Víte, co je to „gemčit“? Hantec se neustále vyvíjí, říká brněnský spisovatel Petr Pilát s tím, že se přidávají i mladí

Foto: Se svolením Petr Pilát (stejně jako ostatní snímky v článku i galerii)

Popisek: Petr Pilát

ROZHOVORY NA OKRAJI Petr neboli Pedro Pilát (*10. 1. 1966, Brno) je také jedním z editorů nového vydání knihy již zesnulého znalce brněnského dialektu Otakara Nováčka s názvem Brněnská plotna. O této knize, a hlavně o již řečeném hantecu, brněnské místní hantýrce, si řekneme více v následujícím interview.

Petře, začnu zásadní otázkou: Jak byste definoval hantec pro neznalce? Co to je a z čeho se zrodil?

Hantec je pozůstatek brněnské mluvy z počátku 19 století a nářečí brněnské galerky, zvané „Plotna“. Byl vytvořen v 60. a 70. létech 20. století brněnskou bohémou okolo Franty Kocourka – brněnského siláka, baviče a recesisty. 

Nu ano, Franta Kocourek – ten by mohl být vhodným tématem na další samostatný rozhovor. Ale dnes se budeme věnovat hlavně hantecu. Kdo jím vlastně hovoří?

Hantecem mluvili a mluví štatlaři, brněnští patrioti, kteří se zabývají udržením tohoto fenoménu. 

Kolik má hantec výrazů? Existují nějaké závazné slovníky, které by kvantifikovaly jeho slovní zásobu? A zjednodušil se nějak hantec do dnešní doby, podobně jako spisovná čeština, která se oprostila od některých starších slov?

Existuje slovník, který má cca 10 000 výrazů a napsal ho můj kamarád Laďa Nešpor. Tak jak se vyvíjí mluva, tak i hantec se vyvíjí díky multinárodnímu složení obyvatel Brna. Zachovala se velká slovní zásoba plotňáčtiny, hantecu, ale germanismů pomalu ubývá a prosazují se zkomoleniny angličtiny. Hodně slov se ale postupně ztratilo v dějinách času, protože některé činnosti, ale i věci se už nyní nedělají, nebo nepoužívají.  

O. K. Takže abych si v tom udělal jasno, a když tak mě opravte. Cosi jako původní hantec je hlavně ona takzvaná plotňáčtina, plus původní brněnské nářečí, zato ten dnešní už je spíše výsledkem snažení nových generací, které ho rozvíjejí dál. Je to tak? 

Jak jsem se již zmínil, hantec se vyvíjí. A protože se do jeho tvorby zapojuje i nová, mladá generace, tak něco vzniká uměle – např. gemčit – hrát (ve starém hantecu – špílovat), tak i přirozeně, např. kisanec – polibek. 

Dá se odhadnout, kolik prozaických knih nebo básnických sbírek vyšlo v hantecu?

Je to několik desítek publikací a neustále vznikají nové. Sám jsem na internetu založil Hantecovou sajtnu, již si může každý snadno vyhledat, a vydávám internetový časopis Cajtung HS, který posílám do emailů zdarma, a do něj přispívají současní autoři, kteří mají za sebou několik knih psaných hantecem. 

Hraje se v hantecu taky divadlo a existují divadelní hry i v tomto nářečí? Či se naopak s divadlem tento způsob mluvy zcela míjí?

Ano, existuje několik her v hantecu. Nedávno upravili divadelníci slavný muzikál My Fair Lady s podtitulem „ze Zelňáku". Místo hovorové angličtiny promlouvá hlavní hrdinka brněnským hantecem, namísto londýnských ulic je jako doma na Zelném trhu. 

Musím říci, že na Moravu jezdívám už několik dekád, ale vždy jen na kratší výjezdy, ne delší jak týden, takže hantec mám „naposlouchaný“ dost málo, nicméně řadě slov už rozumím. Ale těch, které nově poznávám či je zatím neznám, je pořád velké množství. Když jsem při přípravě rozhovoru s vámi studoval knihu dr. Otakara Nováčka, k níž se konečně také dostaneme, tak jsem musel uznat, že většina slov z místního dialektu je mi stále cizí. Jenom pro soulož v knize nalézám asi 3 desítky výrazů, takže kdybych v Brně náhodou souložil –  což u vás ale nečiním, neb tam vždy řeším poněkud vážnější otázky – tak bych dle Nováčka mohl mimo jiné: točit, rachat, bét u teho, blombovat, fenstrlikovat, filipinkovat, hodit si ruksakem, hrbolčit, rulmovat, šaškovat, vetočit pánvicu, zavokróhlit závitnicu nebo baštit nátek, ale v posledním případě už bych musel ke klasice přidat jako bonus i orální sex, jestli správně chápu pana doktora a jeho vědecký výklad? Synonymum šalina pro tramvaj znají určitě i Nebrňáci napříč Českem, nicméně v Brně jí lze říci ještě šalca, šalastrika nebo taky želva, což je, myslím, zvláště v oblasti brněnského centra docela výstižný pojem. Každopádně Brno má asi 400 000 obyvatel. Rozumí běžný Brňák hantecu, byť jím sám nehovoří? Nebo by se jako já nejspíš leckdy neobešel bez slovníčku?

Bohužel ne, většina Brňanů hantecu nerozumí. Ale to je tím, že jím mluví jen malá část místních lidí. Avšak máme i běžné brněnské nářečí a tomu rozumí každý, kdo v Brně žije. Je totiž každodenní součástí života, viz slova jako: glajze – koleje, šalina –  tramvaj, love – peníze, krupica – peníze, kocór – dívka atd. Co se týče souložení – jde o to kdy, kde a s kým soulož vykonáváte. A hlavně, z které části Brna pocházíte, protože každá čtvrť má trochu jiný dobový základ řeči. 

Jasně. Takže, jak rozumím, některá slova má běžná brněnská mluva totožná s hantecem. A nyní k Nováčkově knize Brněnská plotna. Čím je kniha zajímavá i pro dnešního čtenáře? A kde ji lze případně koupit?

Otakar Nováček byl fascinován řečí brněnské plotny, protože stejně jako v případě „pražských Pepíků“ byla mluvou spodiny. Proto často do plotny chodil a zaznamenával její způsob vyjadřování. Koupit se nedá, protože s kolegou Jiřím Trachtulcem, spoluautorem úprav původního vydání, jsme ji vydali vlastním nákladem. V současné době mám už jen poslední dva výtisky. 

To je škoda. Možná je to výzva k tomu pokusit se o nějaký místní či regionální grant a vydat dotisk. Kniha opravdu stojí za přečtení a řadu dalších Brňáků by určitě potěšila, i když práce s některými grantovými formuláři je občas spojená s nebezpečím ztráty duševního zdraví. Vzpomínám si, jak jsem na 48stránkovou knížečku pro děti vyplňoval obsáhlý formulář o 90 stranách, počítal jsem každý potištěný papír, a ještě jsem k tomu dodával profesní životopisy a odpracovaná léta všech spolupracovníků na knize a propočítával jejich možné tabulkové platy, kdyby byli náhodou státními zaměstnanci, což sice nebyli, ale dle státních tabulek a hypoteticky odpracovaných let měli být odměňováni. Po těchto zkušenostech si některé své knihy raději vydávám za vlastní úspory, tedy jen v malém nákladu. Každopádně odběhnu ještě k plotně. Co to znamená „chodit do plotny“? Kde bylo možné potkat její příslušníky a má brněnská plotna nějakého svého současného pokračovatele? A zmizela s nástupem starého režimu, nebo přežívala i za něho?

Plotna definitivně zmizela po druhé světové válce, včetně svého jazyka. Nyní žije pár 90letých plotňáků – a to ještě v cizině. Dopisuji si s potomky plotňáků, kteří mezi válkami odjeli za prací do Ameriky, Francie, či na Nový Zéland. Chodit do plotny znamenalo jít na místa, kde se plotna scházela. V Brně těchto skupin bylo několik a každá měla své výrazy. Byla plotna z Francouzské ulice, Starého Brna, Obřan a dalších částí Brna a každá měla své zvyky, slova a pojmenování. Samozřejmě měly tyto skupiny svá místa a hospůdky, kde se scházely. Je třeba si uvědomit, že šlo především o lidi bez práce, živící se různě, i mimo ruku zákona. 

Mimochodem, jak se v Brně v hantecu říká běžně Čechům, případně Pražákům a proč? To mě také zaujalo… A existuje nějaké speciální označení pro Plzeňáka, nebo nás mají Brňané v mnohem větší lásce než Pražáky a nic škodolibého nám nevymysleli? -Nechci se teď samozřejmě nějak dotknout Pražanů, ale proč na rovinu nepřiznat, že Plzeňák je v celé republice oproti Pražákovi vždy mnohem populárnější, protože tak dobré pivo jako u nás se prostě v Praze ani jinde nevaří, že. O tom netřeba vést spory. Ovšem patnáctistupňového červeného Brněnského draka vám musím pochválit. Toho jsem ochutnal až u vás a můj jemnocitný plzeňský jazyk jej vysoce ocenil, zatímco z některých jiných moravských pivovarů odjížděl zklamán a nepotěšen… 

Čechům se říká mimo jiné cajzli nebo čížci, Praze Prágl, nebo taky Lochna s krtkem, Pražák je většinou cajzl. Po krátkém pátraní najdeme v němčině nářeční slovo Zeisel, které označuje malého zpěvného ptáčka, spisovně se však říká Zeisig. Přestože Moravané o Češích říkají, že zpívají, to by samo o sobě nestačilo. Jenže slovo Zeisel pochází právě z těch německých nářečí, která se nacházela na území jižní Moravy a jižních Čech a hlavně – ten malý ptáček je čížek! A jak známo i slovem Čížek bývají Češi někdy na Moravě označováni. Na Plzeňáky toho moc nemáme, ale říkáme jim škopkaři (pivaři). 

Tak já myslím, že škopkař je pro Plzeňáka celkem důstojné a výstižné označení, které ho zcela určitě neurazí… pokud ovšem zrovna není členem abstinentního spolku... Mimochodem, v Čechách se říká pouze o Plzeňácích, že zpívají, protože máme kolísavý přízvuk. Když se postaví vedle sebe „Ostravak“ s Plzeňákem a oba promluví, ten kontrast mezi nimi pozná i cizinec. Ale jak se z Prahy stala Lochna s krtkem, to nedokážu dešifrovat. Je pro to nějaké historické vysvětlení? 

Lochna s krtkem znamená Díra s metrem. Když si kdysi dělali Pražáci z Brna srandu, tak Brňáci odpovídali: No jo, ty seš z tý lochny před Krušnéma birglama, a gómeš jak moc cajzli tak lovčijó štatl? Gdyby ne kemo, tak každé pátek nebudó ve vágnech stát frontu na tratecu do Štatlu! (čili: No jo, ty jsi z té díry před Krušnými horami, a víš, jak moc Pražáci milují Brno? No kdyby ne, tak každý pátek nebudou stát na dálnicí frontu směrem na Brno.) A krtek se k tomu jen přidal. 

A mezi řečí – když jde Brňák na pivo, trochu si zakalit, nebo takzvaně „na jedno“, jaké typické výrazy nebo obraty by použil on, na rozdíl od nás v Čechách?

My valíme na škopek. Dem dát rukavicu čechru (pět piv), dem vyladit bauchec do paluše (jdeme si do hospody spravit chuť)… 

Petře, vy jste nejen „hantecový novinář“, ale také spisovatel. Můžete se čtenářům pochlubit svojí tvorbou?

Vydal jsem několik knih, ale v hantecu zatím jen jednu: „Pedro a jeho storky“, protože hodně času mně zabírá časopis, který připravuji každý měsíc. V době covidu jsem online vysílal na Facebooku Časůfku s hantecem, což bylo 21 dílů po 20 minutách o historii brněnských čtvrtí. Tu nyní chystám i v knižní podobě a měla by vyjít na konci roku 2024. Mimo to provozuji facebookové stránky, které se jednoduše jmenují Hantec a mají více jak tisíc sledovatelů. 

A dodal bych, že na vašich facebookových stránkách jsou i skvělé fóry, které zpravidla sám vymýšlíte. Některé přidáme jako přílohu k rozhovoru (najdete je ve fotogalerii). Ale skromně jste přešel vaši další tvorbu. Jak je tematicky zaměřená a dají se vaše starší knihy ještě někde zakoupit? Nebo už jen půjčit v knihovnách? A čím se vlastně živíte v civilním životě? 

Vydal jsem sbírku básní nazvanou Jen tak se zamyslet, povídkovou knihu Lásky a rozchody, přispíval jsem do různých časopisů fejetony. Obě knihy mám ještě k dispozici, ale je to cca 20 ks z 10 000 vydaných. Dají se v Brně najít v knihovnách. Pro zájemce je mohu zaslat nějakou službou pro doručování zásilek. Jinak píšu texty a hudbu, včetně těch hantecových, a hrajeme je na našich srazech. 

A ještě bych se optal kvůli těm, které by zajímala vaše Časůfka s hantecem o brněnských čtvrtích. Kde bude k zakoupení? Pokud by to bylo pouze přes vás, je nějaký kontakt, který byste mohl dát našim čtenářům v plen, tedy veřejně k disposici, aby vás mohli oslovit? Nebo máte nakladatele či spřízněného brněnského knihkupce, u něhož by se kniha dala přímo zakoupit? 

Knihu budu vydávat samonákladem jako takový fanzin pro přátele, ale pokud bude zájem i v Plzni, bude ji možné objednat e-mailem (hsajtnazavináčseznam.cz). 

Tipoval bych, že se mohou najít zájemci z celé republiky, kdo ví. Nebo dokonce z největšího moravského města v Česku, kterým je, jak všichni dobře víme… Praha. – A poslední otázka na závěr. Co chystáte v osobním životě či jako písmák a milovník hantecu pro futuro? 

Nyní chystám druhý ročník soutěže o „Nejbetálnější krumplák a štrůdlák“ (nejlepší bramborák a štrůdl), což je taková sranda-akce pro členy Hantecové sajtny. A na závěr, byl bych rád, kdyby se se mnou spojila i nějaká skupina z Plzně, pokud taková je, která se snaží zachovat plzeňskou mluvu. 

Organizovanou skupinu tohoto typu na Plzeňsku žel neznám, ale doufám, že Časůfku si předáme osobně (teď jsme se bohužel fyzicky minuli, takže rozhovor děláme na dálku). A přivezu s sebou Hajžmanův Plzeňsko-český slovník. Bohužel zkontaktovat se s Janem Hajžmanem a vyzpovídat ho je nadlidský úkol, protože mi na žádný pokus o spojení nikdy nereagoval. Ale to už by byl jiný příběh, a ne z Brna. – Tož přeji, milý Petře, ať se daří!

Vložil: Radovan Lovčí