Norsko by se mělo učit od Znojma, jak se starat o rodiny! Europoslanec Zdechovský je v ráži. Kauza Michalákových prostě stále dráždí

Foto: ČT

Popisek: Eva Michaláková déle než tři roky svádí zatím marný boj s norskými úřady o děti, které jí byly protiprávně odebrány. Norové sourozence rozdělili a nyní je dokonce chtějí definitivně předat adoptivním rodičům.

Zatímco sociální úřad Barnevernet v Norsku biologickým rodinám odebírá děti, Oblastní charita ve Znojmě v rámci služby Rodinný sociální asistent pomáhá sociálně slabým udržet rodinu pohromadě. Některé kvůli tomu třeba učí chovat králíky.

Tento týden přijel europoslanec Tomáš Zdechovský do Znojma, aby se osobně přesvědčil, jak služba funguje. Na Znojemsku se Charita stará o necelých padesát rodin, které díky asistentské pomoci mohou vychovávat své děti v biologických rodinách.

Slabé rodiny jsou náchylné k exekucím

„Charita vychází z filozofie, že dětem je nejlépe u svých biologických rodičů. Udrží rodinu tam, kde by bez pomoci hrozila ústavní péče o děti. Není to o tom, že za rodinu vše udělají, ale o tom, že rodiče naučí postarat se o sebe a o své děti,“ ocenil europoslanec Zdechovský velmi dobrou práci pracovníků Charity. Sociálně slabé rodiny jsou náchylné k exekucím a materiální nouzi. Díky službě Rodinný sociální asistent se naučí nejen vyřídit si potřebné dokumenty na úřadech, ale naučí se také základním sociálním dovednostem jako je například vaření či zajištění si obživy.

„Rodina musí samozřejmě chtít pomoc. Nechceme za ně převzít jejich zodpovědnost, ale naučit je postarat se o sebe a o své děti. Přesně to vystihuje přísloví – nedám ti rybu, ale naučím tě ryby chytat,“ popisuje Ludvík Mihola ze znojemské Charity a dodává, že se jim podařilo zachovat fungující rodiny.

Přestěhovali se ze Znojma na vesnici a začali chovat králíky

Tomáš Zdechovský navštívil v Boroticích u Znojma rodinu Svobodových. Ti se za pomoci znojemské Charity přestěhovali z města a naučili se chovat králíky pro svoji obživu. Jejich děti chodí školy a znovu začaly slavit Vánoce i narozeniny.

„Rodinné pouto je velmi důležité. To, co dá dítěti rodina, nikdo nenahradí. Je potřeba rodinám pomáhat a podporovat je, naučit je starat se o děti a ne je odebírat jako to mají nastavené v Norsku. To je absolutně zcestné a vymyká se to zdravému rozumu,“ zdůraznil Zdechovký, který přispěl na školní obědy pro děti rodiny Svobodových. Charita totiž provozuje také sběr šatů a hraček. Nejen, že ošacení a hračky najdou své další uplatnění, ale navíc ještě pomohou potřebným rodinám žít normální život.

Znojmo představím v Norsku jako příklad péče o rodiny, říká europoslanec

V sobotu 30. května zažije řada evropských metropolí demonstrace proti praktikám norské sociálky a úřadů. Na velkou demonstraci se chystají organizátoři i v Praze na Hradčanském náměstí, odkud se průvod vydá před norskou ambasádu demonstrovat proti tamním praktikám. Vlnu největšího odporu zvedla možná adopce dětí Michalákových.

„Demonstrovat se bude nejen v Praze, Brně, Londýně, Oslu, Moskvě, Vilniusu, Varšavě, Dublinu, Bratislavě. Já se zúčastním demonstrace přímo v Norsku,“ prozradil europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) s tím, že dne 2. června se uskuteční ohledně případu paní Michalákové a dalších rodičů seminář také v Evropském parlamentu.

Připomeňme případ Michalákových

Rodiče obou jsou českými občany, nikdy nebyli a nejsou občany Norska. Jejich otec emigroval do Norska v roce 1968, v roce 2005 se seznámil s Evou Michalákovou, matkou dětí, která se za ním odstěhovala do Norska. V květnu 2005 se jim narodil syn Denis, v listopadu 2008 syn David. I oba synové jsou výhradně českými občany.

Denis měl již od 7 měsíců věku při přechodu na tužší stravu problémy s polykáním, byl maličký na svůj věk a neprospíval. Jedl velmi málo, nechtěl kousat, dlouho držel jídlo v puse než jej spolknul, trpěl zácpou, často prošlo několik dní než šel na toaletu a při vyprazdňování někdy krvácel. Rodiče s ním proto byli na mnoha lékařských vyšetřeních, posléze byl poslán do nemocnice, kde mu byla zavedena sonda do žaludku a přišlo se na to, že trpí na reflux. Proto mu byla nařízena dieta.

Přestože toto vše věděli i v norské školce, lékařská doporučení nejenže nedodržovali, ale udali oba manžele pro podezření z pohlavního zneužívání. Tomu předcházely opakované stížnosti Evy Michalákové na nedostatečnou péči ve školce a přehlížení šikanování mladšího Davida ze strany spolužáků. Na základě udání ze školky byly obě děti rodičům odebrány.

Na doporučení norského Barnevernet (obdoba českého OSPODu, tj. orgánu sociálně právní ochrany dětí) se Eva Michaláková se svým manželem rozvedla, v naději, že tak dosáhne návratu dětí - uvěřila, že její manžel děti opravdu zneužíval. Nicméně Barnevernet jí kladl za vinu, že děti před manželem neochránila, později obvinil ze zneužívání dokonce i ji.

Udání se nepotvrdilo a policie případ odložila. V opatrovnickém soudním řízení vypovídali policisté jednoznačně ve prospěch rodičů. Nicméně to nepomohlo, děti zůstaly a stále zůstávají ve dvou různých pěstounských rodinách. Během řízení došlo k celé řadě procesních pochybení, např. Eva Michaláková měla k dispozici pouze tlumočníka z norštiny do polštiny. Otec byl zcela zbaven rodičovských práv, matka má právo děti vídat dvakrát ročně po dvou hodinách. Během setkání s nimi nesmí mluvit česky, nesmí je obejmout, nesmí jim dávat najevo své emoce - to je neustále kontrolováno.

V současné době jí hrozí úplné zbavení rodičovských práv za to, že v rozporu s norským zákonem dopustila medializaci případu v České republice. David a Denis, oba modroocí blonďáčci, pak budou volní k adopci. 

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš