Zadek se mi třepe, stěžuje si Česká Miss World. Proč jí život v Praze nevoní a co řekla o svém negližé?

Foto: Lesensky.cz

Popisek: Úspěch Táni Kovaříkové sice Lucie Kovandová na Miss World nezopakovala, rozhodně ale neudělala České republice ostudu

ROZHOVOR Bydlet na Moravě a za prací dojíždět po nejvytíženější dálnici D1 do Prahy, to je pro většinu lidí noční můra. Pro modelku a Českou Miss World pro rok 2013 Lucii Kovandovou takové cestování představuje takřka denní chleba. V české metropoli se totiž necítila dobře, a tak jí dala vale a přestěhovala se zpátky domů.

Prorazit ve světě největších krásek bylo jejím velkým snem, a tak půvabná brunetka Lucie Kovandová absolvovala první kurz pro modelky již v patnácti letech. Poté se zúčastnila celé řady soutěží krásy, od iMiss přes Top Model či Miss Reneta, Miss FANTOM, Miss Zrcadlo a Supermiss až po Českou Miss, kde v roce 2013 získala tituly První vicemiss a titul Česká Miss World. V soutěži Miss World, která se uskutečnila na indonéském ostrově Bali, sice úspěch Táni Kovaříkové nezopakovala, rozhodně ale neudělala České republice ostudu.

V roce 2013 ses stala Českou Miss World. Co se dělo pak?

Uplynulé dva roky jsou nezapomenutelným obdobím mého života. Poznala jsem plno skvělých lidí, díky světové soutěži Miss World také spoustu nových kultur a prožila jsem mnoho krásných zážitků. Celý život se mi hodně změnil, a to především v tom, že jsem se konečně naprosto osamostatnila od rodičů a začala bydlet sama. Také mám samozřejmě více práce a více kontaktů, což se v této branži velice hodí.

Jakým způsobem se ti změnil život po přestěhování z Prahy na Moravu?

Přestěhovala jsem se zpět na Moravu především proto, že tady se cítím být doma. Moravu miluji a v Praze jsem se necítila moc dobře. Jedním z hlavních důvodů byl i přítel, se kterým momentálně bydlím. Je to ale samozřejmě jiné, než když jsem bydlela v Praze. Především v tom, že teď jsem hodně na dálnici D1 a neustále na cestách. Taky už nejsem tolik vidět. Naštěstí se mi však klienti, kteří se mnou byli spokojeni, ozývají stále, a tak mám práci pořád a za to jsem vděčná.

Jak vypadá tvůj běžný všední den?

Můj běžný den je, myslím, prakticky stejný jako u každého jiného člověka, ničím se výrazně neliší. Jen u mě je to možná trošku specifické v tom, že moje všední dny nejsou jeden jako druhý, ale přizpůsobují se zakázkám. Pokud mám práci, tak samozřejmě pracuji, pokud ne, jsem doma a doháním resty: práce v domácnosti nebo třeba zajdu na kávu s kámoškami nebo se sestrou. Jezdím taky často navštívit rodinu. Stále mám co dělat.

Zmínila ses, že se snažíš navštěvovat fitko. Jaký je tvůj cíl?

Ano, začínám svůj život s fitness, ale je to pro mě hrozně těžké. Nikdy jsem nic nedělala, takže teď se donutit vstát a něco dělat je pro mě někdy vážně nadlidský úkol. Ale je to potřeba, bohužel už ano. Můj cíl je především vytvarovat spodní partie, tedy zadek a stehna. Mám už totiž pocit, že se mi to celé ‘třepe‘. Vedle toho miluji blbnutí ve vodě, které je pro tělo taky fajn, takže mě můžete vídat i v bazénu.

Jaké akce a projekty tě v nejbližší době čekají?

Mám spoustu přehlídek a také mě teď čekají opět přijímací zkoušky na moji vysněnou vysokou školu. To je priorita číslo jedna. Na léto mám plno krásných plánů a akcí. Pak doufám, že se najde čas taky na nějakou dovolenou a odpočinek.

Která nejzajímavější místa jsi navštívila?

Bali, Filipíny a New York

Co máš nejčastěji na talíři?

Bohužel stále více toho nezdravého, ale snažím se to měnit.

Co ti nejvíc dobije baterky?

Sluníčko a dobrá parta kolem.

Co je tvým největším profesním snem?

Odjet, třeba i jen na týden, pracovně na Floridu.

Bez čeho bys nikdy nevyšla z domu?

Bez spodního prádla.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská