Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Zmizelí Češi

Zmizelí Češi

René Flášar pátrá po osudech zmizelých, kteří se již dávno ztratili i z policejních svodek

Sex, pivo a rokenrol

Sex, pivo a rokenrol

Rockové příběhy; ve spolupráci s časopisem Rock´n ´all

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Rozkládajícím se tělem prý hýbali červi, fotky z místa činu ale ukázaly po roce pravdu. Otřesný příběh o tom, jak se u nás vyšetřuje (sebe)vražda, aneb další „kauza Stodolových“?

29.07.2014
Rozkládajícím se tělem prý hýbali červi, fotky z místa činu ale ukázaly po roce pravdu. Otřesný příběh o tom, jak se u nás vyšetřuje (sebe)vražda, aneb další „kauza Stodolových“?

Autor: Archiv

Popisek: Ilustrační foto

PŘÍBĚH Šestý květen minulého roku, Brno. Anonymní telefonát oznamuje policii, že v jednom z vedlejších bytů v ulici Hvězdová je cítit odpudivý zápach, jako by někde nedaleko cosi hnilo. Hlídka městské policie vyráží na místo a zjišťuje, že jeden z přízemních bytů skutečně zapáchá hnilobou. Na klepání ani bouchání nikdo nereaguje, pohledem přes okno ale strážníci spatří lidské tělo už v pokročilém stádiu rozkladu.

Přivolaná lékařka konstatuje smrt a doporučuje zdravotní pitvu. Na konci června je případ odložen s tím, že nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by svědčily o vině někoho cizího. Celá věc se přestává řešit s tím, že šlo o sebevraždu oběšením.

Tolik tedy řeč úředních formulářů a státní moci. Opravdu byl ale případ takhle jednoznačný? Podle paní Simony, matky tehdy jedenatřicetiletého Aleše, který byl policií v oné brněnské ulici nalezen mrtvý, rozhodně ne. Okolnosti celého případu totiž provází hned celá řada zvláštností a necháváme na čtenáři, zda se jednalo jen o profesní pochybení dotyčných policistů a úředníků, nebo byly důsledkem něčeho mnohem vážnějšího.

Příliš rychlá kremace

Dcera paní Simony Tereza druhý den po nalezení Alešova těla volala na příslušné policejní oddělení, aby se dozvěděla podrobnosti. Když jí policista zavolal zpátky, aby ji informoval, nastal první šok. Příslušný státní činitel totiž pozůstalou stroze informoval, že oblečení do rakve není nutné, tělo je totiž rozteklé a pokryté červy. Nevhodná volba slov byla ale jen začátek dlouhé série omylů a pochybení, které celou kauzu provázejí.

Když se totiž třináctého května Tereza dostavila na pracoviště pohřební služby, místní zaměstnankyně jí jen tak mezi řečí sdělila, že Alešovo tělo už bylo zpopelněno před třemi dny, a to bez vědomí kohokoliv z pozůstalých! Kremace byla přitom naplánována až na šestnáctého toho měsíce.

Proč tedy ke zpopelnění došlo už 72 hodin po nálezu těla a pouze po provedení zdravotní pitvy? Nabízí se pochopitelně odpověď, že tělo ve značném stadiu rozkladu není možné delší dobu někde uchovávat, to ale můžeme vyloučit s poukazem na vyjádření lékaře, který u těla prováděl pitvu. Paní Simona říká: „Patolog  MUDr. Schindler mi sdělil, že synovo tělo, i přes stadium velké hniloby mohlo být i nadále v Ústavu soudního lékařství, nepůsobilo žádné problémy.“

Stejně tak provedení pouze zdravotní pitvy bylo podle Alešovy matky vážným pochybením policie: „Již na základě případu manželů Stodolových je nařízeno, vždy při nálezu mrtvého člověka, kde je předpokládána smrt sebevraždou, nebo vraždou, nařídit soudní pitvu.“ Podle paní Simony měří česká policie dvojím metrem podle toho, zda je vyšetřována smrt obyčejného člověka nebo tzv. VIP. „Například sebevražda Ivety Bartošové – přestože vyplývala ze způsobu sebevraždy okamžitá smrt, byla nařízena soudní pitva, toxikologické testy, testy DNA byly provedeny ve čtyřech dnech.“

Fotografie z místa činu ukazují pravdu jinak

Když se paní Simona po roce od neštěstí mohla podívat na fotografické záznamy z místa činu, čekal ji další šok. Její syn na fotkách totiž vůbec neodpovídal popisu policisty, který vykládal o rozteklé hmotě prolezlé parazity.

Alešova matka místo činu na fotografiích komentuje takto: „Synovo tělo bylo v normálním stavu, nebylo ani rozteklé, ani pokryto červy. Sice s provazem kolem krku a vyvrácenou hlavou dozadu, v sedu, ale provaz nebyl zaříznut do krku, což není zcela běžné u sebevrahů oběšenců. Po zoomování fotek jsem objevila díry v rukou a krev na tričku v části, kde jsou ledviny. Neměl spodní zuby, které měl. Nohy byly volně položené na zemi, taktéž i ruce.“

Je také zvláštní, že Alešovi sousedé a dokonce ani jejich psi žádný zápach neregistrovali, tělo by přitom přinejmenším u nejbližších bytů muselo být při pokročilém rozkladu cítit. Policisté dle sousedů navíc nechali byt dalších devět dnů otevřený, takže do něj měl přístup prakticky kdokoliv.

Reakce úřadů? Je nám moc líto, ale nic pro Vás nemůžeme udělat

Paní Simona se zkoušela obracet na všemožné instituce, odpověď byla ale vždy zamítavá. Že se situací nemůže nic dělat, ji postupně sdělili ministryně spravedlnosti Helena Válková, ministr vnitra Milan Chovanec a dokonce i předseda české vlády Bohuslav Sobotka. Stejně dopadla i žaloba na pohřební službu, která dle Alešovy matky přitom prokazatelně zpopelnila tělo jejího syna bez svolení kohokoliv z pozůstalých.

Na závěr tak můžeme jen ocitovat z odpovědi Úřadu vlády České republiky: „Zákony lidem pomáhají v případě různých nepravostí a chrání jejich oprávněné zájmy, vymahatelnost však bývá často složitá.“ Takový vzkaz paní Simoně ani našim čtenářům ale zřejmě neřekl nic nového...

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace