Jan Schneider: Vzdělanost levicové části voličů roste

Foto: Parlamentní listy.cz

Popisek: Jan Schneider (ČSSD), starosta Tišnova

ROZHOVOR Podle starosty Jana Schneidera (ČSSD) je tak třeba, aby sociální demokracie přestala řešit vnitřní spory a stala se seriózní stranou. V rozhovoru zavzpomínal nejen na dobu před rokem 1989, ale rozpovídal se především o současnosti a svých prioritách, problémech, které před ním stojí či o poměrech na radnici.

Zvát KSČM do vlády je pro vás naprosto nepřijatelné a nejlepší by podle vás bylo, kdyby mohla vládnout ČSSD sama. Co je podle vás třeba udělat proto, aby nyní přesvědčila levicové voliče, volit zrovna ČSSD? A jak velkým soupeřem je podle vás pro sociální demokracii KSČM či SPOZ?

Určité oslabení v posledních průzkumech jsem zaznamenal. Otázkou ovšem je, na kolik jsou současné průzkumy věrohodné. Nemusíme si zastírat, že aktuální situace uvnitř sociální demokracie nám zrovna neprospívá. A to je, dle mého názoru, také hlavní věc, která by se měla změnit. Ač se snažíme neustále tvářit, jak je strana jednotná, opak je pravdou. Střety různých skupin jsou běžné už na základních úrovních. Jak se pak může strana odpovědně věnovat tvorbě programových priorit a volební kampani, když neustále řešíme rozpory mezi sebou. Nezpochybňuji vpravdě historickou roli současného prezidenta Miloše Zemana v sociální demokracii. Pozvolné prorůstání SPOZ do naší strany a zejména pak roli některých kolegů v této nešťastné hře však vnímám se značnou nelibostí. Především ta vzdělanější část voličů sociální demokracie pak tuto situaci vnímá špatně a logicky hledá jiné alternativy směrem ke středu politického spektra. Pokud v Praze, tradiční baště pravice, nasadíte jako lídra zasloužilého odborového předáka, jehož veřejné vystupování je mírně řečeno specifické, těžko můžete očekávat drtivé vítězství sociální demokracie. A úspěch či neúspěch v Praze bude mít na celkový výsledek voleb velký vliv. Zbylá část našich voličů pak vsází na určité "jistoty" a volí raději KSČM nebo SPOZ. Pokud se nestaneme pro levicovou a řekněme středo-levicovou část voličů seriózní stranou, jen těžko můžeme očekávat jejich masivní podporu. Myslím, že vzdělanost levicové části voličů roste, už se nemůžeme spokojit s jednoduchými hesly typu zrušíme poplatky, voliči chtějí slyšet alternativy, podložené ekonomické analýzy apod. Sociální demokracie na tento styl práce personální potenciál má, jen ho vhodně zužitkovat.

Jak sám uvádíte, byl jste vždy spíše středo-levicově orientován, je to ale jediný důvod, proč je pro vás KSČM nepřijatelná? Jak nahlížíte na dnešní ideologii a program stany?

Já jsem žil v době vlády komunistické strany jedenáct let. Veskrze poetické vzpomínky na mé dětství mi tedy neumožňují hodnotit počínání komunistického režimu. Samozřejmě jsem však s těmi více jak čtyřiceti lety, po které naší zemi vládli komunisté, poměrně podrobně seznámen. Komunistická strana ovlivnila životy takřka všech obyvatel země, některým život změnila doslova brutálním způsobem. Křivdy, kterých se dopustila, se dle mého názoru neodpouští. Když komunisté v roce 1946 předstupovali před národ s volebním programem, slibovali neomezené soukromé vlastnictví, rozvoj řemesla a živností a podporu inteligence. Stavěli se proti násilnému združstevňování a vyzývali národ, aby šel ve stopách Masarykových. Jaká pak byla realita, nemusím nikomu připomínat. Chápu, že se doba výrazným způsobem posunula, poučení z minulosti by však mělo být platné v každé době. Mám jen obavu, že chování některých politiků a posledních pravicových vlád donutilo lidi zapomenout a v jejich očích dobu socialismu pomohlo dodatečně vykreslit jako dobu klidu, rodinné spokojenosti, jistoty zaměstnání, sociální rovnosti. To vnímám jako velké nebezpečí, ač se zcela upřímně mnoha lidem nedivím.

Letos v srpnu proběhlo 45.výročí okupace Československa.  Jak vy osobně na ony dny vzpomínáte? V Tišnově se nachází také pomník obětem komunistického režimu. Máte představu, kolik jej ročně navštíví lidí?

Osobně jsem tuto dobu nezažil. I toto období tedy vnímám jen prostřednictvím knih, článků v historických časopisech, filmových dokumentech a z vyprávění očitých svědků. Pro mnoho lidí znamenala tato doba určitou novou naději. O to horší poté bylo zklamání, když bylo celé hnutí násilně potlačeno. Otázkou zůstává, zda by pouhá reformace komunistů byla dostatečná. Dřív nebo později by lidé vyžadovali demokratické volby a návrat pluralitního volebního systému. Obsazením republiky spřátelenými armádami a následným podpisem Moskevského protokolu však byl tento politický experiment ukončen dřív, než mohl ukázat svoji životnost. V Tišnově máme památník obětem komunismu. Je v parku u kostela, denně tam projdou jistě stovky lidí, převážně pak mladých, kteří tudy chodí do místního gymnázia. Jestli ovšem někdo tuší, co je to za popsaný kámen u cesty, to bohužel těžko říct. A to je na celé věci dosti smutné.

Starostou jste první volební období, jednou z vašich priorit bylo, napravit  ten „velký nepořádek, který po sobě zanechalo předchozí vedení města“. Domníváte se, že se vám to daří?

Jestli se to daří, to asi definitivně rozhodnou až občané příští rok v komunálních volbách. Já to vnímám tak, že se podařilo udělat množství dobré práce. A netýká se to jen přenastavování určitých procesů v rámci úřadu, které byly v minulosti nastaveny dosti nešťastně nebo dokonce vůbec. Bylo třeba začít více uvažovat ekonomicky, zlevnit provoz úřadu, zefektivnit množství činností. Zvýšení investic do městské infrastruktury a městských budov bylo přímo nutností. To, že město stále hospodaří s přebytkem a přesto výrazně zvýšilo svoje investice, je snad důkazem toho, že svoji práci děláme dobře. A dobrou zprávou je, že se můžeme čím dál tím více opřít o dobrou práci úředníků a zaměstnanců radnice. Nechtěl bych je házet do jednoho pytle, ale množství z nich bylo z dob minulých zvyklých spíše nepracovat. A to se změnilo.

Na jaře opustila koalici Strana zelených. Jaké jsou nyní poměry na radnici? Daří se vám prosazovat vaše priority?

Tři roky práce v koalici se Stranou zelených byly dobrou zkušeností. Díky naší spolupráci s účastí Věcí veřejných se v Tišnově podařilo prosadit množství věcí, které byly dosud nepředstavitelné. Město přistoupilo k projektu likvidace odpadu prostřednictvím firmy plně vlastněné obcemi, zřídili jsme vlastní pracovní složku k provádění celoročního úklidu města, zavedli systém projektového řízení, začali jsme zveřejňovat veškeré podklady k jednání zastupitelstva, zápisy, smlouvy, zavedli jsme on-line přenos ze zastupitelstva, rozjeli systém elektronických aukcí veřejných zakázek, násobně jsme zvýšili úspěšnost v získávání dotací a podobně. Každé partnerství však může časem narazit na své určité meze, Strana zelených ostatně i při svém působení ve vládě ukázala, že má velké mezery a možná se není v současné podobě ještě stále schopna koncentrovat na opravdovou politickou práci. Časté komplikace, minimální snaha odvést práci na některých projektech a snad i určité osobní rozpory pak vedly až k našemu rozchodu. Už delší dobu se však snažíme intenzivně komunikovat napříč celým zastupitelstvem. Veškeré důležité kroky se snažíme konzultovat, na úrovni našeho města je mnohdy shoda většiny volených zástupců nutná a pro obyvatele města přínosná. Při výběru programových priorit jsme se snažili být maximálně objektivní a orientovat se na potřeby města a jeho občanů. Proto se nyní shodneme na opravdové většině projektů i s opozičními zastupiteli. Za rok jsou však komunální volby, je tedy možné, že poetická spolupráce půjde brzy stranou a začne politický boj.

Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ! Těšíme se na ně.

Vložil: Redaktor KL