Láska na první pohled: Královští orli dostali šanci na nový život

Foto: Záchranná stanice Rajhrad / Jindřiška Mlečková

Popisek: Orlí pár Elizabeth a Philip

V záchranné stanici v Rajhradě u Brna se odehrává neuvěřitelný příběh dvou hendikepovaných orlů královských, kteří po těžkých úrazech už nikdy nevzlétnou do oblak. Pětiletá samice Elizabeth a šestnáctiletý samec Philip k sobě našli cestu hned na první pohled a chovatelé doufají v malý zázrak. Pokud všechno vyjde podle plánu, mohl by tento vzácný pár už na jaře přivést na svět nová mláďata. Tím by napsali nečekanou kapitolu v historii ochrany těchto majestátních dravců u nás.

Život dokáže namalovat neuvěřitelné příběhy i na místech, kde by to čekal jen málokdo. Orel královský patří k nejvzácnějším a nejmajestátnějším dravcům v celé Evropě, přesto se Elizabeth i Philip stali oběťmi civilizace. Elizabeth před čtyřmi lety na Břeclavsku narazila přímo do drátů vysokého napětí. Náraz jí trvale poškodil pravé křídlo a navždy ji připravil o svobodu na obloze. Philip prožil ještě horší osud na Uherskohradišťsku, kde po něm někdo bezohledně vystřelil ze zbraně.

Dva dravci s těžkým traumatem

Broky mu zdevastovaly křídlo tak těžce, že nadobro ztratil schopnost létat. Šestnáctiletý samec nejprve našel azyl v záchranném centru v Buchlovicích, ale nedávno proběhl jeho převoz do Rajhradu. Nikdo zpočátku přesně nevěděl, jak reagují dva dospělí dravci s těžkým traumatem po setkání v jedné voliéře. Obavy se však rozplynuly téměř okamžitě, protože mezi orly přeskočila jiskra na první pohled. Místní ošetřovatelé s úžasem sledovali, jak se k sobě oba ptáci od prvního momentu neustále tiskou.

Vedoucí rajhradské stanice Jaroslav Sedláček k nečekanému spojení uvedl jasná fakta z praxe. „Reagují na sebe, drží se pospolu, ten zájem je u nich jasný a oboustranný. V těchto případech vztah pokračuje tím, že si pár začne stavět hnízdo. V tom budou potřebovat trochu naši pomoc,“ vysvětlil Sedláček pro redakci Novinky.cz. Jelikož ani jeden z ptáků nemůže vzletět, chovatelé jim v prostorné voliéře sami připraví pevný základ hnízda. K němu vytvoří speciální přístupové cestičky z větví a ramp, aby orli dokázali dílo dokončit vlastními silami.

Napínavé období plné nadějí

Všichni v Rajhradě teď prožívají napínavé období plné nadějí i opatrného očekávání. Odchov mláďat u orlů královských v zajetí je v ornitologickém světě naprosto mimořádný a vzácný úspěch. Samice obvykle snáší v dubnu jedno až tři vajíčka a případné přírůstky na sebe nenechají dlouho čekat. Podle odborníků jsou v tuto chvíli oba dravci plně pohlavně dospělí a připravení k rodičovství. „Odchov orlů královských v zajetí by byl mimořádným chovatelským úspěchem. Přestože mají Elizabeth i Philip poraněná křídla tak, že už nikdy nepoletí, jejich potomci mají šanci na plnohodnotný život v přírodě,“ zdůraznil novinářům Sedláček.

Naděje na záchranu druhu tak leží na ramenech dvou handicapovaných ptáků, kteří sami do volné přírody už nikdy nevkročí. „Jestli budeme mít štěstí a pár snese vejce a bude mít mládě je nyní ve hvězdách, pevně ale věříme. V tuto chvíli jsou oba, samec i samice, pohlavně dospělí,“ dodal šéf stanice s neskrývaným optimismem. A jak se případná ptáčata naučí létat, když rodiče toho nejsou již schopni? Příroda funguje trochu jinak, než si většina lidí zvykla představovat z pohádek nebo tradovaných příběhů. Lidé si často myslí, že ptačí rodiče učí svá mláďata létat podobně jako učitel tělocviku ve škole.

Létání je pro ptáky přirozený pohyb

V češtině se sice používá slovní spojení učit létat jako běžný výraz, pravda je ale o dost prostší. Létání je pro ptáky naprosto přirozený a geneticky kódovaný pohyb, který majitelům křídel nikdo nemusí zdlouhavě vysvětlovat. Jakmile má mládě dostatečně vyvinuté svaly, dýchací systém, zvápenatělou kostru a kompletní peří, začne létat úplně samo od sebe. Zpočátku sice zápasí s neobratností a musí si vyzkoušet odhad vzdálenosti či brzdu před dosednutím na větev, ale samotný princip letu má v krvi. „Mládě zůstává na hnízdě přibližně dva a půl měsíce, během nichž ho rodiče pouze krmí a postupně vedou k samostatnosti,“ popisuje pro Krajské listy.cz Jaroslav Sedláček.

Stanice pro dravé ptáky v Rajhradě působí v malebném areálu tamního kláštera už od roku 1999. Za více než čtvrtstoletí své existence se vypracovala v klíčové zařízení pro záchranu zvířat na jižní Moravě. Každý rok projde rukama zdejších obětavých lidí zhruba sedm až osm stovek zraněných ptáků i savců. Většina z nich se po úspěšné léčbě a rehabilitaci vrací zpět do volné přírody, což je hlavním cílem celého zařízení. Zranění dravci po nárazech do drátů či po střetech s auty zde nacházejí poslední šanci na návrat do života.

Rostoucí nápor pacientů

Kvůli rostoucímu náporu pacientů má rajhradský tým velké plány do budoucna a chce se stát centrální stanicí celého jihomoravského regionu. Zařízení proto podalo žádost o pětimilionovou dotaci z Národního programu Životní prostředí na vypracování kompletní projektové dokumentace. Rozšíření kapacity je nezbytným krokem k tomu, aby stanice zvládala čelit čím dál složitějším výzvám. „Rajhradská stanice je připravena dál rozvíjet své zázemí i odbornou péči tak, aby mohla plnit roli silného centra pro celý jihomoravský region. Záměrem je posílit kapacitu zařízení tak, aby odpovídala rostoucím potřebám regionu i významu stanice v rámci celé Národní sítě,“ potvrdil vizi Jaroslav Sedláček.

Příběh Elizabeth a Philipa ukazuje, jak obrovský smysl má práce lidí v záchranných stanicích po celé republice. Ačkoliv lidská bezohlednost a nebezpečné stopy moderní doby těmto králům oblohy sebraly obě křídla, záchranáři jim dokázali vrátit chuť do života. Pokud příští rok v dubnu vyletí z rajhradského hnízda nová generace orlů, bude to nejkrásnější odměna za dlouhé roky mravenčí práce. Každý nový orel bude nahoře na nebi létat i za svoje rodiče, kteří zemi pod sebou už pozorují jen z bezpečí své voliéry. Příroda si zkrátka vždycky najde cestu, když jí k tomu dáme alespoň malinkou šanci.

Zdroje: Záchranná stanice Rajhrad, Novinky.cz, Ministerstvo životního prostředí

Vložil: Markéta Vančová