Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Zmizelí Češi

Zmizelí Češi

René Flášar pátrá po osudech zmizelých, kteří se již dávno ztratili i z policejních svodek

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Sex, pivo a rokenrol

Sex, pivo a rokenrol

Rockové příběhy; ve spolupráci s časopisem Rock´n ´all

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli a neřeknou?

Zůstane jen ten svatý úsměv vznášející se nad bigotní vážností. Bolek Polívka korektnost nemusí a tak…

11.01.2018
Zůstane jen ten svatý úsměv vznášející se nad bigotní vážností. Bolek Polívka korektnost nemusí a tak…

Autor: ČT

Popisek: Snímek Bolka Polívky je z Případů 1. oddělení, českého krimiseriálu, který byl vysílán na ČT1 od ledna 2014 do února 2016 a nyní běží v repríze. Polívka zde ztvárnil roli majora Plíška. Mimochodem, přestože má hodně práce v Praze, Bolek stále žije v Olšanech, jen se ze své farmy přestěhoval do blízkého domu se zahradou

FOTOGALERIE Manéž Bolka Polívky oslavila loni třicetiny, hvězdnému komikovi ale vtipy stále nedocházejí. A ve starším rozhovoru pro Lidové noviny slibuje, že hned tak nedojdou, což jeho poslední Manéž, kterou ČT vysílala v sobotu 6. ledna (bylo to již 55. pokračování; fotky najdete v galerii) potvrdila na celé čáře.

Pro Bolka Polívku je typický určitý způsob mluvy, těžko pohledat druhého tak originálního a vtipného herce. A originální je i tehdy, když vypráví o svém dětství: „Já mám o sobě jako dítěti několik různých obrazů. Jeden je takový hrdinský. Ve Vizovicích byl jeden malej Rumun, ta rodina žila v bývalém chudobinci. A já s ním kamarádil, a tak jako jsem ho bránil. Pak mám takový ten nepříjemný obraz ze školy, ty šílené trémy před písemkami. Takže vlastně jakási ustrašenost.“ 

Naši chtěli do Kanady

Co by byl Bolek Polívka bez Moravy? V rozhovoru svěřil svou největší obavu z dětství, bál se, že rodiče budou chtít emigrovat: „Já byl taky zamilovanej do Vizovic, asi jako každé dítě do svého prostředí. Neuměl jsem si vůbec představit, že bych se stěhoval jinam. Ale naši chtěli do Kanady za mým bratrem, který byl o patnáct roků starší než já. Toho jsem se hrozil, takže otec jednou za mnou přišel a lákal mě: „Vždyť tam se třeba nehraje stolní tenis tak dobře jako tady. Tam bys možná mohl být v národním družstvu!“ Otec uměl být vtipnej. Já mu třeba jednou říkal: „Tati, kdybych byl herec, tak nevím, co to jméno… Polívka...“ A otec pravil: „Bolečku, nech si to jméno. Budeš mít reklamu na každým jídelním lístku,“ svěřil se komik v rozhovoru pro Lidové noviny. 

Nesnášenlivost, lakomství jsou věčná témata

Fanoušci inteligentní zábavy Bolka Polívky mohou zajásat. Minulou sobotu odvysílala Česká televize další Manéž, ve které se Bolek Polívka strefoval do volby prezidenta, a v natáčení hodlá pokračovat i nadále. Terčů jeho vtipů je totiž stále dostatek: „Já si vždycky vzpomenu, jak mi říkal režisér Strnisko: „Bolek, čo budeme robiť? Stratili sme nepriateľa.“ To tehdy po Listopadu byla taková obava. A já mu povídám: „Však my si ho najdeme v nás.“ Ta naše nesnášenlivost, lakomství, obžerství... to jsou přece věčná témata,“ uvedl v Lidovkách. 

Korektnost je ztráta humoru

Bolek Polívka si také dobře uvědomuje, že v dnešní hyperkorektní a až patetické době se vtipy dělají poněkud hůře. Naštěstí komik se nijak omezovat nenechá: „Úkolem šašků je všechno detabuizovat. Uvolňovat. Korektnost je v tomhle případě na škodu věci. Já kdysi učil v Americe a dal jsem studentům takovou etudu: dva kluci, každý si vzal na krk ženskou a teď s nimi šli na procházku. A ty ženské se poznaly a zakecaly se. Takže ti kluci pod nimi trpěli a vyměňovali si pohledy. Ale jeden Američan začal: „Tak moment, proč by nám tohle mělo být nějak užitečné? Já jsem třeba v domácnosti, moje žena pracuje, ale mně to vůbec nevadí. Tak proč bych si měl vyměňovat útrpné pohledy?“ Já se mu snažil vysvětlit, že je to jenom takové cvičení, abychom si něco uvědomili. Ale on byl úplně proti tomu, poněvadž chtěl tu emancipovanou ženu. Tady ta korektnost, ať chceme, nebo nechceme, je ztráta humoru. Kde není úsměv, není humor. Zůstane jenom takový ten svatý úsměv vznášející se nad bigotní vážností,“ říká v Lidovkách trefně. 

Velký herec a mim, mizerný podnikatel

Mim a herec Bolek Polívka byl vyhlášený bavič už na střední škole. K radosti jeho profesorů se snažil vrozené šaškovství uplatnit a nastoupil na JAMU. Stál u zrodu proslulého divadla Na Provázku v Brně. Mnoho rolí si zahrál ve filmech Věry Chytilové, v těch byl vždy za klauna. Za ztvárnění postavy faráře Holého ve filmu Zapomenuté světlo získal Českého lva a cenu za herecký výkon na MFF Karlovy Vary v roce 1997. Druhého lva dostal za roli ve filmu Jana Hřebejka Musíme si pomáhat. Lze ale bez nadsázky říci, že každá role, kterou ve filmech ztvárnil, je nezapomenutelná. Kdo by si třeba nevzpomněl na jeho přípitek „maršál Malinovskij“ a „brašule“ v Pelíškách?

 

Bolek Polívka s oblibou tvrdíval, že každému ze svých dětí dopřál luxus vlastní matky, to ale už neplatí. Poslední tři děti si totiž pořídil s jednou ženou, Marcelou Černou. Jak je Bolek Polívka geniální herec, komik a mim, je bohužel prachbídný podnikatel. Jeho Farma v Olšanech zkrachovala a velkorysý projekt doposud nikdo neobnovil. 

Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste, nebo jste viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na

Vložil: Michaela Špačková

Galerie
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace