Vila židovského továrníka Fritze Weinbergera ve Znojmě se stala kulturní památkou. Je nadčasová, elegantní, unikátní...
31.08.2017
Foto: Ing. arch. Iveta Ludvíková
Popisek: Weinbergerova vila ve Znojmě
Znojmo se pyšní novou kulturní památkou. Stala se jí vila židovského továrníka Fritze Weinbergera. Znalci k ní uvádějí, že jde skutečně o architektonický skvost. Za kulturní památku budovu prohlásilo Ministerstvo kultury.
Továrník Weinberger měl ve Znojmě fabriku na zpracování kůží. Rodina podnik založila v roce 1882 a vyráběla zboží pod značkou AWZ, tedy Alfred Weinberger Znaim. Rodina podnik provozovala až do nacistické okupace. A také do této doby žili členové Weinbergerovy rodiny ve dvou skvostných vilách...
Jak to bylo s vilami?
Volných stavebních pozemků na tehdejší Wilsonově (dnes Rudoleckého) ulici u nádraží využili roku 1926 manželé Weinbergerovi ke stavbě dvou obytných rezidencí. Projekčními pracemi na reprezentační vile pro staršího syna Hanse Weinbergera a jeho choť Lisbeth byl pověřen brněnský architekt Norbert Troller. Finálních úprav a zařízení vily stylovým mobiliářem se ujal renomovaný Vídeňan Armand Weiser. Výsledek uchvátil nejen celou znojemskou prvorepublikovou honoraci, ale i odbornou veřejnost za hranicemi Moravy. Interiérové řešení vily a mobiliář se staly hlavní náplní prestižního německého časopisu Innen-Dekoration z roku 1928 a pochvalné recenze se objevily i v periodicích Bau- und Werkkunst či Moderne Welt. Neoklasicistní vila s reprezentačním přízemím a obytným patrem dnes slouží jako mateřská škola a slouží městu, je také památkou.
Pro továrnický pár Weinbergerů a mladšího syna Fritze navrhl architekt Weiser sousední obytný dům Rudoleckého čp. 859, k jehož výstavbě došlo roku 1929. Právě tato stavba byla nyní vyhlášena kulturní památkou. V tomto architektonickém skvostu v současné době sídlí Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Jak uvádí Aleš Homola z brněnského pracoviště Národního památkového ústavu, výjimečnost a unikátnost objektu spočívá v jeho elegantním architektonickém řešení puristického uličního průčelí s ojedinělými předsazenými okny a subtilním balkonem. „Celkový architektonický výraz fasády charakterizuje právě elegantní symetrie, ušlechtilé provedení a osobitý styl spojující principy moderní architektury s nadčasovými romantizujícími tendencemi," zmínil Homola.
Těžký osud rodiny
Osud rodiny Weinbergerových byl pohnutý. První žena továrníka Weinbergera, matka pěti dětí, zemřela při porodu syna Bedřicha. Za nějaký čas se Weinberger oženil podruhé. Z druhého svazku vzešly dvě děti, ale dcerka Kitty zemřela v útlém věku. Se svou druhou ženou Fanny odešel Weinberger v roce 1938 z Čech. Emigrovali do Spojených států, kde zůstali oba až do své smrti. Ani osud Weinbergerových potomků nebyl nijak lehký. Žena nejstaršího syna Bedřicha byla odvlečena do koncentračního tábora a v roce 1948 prohlášena za mrtvou. Bedřichův jediný syn Jindřich také zahynul v koncentračním táboře. Továrníkův syn z druhého manželství Hans měl šťastnější životní cestu. S manželkou Lisbeth uprchli před Němci do Spojených států, kde oba žili poměrně klidným a spokojeným životem.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Vložil: Lenka Sloupová