Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Zmizelí Češi

Zmizelí Češi

René Flášar pátrá po osudech zmizelých, kteří se již dávno ztratili i z policejních svodek

Sex, pivo a rokenrol

Sex, pivo a rokenrol

Rockové příběhy; ve spolupráci s časopisem Rock´n ´all

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Habr, ale i hrušeň, švestka nebo dřín, lípa i topol. Naši předci používali více druhů dřeva než jen obligátní smrk

07.09.2018
Habr, ale i hrušeň, švestka nebo dřín, lípa i topol. Naši předci používali více druhů dřeva než jen obligátní smrk

Autor: Skanzen Strážnice

Popisek: Ve Skanzenu Strážnice se návštěvníci mohou podívat, jak naši předci zpracovávali dřevo

Naši předci používali k výrobě nástrojů denní potřeby mnohem širší spektrum druhů dřeva než je tomu v současnosti. Zatímco dnes dominuje ve velkoobchodech a na pilách smrk, případně buk, před zhruba 200 lety bylo spektrum surovin pestřejší. Nebylo výjimkou, že na jeden druh výrobku řemeslníci měli i několik druhů dřeva, příkladem jsou kolovrátky.

Vyplývá to z výzkumu vědců Mendelovy univerzity v Brně, kteří se dlouhodobě zabývají využitím dřeva v historii. Téma je aktuální v kontextu navrhované bohatší druhové skladby v lesích v souvislosti s klimatickými změnami, říká Tomáš Kolář z Ústavu nauky o dřevě Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Smrk byl dominantní už za Marie Terezie

Vysazování monokultur na našem území s dominantním smrkem souvisí se změnami v lesnictví už v dobách Marie Terezie, tedy od 18. století. Smrk byl dlouhá desetiletí ceněný pro svou ekonomickou hodnotu. Rychle roste, má rovné a kvalitní dřevo, dlouho vydrží. Tento strom má tedy velmi široké využití a dá se použít téměř na vše, ať už je to nábytek, okna, dveře, schody nebo stavební dříví. V poslední době byl ale smrk vysazován i v místech, které pro jeho vitální růst nebyly vhodné. Monokultury jsou navíc při současném suchu a klimatických změnách velice náchylné a oslabené stromy jsou pak napadeny kůrovcem. Lesníci se proto snaží skladbu lesa měnit. „S tím se otevírá spousta otázek, mimo jiné v souvislosti s využitím dřeva. Proto nás zajímá, jaké druhy dřeva používali naši předci, k čemu a proč," uvedl Kolář.

Málokterý kolovrátek je z jednoho druhu dřeva, většinou je ze tří až pěti druhů

Časté bylo švestkové dřevo

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně mají za sebou už několik výzkumů. Jeden se týkal historických zemědělských nástrojů. Ve Strážnickém skanzenu zpracovali 701 vzorků z 337 historických zemědělských nástrojů z 19. a počátku 20. století a zjistili, že byly z celkem 19 druhů dřeva. „Na některé nástroje měli naši předci jasno. Na mechanicky namáhané části použili tvrdé dřevo, a to nejen i dnes používaný habr, ale i hrušeň, švestku nebo dřín. Lípu nebo topol používali na dlabané výrobky," uvedl Kolář. Poměrně často se u nástrojů ze Slovácka objevuje právě švestka, což je podle Koláře spojené s hojným pěstováním tohoto stromu v daném regionu či sousedním Valašsku. Švestkové dřevo má navíc dobré pevnostní vlastnosti a esteticky vypadá dobře.

Záhada jménem jedle

V některých případech je podle Koláře vysvětlení jednoduché, u jiných ale vědci zatím spíše tápou. V minulých staletích nacházelo dřevo běžně svoje uplatnění u vodních staveb, například výpustí z rybníků. Kromě dubu byla běžná v tomto směru i jedle. „Zajímá nás, proč jedlové dřevo v tomto případě používali, když má prakticky stejné vlastnosti jako smrk. Také borovice, u které se uvádí, že je velmi odolná, má u vodních staveb z minulosti oproti jedli značně menší zastoupení," uvedl Kolář s tím, že pro řadu vysvětlení je nutný mezioborový přístup. Své si tedy řekne archeolog, historik, anatom, který určí druh dřeva nebo lesník.

Kolovrátek?  Ze tří až pěti druhů dřeva

Brněnští vědci se zabývali i vzorky několika desítek kolovrátků z Moravy, východního Slovenska a Rakouska a opět našli zhruba dvacítku různých druhů dřeva. Smrk mezi nimi prakticky není. „Málokterý kolovrátek je z jednoho druhu dřeva, většinou je ze tří až pěti druhů. Přitom na kolovrátcích není moc mechanicky namáhaných částí. Zatím nevíme, proč to udělali z tolika druhů dřeva a ne například celé z lípy, která se dobře opracovává a soustruží," uvedl Kolář, podle kterého chtějí vědci Mendelovy univerzity v Brně společně se svými kolegy ve výzkumu na dalších příkladech pokračovat. Využívají k tomu dobovou literaturu, informace z e skanzenů nebo dendrochronologii. Chtějí také mluvit s rodinami tradičních řemeslníků, ve kterých se zkušenosti předávají z generace na generaci. To snad pomůže v budoucnu osvětlit některé detaily, například proč jsou zadní klanice většiny starých vozů výlučně z břízy, která v minulosti patřila k nejčastěji využívaným dřevinám. Týká se to přitom jak českých vozů, tak těch z Rakouska.

Zdroj TK

Vložil: Markéta Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace