Chcete svoji Věstonickou venuši? Další věrné kopie, vyráběné z digitálního modelu, budou v půlce prosince

Foto: Moravské zemské muzeum (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Věstonická venuše. 3D kopie je k nerozeznání od originálu.

Moravské zemské muzeum dalo začátkem listopadu do prodeje emisi prvních 50 kusů naprosto věrných kopií originálu slavné Věstonické venuše. Vyprodaly se během jednoho dne. Na další várku si budeme muset počkat zhruba do poloviny prosince.

Věstonickou venuši si dnes můžete koupit na mnoha místech a v mnoha různých více či méně vkusných podobách. Jen samotné Moravské zemské muzeum, do jehož sbírek originál Věstonické venuše patří, ji prodává jako sádrovou sošku či v podobě přívěsků z různých materiálů. Nyní se ale objevilo úplně nové zpracování.

Každá kopie má svůj certifikát.

„Dáváme do prodeje věrné kopie, vyráběné z digitálního modelu, který vznikl na základě CT snímkování originálu, a to je převratná chvíle,“ vysvětluje doc. Petr Neruda, Ph.D., kurátor Věstonické venuše. CT snímkování proběhlo už v roce 2016, tehdy vzniklo video Věstonické venuše, které bylo promítáno při příležitosti oslav 200. výročí založení muzea. „V průběhu posledního roku, zejména v souvislosti se začleněním venuše do konceptu výstavy Nejstarší šperky a ozdoby těla, jsme horečně přemýšleli, jak to udělat, abychom kopii zpřístupnili veřejnosti, a přitom zachovali její exkluzivitu a zabránili padělkům,“ dodává Neruda.

Výsledek tohoto snažení Moravské zemské muzeum představilo veřejnosti 2. listopadu. Na základě dat z CT snímkování vznikl digitální model, ze kterého byl metodou 3D tisku vytvořen prototyp sloužící k výrobě kopií. Celý tento proces je proti zneužití ošetřen smlouvou. Každá kopie má své pořadové číslo. Prototyp vytvořil sochař Bc. Jiří Pec, DiS., který se stal tudíž výhradním výrobcem kopií Věstonické venuše. „Unikátnost kopií spočívá i v použitém materiálu. Směs se složením, barevností i váhou velmi blíží originálu, nebylo jednoduché ji vyladit. Nakonec se to ale podařilo a vznikla tak tajná receptura na výrobu Věstonické venuše,“ popisuje Jiří Pec.

Jeden zásadní rozdíl kopie oproti originálu ale přeci jen je – replika není rozlomená na dva kusy. „Tím, že se často vystavuje ve vzpřímené poloze na stojánku, tak jsme šli cestou udělat ji jako jeden kus. Když ji tvůrce původně vytvořil, byla jeden kus. To, že je na dva kusy, vzniklo pravděpodobně v době výpalu, kdy soška v této části praskla,“ upřesňuje pro iRozhlas kurátor Petr Neruda.

Kurátor Petr Neruda a sochař Jiří Pec s věrnou kopií Věstonické venuše

Za pouhý den byly fuč

Po sošce za 690 Kč se jen zaprášilo. „Věrné kopie Věstonické venuše se vyprodaly hned druhý den ráno. Už před otevírací dobou tu stála fronta lidí, takže jsme zhruba ve čtvrt na deset už neměli ani jednu,“ prozradila KL mluvčí Moravského zemského muzea Barbora Onderková.

Ti, na které se nedostalo, si ale nemusí zoufat. Stačí se obrnit trochou trpělivosti. Další kopie sošky by totiž měly být připraveny zhruba v polovině prosince. „Zatím není znám přesný termín. Výrobce, se kterým je sepsána smlouva, je jen jeden a výroba není jednoduchá. Je totiž zčásti ruční, dbáme na to, aby kopie byly co nejlepší a co nejkvalitnější. Předpokládám, že kopie budou připraveny ke koupi až ve druhé půlce prosince,“ odhaduje Onderková.

„Kopie budeme vyrábět pořád, dokud o ně bude zájem. Budou stále číslované, takže každá bude mít to svoje originální číslo a žádná další ho mít nemůže. Dokud potrvá výstava Nejstarší šperky a ozdoby těla, budou kopie k dostání pouze v pavilonu Anthropos, po skončení výstavy předpokládáme, že je dáme k dostání i na e-shop,“ dodává Onderková.

Originální Věstonická venuše bude k vidění na výstavě do konce února.

Kde teď najdete originál

Originál Věstonické venuše je nyní vystaven spolu s dalšími skvosty doby kamenné v Pavilonu Anthropos na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla. Již na začátku výstavy bylo avizováno, že zhruba po třech měsících proběhne posouzení stavu tohoto mimořádného exponátu a rozhodne se, zda bude do konce výstavy nahrazen kopií nebo bude moci ve výstavě zůstat až do konce.

Petr Neruda k tomu ale říká: „Věstonická venuše, tak jak je nyní uložena v etui v bezpečnostní vitríně, má všechno, co potřebuje, je o ni dobře postaráno a návštěvníci se z ní mohou těšit až do konce výstavy v únoru příštího roku.“

Věstonická venuše figura z pálené hlíny o rozměrech 111 x 44 x 26 mm, rozlomená na dvě části, bez chodidel, na temeni 4 široké mělké vpichy, nad levou hýždí otisk dětského prstu nejstarší umělecký předmět z keramiky na světě z období lovců mamutů starší doby kamenné (paleolit – gravettien), stáří 27-29 tisíc let nalezena 13. 7. 1925 v centrálním ohništi v horní části stanice Dolní Věstonice I národní kulturní památka České republiky uložena ve sbírce Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea pod evidenčním číslem DV 30000 kopie jsou vyrobeny z digitálního modelu získaného CT snímkováním originálu Jak píše Wikipedie, byla soška tzv. Věstonické venuše nalezena 13. července 1925 v popelišti v horní části pravěkého naleziště mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem v prostoru archeologického naleziště. Paleolitický nález uskutečnil tým archeologa Karla Absolona, který zde prováděl výzkum v letech 1924–1938. Absolon u samotného nálezu nebyl přítomen, ačkoliv je většinou za objevitele označován. V okamžiku nálezu byl totiž ve Francii. Sošku nalezli dělník Josef Seidl a technický vedoucí výzkumů Emanuel Dania. Ve zbytcích pravěkého ohniště o průměru asi 10 metrů ležela soška společně s kamennými nástroji a zvířecími kostmi. Byla rozlomena na dva kusy ležící asi 10 cm od sebe. Nejprve se ale nepředpokládalo, že patří k sobě. Teprve po očištění se ukázalo, že se celek podobá ženské postavě. Kromě venuše byly na místě nalezeny i další keramické plastiky, většinou vyobrazení zvířat.

Výstava Nejstarší šperky a ozdoby těla

Výstava představuje šperky, ozdoby a zdobení lidského těla, které patří mezi nejstarší doklady lidského uměleckého vyjádření na Moravě. Návštěvníci mohou nahlédnout do života lidí, kteří žili na stejném území jako my dnes, jen přibližně o 30 tisíc let dříve, zjistit rozsah jejich technologických dovedností a snad i díl jejich duchovního života.

Snímek z výstavy

Kromě zdobení těla byly šperky v historii využívány i jako předmět směny, milodary, obětiny a ochranné, léčivé nebo komunikační prostředky. Ukazovaly příslušnost k určitému etniku a společenské postavení. Lidé vždy přirozeně dotvářeli nasbírané materiály jako byla mamutovina, kosti, paroží, zvířecí i lidské zuby, drápy, lastury, kameny, fosilie, gagát nebo jantar. Pro některé druhy schránek různých živočichů lidé z Moravy křižovali Evropu a přinášeli je z dálky, shromažďovali je, vyměňovali a opracovávali. Udivující je i velké množství forem a typů ozdob od jednoduše perforovaných předmětů přes dokonale opracované perly z různých materiálů, dekorované rondele, přívěsky, náhrdelníky, prsteny, náramky, čelenky, jehlice až po složitá spínadla.

Snímek z výstavy

Příběh nejstarších šperků a ozdob těla se na výstavě odvíjí v interakci s vystavenou rekonstrukcí paleolitického trojhrobu z Dolních Věstonic a antropologickou rekonstrukcí šamana z dílny LAR MZM. Součástí výstavy jsou první umělecká díla, na nichž je ztvárněn člověk včetně originálu Věstonické venuše, která je nejstarší keramickou soškou na světě.

Zdroje: Moravské zemské muzeum, iRozhlas, Wikipedie

Vložil: Andrea Morkusová