V komunální politice jsem už 18 let, je čas jít výš, říká zastupitel
23.03.2013
Foto: Veronika Vindišová
Popisek: Zastupitel Jiří Mihola má spoustu koníčků.
NA NÁVŠTĚVĚ U Jiřího Miholy. Doktor Mihola je zastupitelem města Brna, městské části Brno – sever a Jihomoravského kraje. V Brně bydlí od narození, učí historii na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Má dvě děti, se kterými cestuje po památkách. V politickém životě se věnuje školství.
Bydlíte v městské části Brno – sever. Je Vaším domovem odmalička a dovede si představit, že byste bydlel někde jinde?
V Brně – severu žiji od narození. Bydleli jsme na několika místech, nejdéle v rodinném domě v Černých Polích, kdy žiji i nyní se svoji rodinou. Je to relativně klidné místo s dobrou dostupností do centra města i do přírody, mám tu kamarády a známé. K Brnu mám vztah, cítím se tu doma. Pokud bych se měl někdy stěhovat, určitě bych nejdříve hledal nějakou možnost v Brně nebo v jeho blízkosti.
Jaké jsou největší problémy Brna – severu?
Domnívám se, že podobné jako v mnoha dalších městských částech. Rodiny s dětmi aktuálně určitě trápí nedostatek míst ve školkách, mnohé občany privatizace bytů, obyvatelé Lesné mají obavy, aby jejich sídliště nebylo znehodnoceno dalším zahušťováním a monstrózními projekty. Přibývá problémů s parkováním, dlouhodobě se nikam neposunulo budování cyklostezek, ačkoli severní okolí Brna patří k nejlákavějším cílům. Problém Brna-severu spatřuji také v určité anonymitě a nesourodosti. To co trápí obyvatele Husovic, se příliš netýká obyvatel Lesné či Soběšic a naopak. Brno sever je větší než mnohá okresní města, ale nemá přirozené centrum. Pro komunikaci s občany by jistě bylo prospěšné přenesení radnice do centrálnější polohy.
Učíte na vysoké škole historii, zajímala Vás odmala?
Historie je krásný obor. Dějepis mě bavil už na základní škole, tehdy jsem ale samozřejmě netušil, že se stanu učitelem a historikem . Původně jsem se hlásil na Pedagogickou fakultu na obor zeměpis-tělesná výchova, dějepis v kombinaci ze zeměpisem se nabízel až o rok později. Naštěstí.
Snažíte se vést k lásce k historii také své dva syny?
Ano, od kolébky. Myslím, že jen málokdo z jejich vrstevníků navštívil srovnatelné množství památek. Snažím se to přizpůsobovat jejich věku, ale třeba starší syn se účastnil i několika exkurzí katedry historie, které jsem vedl a kde je na programu několikadenní poznávání od rána do večera. Doufám, že si obě děti k historii najdou vztah, ale doporučoval bych jim to asi spíše jako koníčka.
Také hodně cestujete, kde jste byl nejdále a kterou památku či město máte nejraději?
Cestování je můj velký koníček, k němuž náleží ještě fotografování, sbírání pohledů, razítek a podobně. Navštívil jsem většinu významných památek v České republice, projel celou západní Evropu, ale třeba i Pobaltské republiky, několikrát jsem byl v Izraeli. Dokud jsem měl víc času, tak jsem často dělal průvodce. Na celostátní soutěži průvodců při veletrhu GO a Regiontour jsem se umístil na prvním místě. Nemám nějaký přesný žebříček památek a měst, skoro všude je něco krásného a zajímavého. Ale vždycky se rád vrátím do Prahy a do Říma, to jsou mé srdeční záležitosti. Jako malý jsem měl rád hlavně zříceniny, dnes mě přitahují hlavně hrady a zámky se zachovalými autentickými interiéry.
Proč jste si zvolil jako soukromé krédo: Pomiňte věci soukromé, myslete na celek?
Spíš než soukromé je to politické krédo. Myslím, že jinými slovy vyjadřuje, že by politika měla být především službou občanům. Tento nápis mají, jestli se nemýlím, na radnici v Dubrovníku. Je to už dost dávno, co jsem toto krásné město navštívil. V prostředí církevních řádů, jímž se také jako historik věnuji, jsem narazil na jiné inspirativní heslo: „Připraveni ke každému dobrému dílu.“ To je krásná výzva.
Ve své politické kariéře se věnujete školství. Jaké jsou největší problémy v této oblasti v Brně a celorepublikově?
Nejen školství, ale také kultuře a cestovnímu ruchu, tedy oborům, kterým rozumím a kde jsem, doufám, již i něco dokázal. Tyto oblasti spolu koneckonců souvisí. Ve školství pracuji dvacet let. Krátce pojmenovat všechny neduhy a problémy školství asi nelze. Nejsem přívržencem překopání celého systému od základu. České školství má tradici a osobnosti, které nám mnohé země mohou závidět. Hledal bych pozitivní inspiraci a zkušenosti u zemí, které jsou dnes evidentně dál než my a přitom jsou nám blízké historicky i mentalitou, například v Německu nebo Rakousku. Jako problém vnímám upřednostňování kvantity nad kvalitou), absenci kariérní řádu pro učitele, mnohde určitě i materiální zázemí a vybavení. Naštěstí ze škol nezmizeli učitelé, kteří svoji práci berou spíše jako poslání, přes všechny problémy s kterými se musí každodenně potýkat. Co se týká vysokých škol, jsem pro to, aby studium zůstalo bezplatné.
Na podzim jste se dostal do krajského zastupitelstva. Jaké jsou nyní vaše politické cíle?
V komunální politice se angažuji osmnáct let. Za tu dobu jsem postupně získal zkušenosti ze Zastupitelstva městské části, poté i ze zastupitelstva města Brna a nyní je získávám jako zastupitel Jihomoravského kraje. Na jaře budu kandidovat na předsedu Okresní organizace KDU-ČSL Brno-město, kde jsem v uplynulých čtyřech letech pracoval jako první místopředseda. Získám-li důvěru, budu usilovat o to, aby se KDU-ČSL v příštích komunálních volbách vrátila do vedení města Brna. Do budoucna se nezříkám ani práce v celostátní politice, pokud bude o mé znalosti a zkušenosti zájem a budu-li cítit podporu voličů.
Veronika Vindišová
Vložil: Anička Vančová