Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

V Brně se otevřel unikátní literární salón. Najdete ho v bývalém bytě básníka Zeno Kaprála a jistí ho jméno Martina Reinera

04.11.2022
V Brně se otevřel unikátní literární salón. Najdete ho v bývalém bytě básníka Zeno Kaprála a jistí ho jméno Martina Reinera

Foto: Rezidence Café Kaprál (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Prostory Rezidence Café Kaprál

Unikátní kulturní místo vzniklo pod hlavičkou kandidatury Brna na Evropské hlavní město kultury 2028, ale už teď je dějištěm mnoha zajímavých literárních akcí, které byste si rozhodně neměli nechat ujít. Až do konce listopadu v něm totiž běží pilotní projekt literárních čtení a setkání, při nichž na vás dýchne i specifická atmosféra samotného prostoru.

Literární setkání, čtení, besedy, ale třeba i rezidenční pobyty autorů – k tomu všemu lze využít prostor Rezidence Café Kaprál, který v jedinečně dochovaném bytě brněnského básníka Zeno Kaprála vznikl. Akce pilotního programu se konají zpravidla v úterý a ve čtvrtek od 19 hodin.

Aktuálně se můžete těšit na křest knihy Jana Němce Liliputin nebo dva večírky. Vstup je zdarma. Kapacita bytu je ale velmi omezená, proto raději přijďte včas. Všechny akce můžete sledovat i z pohodlí svého domova na FB stránce rezidence Café Kaprál.

Jak myšlenka salónu vznikla

„Název projektu je Rezidence Café Kaprál a v těch prvních dvou slovech je vyjádřena touha nebo přání, čím by byt jednou měl být. Teď realizujeme takzvaný pilotní projekt, který má k rezidenci během dvou měsíců přitáhnout pozornost,” vysvětluje pro archspace.cz básník a nakladatel Martin Reiner, jeden z dramaturgů aktuálního programu rezidence.

 

Básník a nakladatel Martin Reiner

„Literární salon je jedním z projektů brněnské kandidatury na titul Evropské hlavní město kultury 2028, kterým do plně funkční a pestré městské infrastruktury ve spolupráci se zástupci zdejší scény společně stavíme projekt s dlouhodobou vizí. V Brně není žádný literární salon a nyní se díky kandidatuře naskytla jedinečná příležitost otevřít jej právě v tomto bytě. Pod hlavičkou Brno 2028 v rámci filozofie inkluzivního nerůstu získá novou náplň několik objektů na různých brněnských adresách a byt Zeno Kaprála je jedním z těchto míst,“ doplnila programová ředitelka brněnské kandidatury Brno 2028 Marcela Straková.

Dům, kde se nachází

Dům, v němž se bývalý byt Zeno Kaprála nachází, postavili dle webu archspace.cz někdy mezi 80. a 90. lety 19. století manželé Kallabovi. Počátkem 20. století pak vystřídal více majitelů a zásadnějších úprav se dočkal ve vlastnictví židovských manželů Redlichových. Ti dům zakoupili v roce 1930. Manželé Redlichovi byli roku 1942 deportováni nejprve do Terezína a později do Osvětimi, kde zahynuli. Současně byl jejich majetek arizovaný a do bytu dosazena nacistická správa. Po druhé světové válce objekt znárodnil československý stát a dnes je jeho vlastníkem statutární město Brno pod správou Městské části Brno-střed.

 

Momentka z autorského čtení z knihy Elza a muchomůrka od Sylvy Fischerové 

Dům se nachází v sousedství stavby německého architekta Vincence Baiera  z roku 1929, kde dnes sídlí kreativní hub Kumst: „Existuje fotografie z doby dokončení stavby Akademické menzy z roku 1929, na které je zachycen také segment sousedního domu, o kterém se bavíme, s původní historizující úpravou fasády parteru domu a jeho vstupních dveří. Roku 1930 dům kupují Redlichovi, takže úprava fasády do dnešní podoby velmi pravděpodobně souvisí právě s nimi. S novými majiteli domu lze pravděpodobně spojit nejen úpravu fasády a vstupních dveří, ale také interiéru chodby domu. Ve všech částech totiž najdeme použity identické materiály, jako je travertinový obklad, a opakující se je i geometrická stylizace zámečnických prvků, především ozdobných mříží a zábradlí u schodiště,” popisuje pro archspace.cz byt etnolog a popularizátor architektury Michal Doležel.

Interiér od empíru až po modernu

„Na objektu mě překvapily zejména autenticky zachované interiéry. Jedna část odkazuje k závěru 19. století, tedy k době, kdy samotný dům vznikl, a některé zásahy jsou až z meziválečného období. V jednom bytě tak můžeme doslova prožít architekturu od empíru až po modernu,” pokračuje pro archspace.cz Doležel.

Podle webu archspace.cz je překvapivé i to, s jakou velkorysostí a materiály se zde pracovalo. Nalézáme zde i prvky, s nimiž pracoval slavný meziválečný architekt Ernst Wiesner. „Můžeme zde rozpoznávat detaily, s nimiž Wiesner pracoval u některých ze svých předchozích realizací. Například úprava stropu vstupní haly bytu, do kterého jsou včleněny dřevěné trámy, vytvářející geometrický obrazec, je velmi blízká té, kterou Wiesner použil v Haasově a Münzově vile. Předchozím Wiesnerovým realizacím se podobá i úprava krbu nebo například mosazné kování dveří jednotlivých místností v bytě,” domnívá se Michal Doležel. 

Autorství interiéru je ovšem zapotřebí podrobit dalšímu zkoumání. Zatím totiž není jasné, zda se jedná o historizující interiér z 30. let 20. století nebo o postupně doplňovaný interiér od závěru 19. století až do první třetiny století následujícího. Dále je nutné podotknout, že Rezidence Café Kaprál dnes využívá pouze segment původního bytu. V současné kuchyni (někdejší jídelně se zimní zahradou) si lze za skříní povšimnout dveří, které původně vedly do další části bytu majitelů domu.

 

Momentka ze slavnostního otevření Rezidence Café Kaprál, které se konalo 20. září

„Byt byl původně ještě velkorysejší, zasahoval do části domu vedoucí k zahradě. V současné době je bohužel rozdělený a díky tomu došlo v jeho druhé části k necitlivým úpravám, jako je instalace nové koupelny. Ta původní byla prostorná, dokonce snad měla být obložená celá v bílém mramoru. Takže je otázka, co ukrývá sousední byt,” zamýšlí se pro archspace.cz Doležel. 

Za Kaprála

Rodina básníka Zeno Kaprála se do bytu přestěhovala po válce a žila zde až donedávna, samotný básník zde prožil tři dekády života. Za tu dobu se byt proměnil v jedinečnou kombinaci nejrůznějších artefaktů: „Velká část starožitného bizáru jde za Zenonem, potažmo za jeho synem Filipem, který je velkým sběratelem všeliké veteše. V tuto chvíli je polovička věcí odstěhovaných, nicméně pořád to vypadá jako byt sběratele z devatenáctého století. Zenonův syn vlastnil starý gramofon, takový klasický s troubou, a měl sbírku třeba sedmdesáti klasických těžkých šelakových desek. Kromě toho jsou tu samozřejmě všechny ty obrazy, které vidíte kolem,” popisuje prostor pro archspace.cz Martin Reiner, který do bytu docházel začátkem 90. let, kdy pracoval na vydání souboru Kaprálových básní.

„Byt byl zvláštní, tmavý a plný haraburdí, seděl tam Zeno, kouřil dýmku a všechno bylo provoněné dýmkovým tabákem. Zeno byl vhodný obyvatel tohoto bytu. Nikdy moc nemluvil, bafal, hrával šachy. Byt i jeho pán byly zvláštní úkazy,” vzpomíná na tehdejší atmosféru bytu Reiner.

A jak vypadala vlastně Kaprálova tvorba? „Abych to zjednodušil: Zeno žije v paralelním vesmíru, odkud nám posílá stručné depeše. Fascinující, překvapivé, smutné, veselé, texty napsané stoletým dítětem. Zeno Kaprál je jeden z posledních Básníků,“ uvedl podle serveru iDnes Reiner jeho poslední sbírku.

Rezidenční pobyty i kulturní dění

Když už se letos na jaře vědělo, že bude rodina Kaprálova byt opouštět, dozvěděla se o něm právě Marcela Straková, programová ředitelka kandidatury Brna na Evropské hlavní město kultury 2028. Společně s kolegy a po konzultaci s básníkem Bohdanem Chlíbcem pak rychle vyhodnotili, že je to jedinečná příležitost se bytu zhostit a vymyslet, co s prostorem dál.

 

Křest sbírky Zeno Kaprála natáčela i Česká televize

„Bavili jsme se o rezidenčních pobytech, ale ty by napadly každého, není to nic přelomového. Spíše se málokdy podaří, aby se konaly přímo v bytu po literátech. Z těch se naopak často vytvoří muzeum či expozice a v místě neprobíhají živé programy, jako je tomu nyní celý podzim,” popisuje pro archspace.cz Marcela Straková.

S myšlenkou rezidenčního bytu oslovili pod hlavičkou Brno 2028 s nabídkou spolupráce zástupce brněnské literární scény, konkrétně nakladatelství Druhé město, časopis Host a nakladatelství Host, Větrné mlýny a Moravskou zemskou knihovnu. Martin Reiner k tomu dodává: „Přišlo by nám škoda, kdyby neměla veřejnost možnost do bytu nakukovat a seznámit se s ním. Ten byt je úžasný, fascinující svým způsobem. Plánujeme zde program pro veřejnost, dva nebo tři pořady měsíčně. Formálně by to mohlo probíhat tak, že si každý z rezidentů dvakrát nebo třikrát do měsíce pozve některého z českých autorů a bude jakýmsi hostitelem večera otevřeného veřejnosti. Takže by to nadále fungovalo částečně i jako literární salon,” zamýšlí se pro archspace.cz. 

V bytě se plánuje i menší rekonstrukce tak, aby mohl sloužit účelům rezidence. Jedná se hlavně o sociální zázemí, šatník a pohodlnou postel. Jakmile bude rekonstrukce hotová, prý se v Rezidenci Café Kaprál můžeme těšit i na kávu.

 

Kdo byl Zeno Kaprál

„Zeno Kaprál (19. října 1941 Brno – 26. října 2020) byl český básník, představitel brněnské bohémské generace šedesátých let a autor spirituální lyriky s důrazem na tradiční formy. Absolvoval pedagogickou školu v Karlových Varech, pracoval jako zeměměřič, hasič, učitel, knihovník a vychovatel v diagnostickém ústavu, v letech 1966 až 1996 byl zaměstnancem České pojišťovny v Brně.

Zeno Kaprál na snímku z krátkometrážního dokumentu od České televize Portréty: Zeno Kaprál - básník z roku 2005

Časopisecky debutoval v roce 1957 a v roce 1962 vydal první sbírku Ploty. Po nástupu normalizace mohl publikovat poezii pouze v samizdatu. V roce 1992 vyšla kniha textů z tohoto období nazvaná Reinerův výbor podle editora Martina Reinera. Jako externí scenárista spolupracoval s Českou televizí, byl tajemníkem brněnské organizace Obce spisovatelů. Obdržel Cenu Českého literárního fondu (1992) a Cenu města Brna (2005),” píše Wikipedie.

Těsně před jeho smrtí stihlo nakladatelství Druhé město vydat i jeho poslední sbírku básní s názvem Tříděný odpad. V té se již básník, který dlouhá léta bojoval s těžkou nemocí, už zřetelně připravuje na svůj odchod.

„Nechci být překvapen v nedbalkách.
Hodlám se obléci vhodněji
k tak závažné události.
Vytahuju sváteční oblek
a vyklepávám z něj naftalín.
Vypočítávám souřadnice,
z okna se dívám na kanón.
Do ústí hlavně. Zaměřuje
klouzavým pohybem. Až strne.
Pohledem hada na mě civí.
Je to kdo s koho. Já a on.”

(báseň Cíl ze sbírky Tříděný odpad, vydalo Druhé město, 2020)

 

Zdroje: město Brno, archspace.cz, iDnes.cz, Wikipedie

Vložil: Andrea Morkusová