Hlášení StB, luxusní „dárečky“, prostitutky pro soudruhy… Slavný jazzman vydělával za „totáče“ jako Karel Gott, i když ho doma skoro neznali. Tajnosti slavných

Foto: ČT

Popisek: Velké peníze vydělával jazzman Laďa Kerndl dlouhá léta. Za povolení pracovat v zahraničí však tvrdě platil.

Zatímco kdekdo měl za minulého režimu obrovské problémy přes západní hranici jenom nakouknout, úspěšný muzikant Laďa Kerndl si vozil pohádkové honoráře, jako by se nechumelilo. Jak to dokázal a kolik vydělával?

V šestadvaceti letech odešel na zámořskou loď jako kytarista a sólista lodního orchestru a zůstal tam až do své padesátky. Domů se sice každoročně vracel na dovolenou a občas vystupoval i nahrával s orchestrem Gustava Broma pro brněnský rozhlas, přesto byl ale v Československu prakticky neznámý. A ani nyní se situace moc nezměnila. Sice u nás zpívá americké evergreeny 40. až 60. let v originálu jako jediný, takže nemá ve svém stylu konkurenci a každoročně vydává nové CD, jeho písničky však rádia téměř nehrají. Přesto má svou fanouškovskou základnu, složenou především z postarších dam, které okouzluje mužným vzhledem, někdy trochu drsnějším vystupováním a romantickým životním příběhem. Byl ale opravdu tak romantický?

Vydělával jako Gott

Kariéru Laďa odstartoval již v sedmnácti letech jako zpěvák a kytarista v recitálu Ljuby Hermanové v divadle Večerní Brno a postupně se stal členem několika profesionálních hudebních skupin, které se věnovaly taneční hudbě. V šestadvaceti se pak rozhodl pro radikální změnu a vyrazil na moře. A o takových příjmech, na něž si na zaoceánské lodi přišel, si mohla v té době většina lidí jenom nechat zdát. Byly opravdu božské, a navíc se mu podařilo dosáhnout podobné pozice jako slavný Karel Gott. Jeho situace však byla komplikovanější, protože na rozdíl od Zlatého slavíka, kterému pomáhala proti státní moci i obrovská popularita doma i v zahraničí, především v německy mluvících zemích, Kerndl byl v Československu neznámý. Přesto se mu podařilo zahraniční kariéru udržet, hlavně díky tomu, že odevzdával státu nemalé peníze v ‘tvrdé‘ měně.

Neplatil desátky, ale rovnou půlku

Na moři vystupoval jako zpěvák a bubeník za 1350 dolarů měsíčně. „Tehdy byl kurz dolaru 44 korun. Lehkými počty se tedy doberete k sumě 50 000 korun,“ prozradil ve svém životopisu Kariéra na druhý dech. Knihu si nadělil jako dárek ke svým sedmdesátinám, které oslavil v sobotu 16. května. Z příjmů sice odevzdával polovinu Pragokoncertu, i tak mu ale zbýval pořádný balík. Průměrný plat v tehdejším Československu totiž činil 2000 korun, většinou ale takové příjmy měli spíš zaměstnanci v dělnických profesích. Například většina absolventů vysokých škol dostávala ještě v polovině 80. let nástupní plat 1500 korun hrubého.

Pohádkářské "tanečky" s estébáky

Při každém návrtu domů se musel Kerndl pravidelně hlásit StB, kde o svých cestách podrobně vypovídal. A hlavně o lidech ze svého nejbližšího okolí. S kolegy proto vždy předem vymýšlel zdánlivě věrohodné báchorky, opentlené banalitami, aby se pes Státní bezpečnosti nažral a koza zůstala celá. Potřebovali zavalit hlavy estébáků záplavou neškodných drobností, v níž by se důkladně ‘vycachtali‘, a současně nechtěli svými ‘informacemi‘ nikomu ublížit. Je až s podivem, že mu tato taktika opravdu vycházela téměř čtvrt století.

Dárečky pro soudruhy

Nešlo však jen o informace. Úředníci, kteří mu povolovali pobyt v zahraničí, dobře věděli, na jaké peníze si na moři přijde, a tak z toho také chtěli něco mít. A někteří z nich byli tak neomalení, že si klidně řekli o konkrétní věci, protože nedostupné západní zboží pro ně bylo obrovským lákadlem. „Jednou si odpovědný úředník poručil, že mu máme přivézt nejnovější model televize Sony s velkou obrazovkou. Tenkrát byly televizory velké, těžké krabice, my ji navíc museli do Československa propašovat, aby se nemuselo platit clo. Samozřejmě to musel být dárek,“ přiznává Kerndl ve svých vzpomínkách. Ničím neobvyklým prý nebyla ani ‘přátelská setkání‘ s komunistickými pohlaváry, která organizoval a financoval z vlastní kapsy. Pravidelně je prý hostil v některém z nejdražších hotelů, a dokonce jim kromě velkolepých žranic platil i prostitutky.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská