Cesta do rodného města prvního československého prezidenta TGM. Vítejte v Hodoníně. Český poutník

28.10.2018

Foto: René Flášar

Popisek: Moudrost předků

FOTOGALERIE Kam se vydám na dnešní nedělní výlet, mi bylo jasné už dlouho předem. 28. října 2018 vás nemůžu pozvat nikam jinam, než do Hodonína, rodiště našeho prvního prezidenta Tomáše Garriqua Masaryka.

Putování po stopách prvního československého prezidenta začínám, jak také jinak, na vlakovém nádraží. Do centra města mě směřuje ulice pojmenovaná Národní třída. Hned na jejím začátku se protíná s náměstím 17. listopadu. Ozdobou náměstí je nadživotní socha Tomáše Garrique Masaryka s jeho citátem: Vzdělání popřejte každému, ode všech žádejte, aby byli slušnými lidmi a bděte.

Třikrát schovaná

Od Josefa Horníčka, tiskového mluvčího městského úřadu, se později dozvídám, že socha byla postavena ještě za Masarykova života v roce 1934. „V pozdějších letech byla ze svého místa třikrát odstraněna. Poprvé v roce 1939, podruhé v roce 1948 a naposledy na konci roku 1968. Na své místo se, snad již definitivně, vrátila po roce 1989,“ prozrazuje pohnutou historii sochy Josef Horníček.

Rodný dům nahradila střední škola

Z náměstí 17. listopadu se vydávám dál do centra po cestě T. G. Masaryka, která kopíruje červenou turistickou značku. Po chvíli přicházím k budově Střední školy průmyslové a umělecké. V roce 1850 právě v těchto místech stával dům v němž se 7. března narodil budoucí první prezident samostatného Československého státu. Tuto událost dnes připomíná pamětní deska a busta nad hlavním školním vchodem.

Pokřtěn v kostele

Od školy je to už jen pár kroků k hlavnímu hodonínskému náměstí, které nese jméno nejslavnějšího zdejšího rodáka. Na začátku náměstí stojí kostel svatého Vavřince. První zmínka o kostele pochází z roku 1240. Původně románská stavba procházela úpravami v gotickém i barokním stylu, současná věž byla vystavěna v 18. století po několika požárech. Právě v tomto kostele byl v roce 1850 T. G. Masaryk pokřtěn.

Radnice v duchu norimberské secese

Od kostela pokračuji k historické radnici, která je sídlem městského úřadu. Z informačních materiálů se dozvídám, že budova radnice byla postavena vídeňským architektem Ernstem von Gotthilfem v letech 1902 - 1904 ve stylu norimberské secese, v budově je umístěna pamětní deska Jaroslava Dobrovolského, učitele, grafika a ilustrátora, umučeného v Mathauzenu v r letech 1942-43 a Luďka Zemana příslušníka českého praporu mírových sil OSN, který padl v roce 1995 v bývalé Jugoslávii. V prostorách budovy se nachází pamětní deska všem obětem druhé světové války, odhalená k padesátému výročí konce této války.

V současné době můžete v prostorách radnice vidět také výstavu obrazů k tématu osudových osmiček v českých dějinách a vzniku první republiky.

Čí je Hodonín?

Kousek za náměstím se nachází Masarykovo muzeum, kde můžete zjistit více o životě prvního československého prezidenta. Momentálně je k vidění také výstava s názvem Pomníky T. G. M. na Hodonínsku.

U muzea své dnešní putování končím a vracím se na vlakové nádraží. Při cestě přes náměstí 17. listopadu, kde stojí Masarykova socha, si všímám nápisu na jednom z domů, z něhož, myslím si, by Masaryk neměl příliš radost: Hodonín – Moravské město. Nejsme Češi! Jsme Moravané! Tak snad Hodonín zůstane v České republice a nebude iniciovat vznik republiky Moravské. Jako rodilého Moravana žijícího v Čechách, by mě tato situace opravdu netěšila.

Krásné oslavy výročí vzniku Československé republiky a putování po zemi české, moravské i slezské zdar!

Vložil: René Flášar

Galerie