Putování krajem Rudolfa Těsnohlídka a lišky Bystroušky za opuštěnou Liduškou. Český poutník
15.07.2018
Foto: René Flášar
Popisek: Hájovna lišky Bystroušky
FOTOGALERIE Honosné prvorepublikové vily, malebná údolí, vznik tradice vánočního stromu, místo, kde přišla na svět liška Bystrouška. To vše a ještě mnohem víc nabízí svým návštěvníkům Bílovice nad Svitavou, romantická obec v těsné blízkosti jihomoravské metropole Brna. Vítejte v zamilovaném kraji spisovatele Rudolfa Těsnohlídka.
Od vlakové zastávky na rušné hlavní trati, spojující Brno s Prahou, mě do ráje ticha a romantiky zavádí červená turistická značka. Držím se jí až k železničnímu mostu přes řeku Svitavu, kde vyměním červenou za žlutou. Po přejití lávky, sousedící se železniční tratí, vstupuji do bílovických lesů.
Studánka Stanislava Lolka a Resselův pomník
Po dlouhém, ale mírném stoupání přicházím k prvnímu zastavení své cesty. Tím je skromný pomník spisovateli Rudolfu Těsnohlídkovi. Autor lišky Bystroušky žil v Bílovicích osm let a poznal zde svoji druhou ženu Annu Kutilovou.
Po dalším kilometru a půl chůze odbočuji k dalšímu místu, které je spojeno s Rudolfem Těsnohlídkem a liškou Bystrouškou. Schovaná mezi stromy se krčí studánka Stanislava Lolka, malíře pocházejícího z Palonína na Šumpersku. Právě na základě jeho kreseb začal v roce 1920 psát Rudolf Těsnohlídek svoji bajku o lišce Bystroušce.
Lodní šroub z lesa
Doušek čisté vody mi pomohl osvěžit upocené tělo i zahnat blížící se žízeň. Vracím se na žlutou značku, která o pár desítek metrů dál končí. Od ní mířím po louce k pomníku Josefa Ressla, který ač byl povoláním lesník, proslul řadou vynálezů, praktickými projekty a též i jako spisovatel. Z jedenácti patentů však je nejvýznamnější jeho vynález lodního šroubu. Za svoji odbornou lesnickou práci byl Josef Ressel zařazen mezi čtyřicet lesníků Lesnického Slavína, který se nachází v bílovských lesích. Jeho památník z roku 1929 stojí na horním okraji palouku poblíž Resselovy hájenky. Jde o betonový sloup, na jehož průčelí je osazena deska s Resselovou podobiznou a mramorová tabulka s popisem.
První vánoční strom republiky a malá Liduška
Pokračuji po cyklostezce až k rozcestí u křížku, kde se napojuji na zelenou turistickou značku. Ta mě po třech stech metrů přivádí k dalšímu pomníčku. Tento byl zasazen na místě, kde byl v roce 1924 pokácen první vánoční strom pro republiku. U vzniku nové tradice byl opět Rudolf Těsnohlídek. Impulsem k této aktivitě mu byla událost z roku 1919, kdy s přáteli, s malířem Františkem Koudelkou a úředníkem Josefem Tesařem, nalezli 22. prosince 1919, v bílovickém lese, prochladlé sedmnáctiměsíční děvčátko, Lidušku. Také tuto událost připomíná památník.
Liduška měla nakonec ale štěstí, vzápětí se dostala k adoptivním rodičům do Brna. Později se provdala do Prahy, kde žila až do roku 1997.
Poprvé byl vánoční strom republiky rozsvícen 13. prosince 1924 na brněnském Náměstí svobody a tato tradice se postupně rozšířila i do ostatních měst. Tyto sbírky přispěly k tomu, že 8. prosince 1929 byl v Brně-Žabovřeskách otevřen dětský domov Dagmar pro opuštěné děti.
Studánka Leoše Janáčka a myslivna lišky Bystroušky
Předposlední zastavení při putování okolím Bílovic nad Svitavou činím u studánky Leoše Janáčka. Doplňuji do lahve čistou vodu a pokračuji k nedaleké myslivně. Ta je proslavena taktéž díky Rudolfu Těsnohlídkovi. Ten do ní umístil děj své lyrické bajky Liška Bystrouška. Skladatel Leoš Janáček pak využil toto téma jako předlohu libreta k opeře Příhody lišky Bystroušky z roku 1924.
U myslivny mé dnešní putování končí. Pokud se vám putování líbilo, vydejte se do krajiny lišky Bystroušky a Rudolfa Těsnohlídka osobně. Za návštěvu stojí nejen okolní lesy, ale i samotná obec.
Vložil: René Flášar