Děti s exekucemi na krku! Ředitelka „děcáku“ to dobře zná
18.03.2013
Foto: Kamila Ondráčková
Popisek: Stačí, aby rodiče neplatili za svoz komunálního odpadu...
ROZHOVOR Ten případ není ojedinělý: Mladý člověk opouští brány dětského domova s obrovskými dluhy a hrozbou exekuce na krku za nezodpovědnost svých rodičů.
Hodně o tom ví ředitelka dětského domova v Tišnově Hana Štrajtová. Mrzí ji, že politiky tento problém příliš neznepokojuje.
Jak je možné, že se dítě dostane do exekuce?
Možností je mnoho. Pokud například rodič neplní svou povinnost a neplatí za dítě poplatek za odvoz komunálního odpadu, dluhy se načítají. Pokud je dítě plnoleté, jsou to už jeho dluhy. Musí je uhradit, a když to neudělá, může čelit exekuci. Částku, kterou musí uhradit, sice pak může vymáhat soudně na svých rodičích, ale jistě si umíte představit, jaká je pravděpodobnost, že dítě u soudu uspěje a dluh rodič zaplatí.
Kolik máte takových případů?
Dověděli jsme se o tom, když si jedna z našich bývalých dívek stěžovala, že veškeré její peníze padly na zaplacení poplatku za odpad. Zajímali jsme se, zda je to vůbec možné, a přitom jsme zjistili, že je a tyto dluhy má řada našich dětí. Mnohé obce takové resty odpustily, ale město Brno ne. Takže téměř všechny děti s trvalým bydlištěm v Brně měly dluhy od dvou do šesti tisíc korun. Postupně se nám podařilo částky snižovat ze sponzorských darů, něco nám pomohli vyřešit magistrátní úředníci a sociální pracovnice a také děti samy si na své dluhy přispěly z peněz na dárky. Stále však nemáme vše uhrazeno. Dluží ještě osm dětí.
Můžete uvést příběh jednoho z nich?
Tak například osmnáctiletá Hana. Do dětského domova přišla jako malá dívenka, kterou rodiče týrali. Kvůli krutému zacházení si ponese celoživotní následky. Když se nám ji podařilo dostat z nejhoršího ven, a vypadalo to, že by mohla mít klid, přišla zpráva o tom, že Hanka dluží 5 000 Kč za komunální odpad na adrese trvalého bydliště. Tam ovšem nepobývá od roku 1997, neboť v té době už žila v našem dětském domově. Trvalé bydliště ale nejde zrušit, protože byt je majetkem jejího otce, který byl zbaven rodičovských práv, střídá místa pobytu a o děti v dětském domově nejeví zájem. Jen za úhradu péče poskytované dětem v našem zařízení otec dluží přes 120 000 Kč. Kromě toho ani jeden z Hančiných rodičů neplnil svoji povinnost platit za nezletilé děti poplatek za komunální odpad. Vše dospělo do fáze, kdy je Hanka plnoletá a podle pravidel brněnského magistrátu pro výběr poplatků jí hrozila exekuce kvůli dluhu ve výši 5 000 korun. Částku má prý zaplatit a následně ji může zpětně vymáhat po rodičích soudní cestou. Nedokážu si představit, kde by studentka z dětského domova přišla k tisícovkám korun a už vůbec nevím, jak by se vypořádala s několikanásobně vyšší částkou v momentě exekuce. V jejím případě se vše nakonec vyřešilo díky ochotě a štědrosti lidí, Hančina bratra, sociální pracovnice, divačky, kterou oslovil její příběh v televizní reportáži. Hanka tedy dluh nakonec uhradila, přestože nebyla tím, kdo měl povinnost platit.
V čem vidíte východisko, které by pomohlo podobným případům zabránit?
Do konce roku zákony na tuto věc nepamatovaly, podle nové legislativy je možné od platby osvobodit, ale stále záleží na tom, jak zněly místní vyhlášky. Proto některé děti dluhy neměly, a jiné ano. Na staré dluhy se však nic nového nevztahuje, ty zůstávají. Osvědčuje se nám spolupráce s magistrátními úředníky, hodně nám pomohli a stále se snaží získat odpisy, pomáhají i sociální odbory. Hlavní řešení ale spočívá v úpravě legislativy, proto jsme se obrátili s prosbou o pomoc na pana poslance Michala Babáka. Patrně jako jediný nás vyslyšel a bojuje za legislativní změny. Bez nich jsou jakékoliv způsoby řešení dočasné. Potřebujeme také zákon, podle kterého by si mohly děti zrušit trvalá bydliště, to je také velký problém. Pokud by to za ně mohl udělat ředitel dětského domova v době, kdy nejsou ještě plnoleté, byl by to ideální stav.
Kamila Ondráčková