Děti si na vlastní kůži vyzkoušely, jaké to je, držet v ruce samopal. Armáda objíždí školy

Foto: mocr.army.cz

Popisek: Školáky zaujala přehlídka zbraní.

FOTOGALERIE Za dětmi do základních škol v Mikulově a ve Vyškově zavítali na začátku tohoto týdne vojáci přímo z centra výcviku Armády České republiky.Přijeli v rámci projektu POKOS neboli Příprava občanů k obraně státu.

Ve spolupráci s odborem komunikace Ministerstva obrany ČR připravili armádní pracovníci pro žáky druhého stupně program, jehož cílem je seznámit v rámci branné výchovy s povinnostmi, které občanům republiky vyplývají ve vztahu k obraně státu. Každý by toti měl mít informace o principech obrany státu, o úloze ozbrojených sil, řešení krizových situací. Žáci se kromě toho dozvěděli i o výhodách členství v mezinárodních organizacích a poté se dozvěděli, jak funguje naše armáda.

Vítejte v centru výcviku. Tady se připravují profesionálové

Dvě desítky příslušníků velitelství výcviku – Vojenské akademie prozradily, co obnáší být příslušníkem armády. Představily základní výcvik, při němž se civilista stává vojákem schopným přežít na bojišti. Vyškovští hovořili také o další kariérové, odborné, speciální přípravě, přípravě do zahraničních operací, a také o nejnáročnějším elitním bojovém výcviku – kurzu Komando.

Se zkušenostmi se podělili jak armádní nováčci, kteří právě složili vojenskou přísahu, tak zkušení profesionálové, účastníci i několika zahraničních operací. Nelitujete, že jste do armády vstoupil, byla jedna z otázek směřujících na vojína Vojtěcha Vrbu, budoucího příslušníka 43. výsadkového praporu. „Jediné, čeho lituji, je, že jsem to neudělal dřív,“ nechal se slyšet mladý voják. „Nebojíte se, když jedete do mise? Zvažoval jste někdy, že odmítnete?“ Tento z mnoha dotazů zase mířil na příslušníka přípravy Komando: „Strach je přirozenou součástí každého člověka, ale mise je součástí mojí práce. Obavy si nepřipouštím.“

Na vlastní kůži

„Váhu“ vojenského řemesla pak na vlastní kůži děti poznaly, když je vojáci oblékli do výstroje, která se sestávala z armádní vesty, přilby, batohu a zbraně. Jedním z těch, kteří si vyzkoušeli stát takto vybaveni před třídou téměř půl hodiny, byl i Petr Král. „Bylo to opravdu těžké. Ke konci už jsem celkem přešlapoval,“ prozradil pocity. A to prý byla jen část výstroje a střední batoh, upozornil náčelník centra speciální přípravy podplukovník Hynek Pavlačka. Vojáci podle něj musí být schopni ve výstroji, která může vážit i 50 kilo, setrvat mnoho hodin, přesouvat se, běhat, plnit úkoly v různých klimatických podmínkách. „Je to nejen o fyzičce, ale i o silné vůli, odhodlání a obrovské zodpovědnosti, kterou na sebe bere člověk, když má u sebe zbraň,“ zdůraznil Pavlačka.

Velký zájem u dětí vzbudila prohlídka zbraní – nových armádních pistolí, samopalu, brokovnice či odstřelovací pušky. K dispozici byla i technika, kterou armáda používá při výcviku i nasazení v zahraničí. Nechyběla ani zdravotnická příprava, při níž si vyzkoušely, jak zachránit život a pomoci zraněnému. Prezentovali se i chemici, kteří žáky seznámili s tím, co dokážou zbraně hromadného ničení, co udělat, když dojde k úniku chemických látek, jak použít masku či chemický oblek.

Program pomáhá dětem, ale i učitelům

Učitelé si spolupráce s armádou velmi váží. „Příprava občanů k obraně státu přináší do vzdělávacího programu nová témata. Snažíme se je vhodně zařadit a od armády se nám dostalo významné pomoci nejen v podobě písemných podkladů. Vše navíc máme možnost díky návštěvě vojáků vidět i v praxi,“ hodnotí projekt ředitel mikulovské základní školy Rostislav Souchop.

„Je potřeba, aby se děti orientovaly ve zdravovědě, ochraně obyvatelstva i chemické ochraně. Proto musíme osnovy tvořit tak, aby nějaké základy dostaly alespoň třeba v chemii či přírodovědě,“ vysvětluje zástupkyně ředitele vyškovské základní školy Miroslava Vágnerová a k výhodám návštěvy vojáků pak dodává: „Děti si to lépe zapamatují, než když to slyší pouze v teoretické rovině. A navíc jsou u nás chlapci, kteří již teď zvažují, že by šli k armádě.“

Děje se u vás také něco zajímavého? Pošlete nám svůj námět  na .

Vložil: Lucie Bartoš