Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Historické dokumenty se vypařily před 30 lety aneb Co se děje v uzavřené znojemské radniční věži

19.01.2023
Historické dokumenty se vypařily před 30 lety aneb Co se děje v uzavřené znojemské radniční věži

Foto: Město Znojmo (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Časové schránky ze znojemské radniční věže

Časové schránky jsou zajímavou součástí historických pramenů. Ukládají se při položení základních kamenů významných staveb, při rozsáhlých rekonstrukcích se pak jejich obsah po létech otvírá a doplňuje o další kus historie. Ve Znojmě je v báni radniční věže uloženo hned šest měděných pozlacených pouzder. Jenže jejich originální obsah se někam vypařil v roce 1993. Zdá se, že záhadu z divokých devadesátých let už nikdo nerozluští.

Radniční věž je jednou z hlavních dominant Znojma. Ročně ji navštíví více než 30 tisíc návštěvníků. Z ochozů věže je krásný výhled nejen na město, ale i na Pálavské vrchy či za pěkného počasí i na vrcholky rakouských Alp. V loňském roce přistoupilo město Znojmo k rozsáhlé rekonstrukci věže, protože při prohlídkách se ukazoval zhoršující se stav krovů a střechy. Havárie sice ještě nehrozila, ale vždy, jak ví každý majitel nemovitosti, vždycky je lepší provádět údržbu a opravy včas, aby nám dům nezačal padat na hlavu. Práce na radniční věži byly naplánovány na více než rok a celá akce město přijde na víc než 30 milionů korun. Tak rozsáhlá investice do oprav historické budovy si zaslouží pozornost, a tak byla o věži, její historii a plánované opravě uspořádána jedinečná výstava.

 

Snímek z výstavy historických dokumentů z časových schránek. Pokud jste výstavu nestihli a zajímá vás, co je uložené v jednotlivých pamětních schránkách, tak můžete navštívit webové stránky města ZDE, kde je obsah schránek zpřístupněn v podobě skenů ve formátu PDF.

Výstava bez originálních dokumentů

Výstava historických dokumentů se konala ve Znojemské Besedě na podzim loňského roku. Během 8 dnů jejího trvání ji navštívilo 1535 návštěvníků. Největší zájem byl o komentované prohlídky vedené historikem a znojemským zastupitelem PhDr. Jiřím Kacetlem. Časové schránky obsahovaly dokumenty, pamětní mince, fotografie, dopisy, novinové výtisky, obrázky radniční věže a města Znojma a mnoho dalších předmětů. Kromě vystaveného obsahu pamětních pouzder mohli návštěvníci shlédnout dvanáctiminutovou poutavou prezentaci, která mapovala dějinný příběh dominanty města Znojma. Na výstavě byly k vidění i měděné pozlacené báně, praporce nebo barokní ručička z hodin věže. Pro tuto příležitost byl ze znojemského hradu převezen i velký dvoumetrový model radniční věže. Nejstarší schránka byla z roku 1833 a ta nejmladší z roku 1993.

Jenže... To, co se ve schránkách našlo, byly jen kopie dokumentů, pořízené v roce 1993. Kam se poděly originály, nikdo neví.

Historik stále pátrá, kdo a kam dokumenty zašantročil

Během rekonstrukce gotické radniční věže historici sejmuli a rozpečetili pozlacené pamětní schránky z bání na věžičkách. Ukázalo se však, že originální historické listiny z let 1656, 1833, 1890 a 1951 jsou fuč! Místo nich jsou v zapečetěných tubusech pouze věrné kopie.

 

Historické dokumenty, jejichž originály se ztratily.

Kde jsou originály s obrovskou historickou hodnotou, které zmizely před 30 lety, nikdo neví a asi ani netuší. Pouzdra obsahovala dokumenty, pamětní mince, fotografie nebo dopisy, nejstarší z roku 1656, z dob císaře Ferdinanda III.

„Pokud je tehdy někdo ukradl, je nepostižitelný. Čin je totiž spolehlivě promlčený. Možná ale originály jen leží v zaprášené krabici někde na úřadě,“ uvažuje historik Jiří Kacetl v článku pro Blesk. Podle něj měly být originální listiny a artefakty při poslední opravě věže v závěru roku 1993 uloženy do bezpečí archivního depozitáře, pamětní mince a bankovky pak uschovány do muzea.

Do báně věže se ale ve skutečnosti v roce 1993 oficiálně vrátily pouze xerokopie. „Dokumenty ponechaly po nějakou dobu ještě na radnici, aby se pak v tichosti ostudně zašantročily,“ domnívá se historik Kacetl. Na přelomu let 1993 a 1994 se totiž ve Znojmě kromě jiného měnil ředitel archivu, i ředitel muzea, končila městská rada a nastupovalo nové vedení. Nikdo z tehdejších žijících aktérů si dnes na nic nevzpomíná. Archiv ani znojemské muzeum už nikdy nic z onoho souboru unikátů vyjmutých před takřka 30 lety z tubusů ve věži, nedostalo. Trestný čin je promlčen, historik Kacetl hodlá ale na vlastní pěst pátrat dále. „Třeba v tom nebyl zlý úmysl krádeže, třeba to byl pouze šlendrián nepořádku a chaosu, který tehdy ve Znojmě poněkud panoval,“ míní smířlivě.

Jak to, že jsou ve schránkách kopie

To, že do časových schránek byly v roce 1993 uloženy xerokopie, mimochodem vysoké kvality, není nic neobvyklého. Staré historické listiny při vyjmutí na vzduch mohou dosti rychle podlehnout zkáze, a tak je z hlediska historických věd účelnější je předat odborníkům v archivech, kteří listiny zakonzervují a ošetřené uloží. Zejména u skutečně vzácných listin se pak originály na světlo dostanou jen zřídka, zpravidla na krátký čas na významnou výstavu. Ke studiu a pro běžnou potřebu historiků, uspořadatelů různých drobných výstav či studentů se pak používají kopie. A kopie se také ukládají do časových schránek – samozřejmě označené datem a tím, kde jsou uložené originály. Ve Znojmě by to tedy mělo být v částečně v muzeu a částečně v městském archivu. Jenže není. Po sbírce se slehla zem.

 

Snímek z výstavy

Jak se to mohlo stát

Cenné historické dokumenty by neměly procházet mnoha rukama, bohužel se ale stává, že se zrovna mění příslušní zaměstnanci, materiály se posouvají ze stolu na stůl, a nakonec je prostě někdo odloží do neznáma. Můžeme si to nasimulovat asi takto – v roce 1993 nebyl ještě Městský úřad ve Znojmě ani archiv vybaven kvalitními kopírkami, pro pořízení kopií se využívalo služeb profesionálních kopírovacích center. A tak někdo dokumenty připravil na okopírování a předal je do takové specializované firmy. Tam udělali kopie a ty spolu s originály vrátili zadavateli zakázky. Kopie dostal člověk, který měl na starosti jejich umístění do nových časových schránek. To se stalo. Komu ale přišel do ruky balíček s originály, to už se neví. Mohl zůstat i v kopírovacím centru, někdo ho prostě zapomněl vyzvednout. Mohl zůstat ležet v podatelně, protože úředník, který měl na starosti předání listin do muzea a do archivu, zrovna nebyl k dispozici, měnil se, zapomněl svému nástupci sdělit, že má mimo jiné po něm převzít tento úkol... variant je mnoho. Pak je tu ještě faktor šedých papírových krabic. Možná byly dokumenty do nějaké uloženy, na ní dokonce někdo napsal, co v ní je, jenže krabice s jinými krabicemi putovala z jednoho provizorního úložiště do dalšího a jednoho dne se prostě někde zašantročila. Najít ji mezi spoustou jiných, špatně popsaných krabic je spíš otázka náhody. Zdá se vám to jako detektivní pátrání? Věřte, že práce historiků s místními archivy někdy taková je. Množství dokumentů, které se archivují v papírové formě, je obrovské a hodnota většiny z nich mizivá. To, že se mezi nimi někdy může najít ztracený vzácný dokument, je skutečně případ pro Sherlocka Holmese.

Co bude v nových schránkách na znojemské věži

Po opravě jsou časové schránky obnoveny, vloží se do nich dokumenty staré (resp. jejich kopie) a přidají se nové. V nových časových schránkách budou uloženy dokumenty, které se týkají probíhajících oprav radniční věže - například stavebně historický průzkum radniční věže, projektová dokumentace oprav krovu a střechy nebo informace o sponzorských darech na opravu věže. Do schránky bude vložena také bilanční zpráva o důležitých událostech ve městě Znojmě za časové období 1993–2022, oficiální zdravice vedení města Znojma, ale také krátká představení významných znojemských institucí, úřadů, škol, velkých podniků, stavebních firem a aktivních občanských spolků. Věřme, že potřeba otvírat schránky v souvislosti s nějakou další opravou si dá na čas. A tak tyhle zprávy jednou poslouží až našim vzdáleným potomkům.

 

Všechny časové schránky pohromadě

Radniční věž ve Znojmě vám otevře pohled do kraje i do historie Moravy

Původní znojemská radnice s věží se s největší pravděpodobností nacházela na nynějším Václavském náměstí, přibližně v místech domu č. 2. Stávající radnice a radniční věž byly postaveny na místě, kde ve vrcholném středověku patrně existovala proluka. Radnice byla postavena v první polovině 40. let 15. století a se stavbou radniční věže se započalo 17. července 1447, jak o tom svědčí latinský nápis umístěný na severní straně věže, dokončena byla v roce 1457 a tyčí se do výšky 66,58 m. Zděná část radniční věže je dílem stavitele Mikuláše z nedalekých Sedlešovic v pozdně gotickém slohu. Kdo je autorem horní části věžičkové střechy, která je pro znojemskou radniční věž tak charakteristická, zůstává neznámo. V archívních záznamech je zmiňován pouze městský tesařský mistr Felix Redlin, který však byl pravděpodobně jen realizátorem návrhu. Střecha byla původně kryta břidlicí, která byla později vyměněna za měď. Většina nosných trámů pod střechou věže je dosud původních – starých přes 500 let.

Radniční věž měla v minulosti i praktický význam. Býval na ní strážný, který měl za úkol ve dne i v noci sledovat město i okolí. A aby svoji službu nezanedbával, musel každou hodinu hlásit čas. Tato strážní služba měla v minulosti jistě velký význam, neboť město Znojmo bylo se svým hradem zapojeno do soustavy strážních hradů na jižní hranici českého státu. V pozdějších dobách se hlídky omezovaly pouze na hlášení požárů. Původně věž ochoz vůbec neměla (ten byl zřízen až při velké opravě věže v letech 1592 – 1595) a strážný pozoroval okolí z malé místnosti, která uprostřed věže zůstala a dnes je obklopena uzavřeným ochozem. V 19. století byl na věž zaveden i telefon. Strážní služba na věži byla vykonávána až do roku 1924.

 

Letecký snímek na radniční věž, v součastnosti je kvůli rekonstrukci schovaná za lešením.

V současnosti ochoz slouží jako vyhlídkové místo, odkud je za jasného počasí velmi krásný pohled na široké okolí a v dálce lze pozorovat výběžky Českomoravské vrchoviny na severozápadě a Pálavské vrchy, patřící již ke karpatské soustavě, směrem na jihovýchod. Při zvlášť příznivé viditelnosti je možno zahlédnout i velmi vzdálené vrcholky rakouských Alp.

 

Co ještě navštívit ve Znojmě

Unikátní románská rotunda – na královské město povýšil Znojmo již Přemysl Otakar I. v roce 1226. Strážní hrad má ale historii ještě starší. A právě zde najdete rotundu Panny Marie a sv. Kateřiny, která je svým původem z 11. století jednou z nejstarších zachovaných církevních staveb v Čechách. Překvapivě zachovalá je i její vnitřní výzdoba. Její interiéry zdobí několik pásů románských fresek, kde je vedle biblických motivů velká část věnována genealogii rodu Přemyslovců. Ústřední scénu představuje povolání legendárního Přemysla Oráče na trůn.

Cesta podzemím - slavnou minulost Znojma připomíná rozsáhlé bludiště chodeb a sklepů, které se táhnou pod většinou domů, ulic a náměstí v historickém centru. Znojemské podzemí, nejrozsáhlejší v Česku, vznikalo bez jakéhokoliv řádu od 13. do 17. století, přibližně 30 km dlouhé chodby vedou často ve čtyřech úrovních nad sebou. Protože podzemí je oblíbeným cílem rodin s dětmi, část trasy má strašidelné nebo pohádkové ladění, pro dospělé jsou v rámci letních prohlídek připraveny ochutnávky znojemských vín.

Kostel sv. Mikuláše – dominantou města je trojlodní pozdně gotický kostel impozantní výšky s nádhernou barokní výzdobou, který byl postupně budován od roku 1338 až do první poloviny 16. století. K vidění je zde mimo jiné zcela unikátní kazatelna ve tvaru zeměkoule.

Kam ze Znojma za vínem - samozřejmě na jižní Moravě nemůžete opominout návštěvu některé vinařské oblasti. Můžete si prohlédnout třeba Loucký klášter, obří vinné sklepy a muzeum vinařství, a pak se vydat do Modrých sklepů v Novém Šaldorfu; tamní sklepní ulička je jednou z nejmalebnějších na Znojemsku a v sezóně je tu vždy otevřen aspoň jeden sklep.

 

Zdroj: Město Znojmo, Znojemská beseda, Kudyznudy.cz, Blesk

Vložil: Ela Nováková