Barbora Špotáková absolvovala výcvik v přežití. A nebyla sama. Kdo z dalších reprezentantů českého vrcholového sportu kuchal slepici?
01.11.2015
Foto: Armáda ČR
Popisek: Barbora Špotáková hází nožem
FOTOGALERIE Bára Špotáková, Vítězslav Veselý, Pavel Maslák, David Svoboda, Ondřej Synek a další téměř třicítku špičkových reprezentantů České republiky spojuje nejen sport, ale také příslušnost k armádě.
Jako členové Armádního sportovního centra (ASC) Dukla jsou vojáky z povolání a kromě vrcholového sportování tudíž musí zvládnout i vojenský výcvik. A na ten se počátkem tohoto týdne vydali přímo do jeho centra, tedy k Velitelství výcviku – Vojenské akademii ve Vyškově.
Kasárna Dědice a přilehlý vojenský výcvikový prostor Březina již všichni důvěrně znají, neboť zde, tak jako každý armádní nováček, museli všichni projít kurzem základní přípravy. Tentokrát si však pro ně vyškovští připravili něco speciálního. Během dvoudenní vojenské odborné přípravy zde absolvovali kurz S.E.R.E. včetně nácviku praktik v oblasti psychologické přípravy a přesunů podle mapy. Seznámili se také s činnostmi vojáků v misích formou praktického výcviku a také s výstrojí a výzbrojí AČR.
Večerní přesun podle mapy zvládli sportovci se ctí
Vystrojení, nezbytná úvodní teorie, a pak už se vojenská jednotka, k nerozeznání od jiných, pod vedením ředitele ASC Dukla plukovníka Jaroslava Priščáka přesunula do výcvikového prostoru. Tam si pod vedením instruktorů nejprve vyzkoušeli stavbu přístřešků pro přenocování v lese, rozdělávání ohně pomocí nejrůznějších technik a materiálů a další činnosti, potřebné pro přežití.
Pak už je čekala mnohem náročnější část – večerní přesun podle mapy. „Ta prověřila nejen jejich fyzickou a psychickou sílu, ale mnohdy i překonání svých limitů. Tentokrát se nebojovalo o medaile, ale o život. S.E.R.E. aneb Survival Evasion Resistance Extraction je totiž speciální kurz Velitelství výcviku – Vojenské akademie, umožňující izolované osobě přežít v jakémkoliv prostředí, unikat ze zajetí a v případě zajetí odolávat zneužití nepřátelskými silami, a pokud to situace umožňuje, poskytuje také znalosti a nástroje, jak ze zajetí uniknout a zabezpečit záchranu buď vlastními silami, nebo určenými záchrannými prostředky,“ přibližuje obsah výcviku jeho řídící, plukovník v záloze Karel Klinovský z Odboru přípravy do zahraničních operací a speciální přípravy vyškovské akademie.
Trocha vojenského života neuškodí...
Armádní sportovci jej však zvládli se ctí, odvahou a bojovností sobě vlastní, a do jejich sbírky tak kromě medailí přibyl další cenný kousek. Stejně jako někteří vojenští profesionálové se i oni mohou nyní pyšnit certifikátem o absolvování kurzu S.E.R.E – úroveň „A“. Ten jim v závěru předal zástupce náčelníka Generálního štábu AČR generálporučík František Malenínský, který zdůraznil: „Měli jste možnost poznat trochu vojenského života, prohlédnout si také druhou stránku mince. Setkali jste se s odborníky, kteří nás, vojenské profesionály, musí umět připravit na všechno. O tom je armáda. To, že jste přežili a uspěli, je z velké části právě jejich zásluhou.“
A jak hodnotili výcvik samotní sportovci? Kapitán Ondřej Synek to shrnul za všechny slovy: „Hovořili jsme mezi sebou o zdejších skutečně silných zážitcích a všichni se shodujeme, že to do našeho života byl velký přínos, velmi cenná pozitivní zkušenost, kterou si odsud všichni odnášíme.“
Sportovci se však nejen něčemu novému naučili, ale vyzkoušeli si i úplně jiný typ zátěže, jak fyzické, tak psychické. A ač jsou na ledacos zvyklí, řada z nich přiznala, že v samotném závěru si i sáhla na dno sil. Něco takového vůbec nečekali. „Byl to ten nejnáročnější výcvik, jaký jsem zatím zažila,“ řekla s povděkem v závěru kapitánka Bára Špotáková a ředitel ASC Dukla plukovník Jaroslav Priščák ke svým svěřencům dodal: „Jste osobnosti, jste špičky ve svém oboru, a teď jste si sáhli na to, co musí absolvovat vojáci, aby zvládli své poslání.“
Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .
Vložil: Lucie Bartoš