Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Katolický kněz: Čeká nás úpadek civilizace, ale to není nic špatného. Systém se rozpadne a přijde něco lepšího. No, a pokud jde o restituce...

13.08.2015
Katolický kněz: Čeká nás úpadek civilizace, ale to není nic špatného. Systém se rozpadne a přijde něco lepšího. No, a pokud jde o restituce...

Autor: Václav Fiala

Popisek: farář Jan Hanák

Katolický farář Jan Hanák spravuje malou farnost na jihu Hané. V přijímání uprchlíků vidí naplnění Kristovy výzvy k pomoci bližním. Současnou situaci evropské dekadentní civilizace přirovnává k pádu Římské říše, ale tvrdí, že jako optimista spíše čeká na nové impulsy a výzvy, jež změna přinese.

Jak vnímáte vztah pojmů uprchlictví a křesťanství?

Je dobré si uvědomit, že všichni na Zemi jsme jenom na návštěvě a vlastně všichni na cestě. Nedávno jsem četl, že se maďarský premiér ozval proti uprchlíkům a zdůvodňoval to tím, že Maďaři musí být evropští. Uvědomil jsem si při tom, že celá Evropa je oblastí přistěhovalců; a zvláště pak Maďaři sem přišli v době Velkomoravské říše. Křesťanství akcentuje, že by každý člověk měl být otevřený potřebným, ať je to kdokoli a přichází odkudkoli. V biblickém příběhu Ježíš dobře uvádí příběh milosrdného Samaritána a říká: neptej se, kdo je tvůj bližní, ale pro koho jsi ty bližním. A člověk by měl být bližním pro každého, kdo to potřebuje. Tady v Evropě jednoznačně patříme mezi nejbohatší lidi celé planety a využíváme přitom také zdroje celé planety. Když už se někdo rozhodne odejít ze své země, musí mít opravdu důvod; a naším úkolem je připravit jim prostor, abychom mohli žít spolu.

Jak by podle vás měli jednotliví lidé pomáhat?

Při posledním sčítání lidu jsem uvedl národnost moravskou. Ne, že bych byl nějaký separatista, ale baví mě název této země a to, že Moravanem může být úplně kdokoli, kdo tady chce žít a rozvíjet se. Mohu uvést pěkný příklad z mé farnosti. Bývalý starosta obce už dříve podpořil přijetí jedné rodiny barmských uprchlíků, kteří u nás dostali příležitost pro nový start. Současným výsledkem je třeba to, že nejstarší syn chodí po vesnici o hodech v hanáckém kroji jako jeden ze stárků. Výkřiky „Čechy Čechům“ jsou nesmysl. Celá naše země a středoevropský prostor je tak dotčený přecházením různých lidí, že by se tomu mělo říkat spíš středoevropská národnost. Otázky imigrace se navíc úplně hloupě míchají s otázkou islámu.

Islám ale ve střední Evropě nemá žádnou tradici…

Islám není vůbec náboženská, ale sociální otázka. To, že se zde muslimové budou objevovat, je fakt a jestli to budou radikálové, bude záležet jen na nás. Je důležité, abychom byli schopni spolu komunikovat a spolupracovat; já jsem křesťan, a jestli je někdo muslim nebo žid, není důležité. Všichni věříme v Boha a ten je jenom jeden. Je spousta věcí, kde můžeme najít společnou řeč.

V souvislosti s uprchlíky se mluví ve velkých číslech o roli státu. Je možné k přijímání přistupovat individuálně? V Itálii si křesťanské rodiny například rozebírají sirotky z řad běženců…

Evropa je postavena na křesťanských kořenech, to je jednoznačné. Kdo jiný než křesťané by měl být ochoten pomoci? Mě pak ale nejvíc bolí, když se setkám s xenofobním projevem právě u lidí, kteří se označují za křesťany. Pokud by sem mělo přicházet více uprchlíků, může být to, co se děje v Itálii, velkou inspirací. Když se vrátím k barmské rodině v naší vsi, bylo to právě tak. Vyplývá mi z toho, že není tolik nutné těmto lidem dávat peníze, oni potřebují hlavně vědět, že jsou přijati. Přicházejí vykořenění a chtějí být někde doma. 

Jedním z nejvýraznějších pocitů současnosti je strach – ať už jde o uprchlíky, islám nebo třeba ekologickou katastrofu. Co by podle katolického duchovního měli lidé se svým strachem dělat?

Strach je velmi destruktivní, je to jeden z démonických nástrojů a ochromuje jak v rodině, tak ve společnosti. Je třeba se ho zbavovat – a jde to. Je to v podstatě prosté. To, co se objevuje například v internetových diskusích, kde se strach uměle živí, je založeno jen na jednoduchých polopravdách; a ty když se opakují, strach jen zvyšují. Kdyby se člověk nechal ovládnout strachem, bude se celý život krčit někde v koutě. Pokud je člověk křesťanem, je takové situace schopen více uchopit, protože je na ně připravován.

V současnosti se papež František velmi jasně vyslovil k ekologickým tématům. Jak souzní křesťanství s tímto oborem?

Velmi to souzní. Můj kamarád Orko Vácha říká, že člověk může při přetváření přírody udělat cokoli, ale je třeba si uvědomit, že z toho jednou bude skládat účty. Velké ideje jsou jedna věc, ale pokud se nebudou realizovat konkrétně, je to jen teorie. Důležité jsou i malé kroky. Jako jedinec nemohu ovlivnit globální změny, ale mohu se snažit v rámci svých možností. Evropa je nejbohatším kontinentem. Není zde žádná poušť, ale na polích se přitom pěstuje palivo pro traktory. Každý jednotlivec to může ovlivnit. V České republice je například mnoho vlastníků půdy, většina ji ale pronajímá nějakým velkým zemědělským společnostem, které půdu jen vytěžují a necítí za ni odpovědnost. Křesťanství a ekologie jsou si blízké. Podle mne nejde jen o nějaký zájem o rostliny a zvířata, ale je to i sociální téma.

Nebývalo zvykem, aby se papež vyjadřoval k tématům, jež, podobně jako ekologie, souvisí se zájmy globálních korporací. Vrací se mu to v obviňování, že je marxista. Jaká je podle vás budoucnost současného kapitalismu?

To, že se k tomu papež vyjadřuje, je velmi důležité. Už Jan Pavel II. se vůči kapitalismu ostře vymezoval. Říkal, že je to civilizace smrti, která adoruje to, co je světské a dočasné. Papež František vychází z prostředí Jižní Ameriky, kde v minulosti docházelo k pokusům propojovat myšlenky marxismu a křesťanství, protože tam byla velmi vyostřená sociální situace. Papež ale není marxista, jen se rozhodl už během kněžské přípravy, že bude knězem chudých. Kamarádi ekologové mi říkali, že si papež svou encyklikou pěkně se zelenými zadal. Já ale říkám, že si s tímto tématem zadal už dávno. Papež je mravní autorita a jako takový musí tepat do takových věcí. Papež František to umí, dokáže věci pojmenovávat jasně a jednoduše.

V dějinách Evropy se opakuje stále stejný scénář vzestupů a úpadků civilizací. To se děje i teď nám, ale nevidím v tom nic apokalyptického. Jsme nyní v dekadentní fázi. Ale já jsem optimista, systém se rozpadne a přijde něco nového. Římská říše se také rozpadla, byla to sice pro mnoho lidí katastrofa, ale přišel i nový impuls. Takový je řád věcí a nejlepší je být připraven na to, co přijde.

A co ekologie a křesťanství v tom malém, ne globálním měřítku?

Ekologické téma je pro mě propojeno i s restitucemi. Četl jsem v jednom komentáři, že církve předkládají požadavky na navrácení podle práva, ale že by církev jako veřejná instituce s univerzálními ambicemi měla spíše než požadavky předkládat projekty. Může se třeba podílet na tom, že se přemění půda z výrobního prostředku zase v kus krajiny, která funguje. Naše farnost v restitucích získala sice jen dva hektary pole, ale naštěstí na geniálním strategickém místě. Je to u dnes už neexistující polní cesty do sousední obce, která zanikla v důsledku rozorání polí. Místo ní existuje silnice, po níž je ale cesta do sousední vsi dvakrát delší. Po ní už pěšky třeba na zábavu nikdo nepůjde. A my jsme teď dostali příležitost obnovit starou komunikaci. Nájemcem pozemku je akciová společnost, jejíž způsob obdělávání půdy se mi hrubě nelíbí. Jejího předsedu představenstva, kterému jsem vypověděl smlouvu o pronájmu, jsem asi naštval. Už jsme ale rozjeli jednání s obcemi o obnově cesty. To je příklad projektu, který podporuje krajinu a komunikaci.

David Daniel

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Lucie Bartoš

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace