Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Hlavu do písku nestrká, umí totiž běžet rychlostí 60 km v hodině. Do brněnské Zoo se vrátili pštrosi

14.09.2022
Hlavu do písku nestrká, umí totiž běžet rychlostí 60 km v hodině. Do brněnské Zoo se vrátili pštrosi

Foto: Zoo Brno (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Pštros dvouprstý, v okamžiku, kdy si brousí „zuby“ na objektiv

Brněnská zoologická zahrada se může po sedmi letech pochlubit obnovením chovu pštrosů dvouprstých, a to díky výstavbě nového zázemí pro tyto africké nelétavé ptáky. Slavnostní otevření, prohlídka provozních prostor i vypuštění pštrosů do venkovní expozice v africkém safari proběhlo 21. července.

„Brněnská zoologická zahrada je oblíbeným místem především pro rodiče s dětmi, proto se snažíme, aby možnosti pro návštěvníky byly co nejzajímavější a nejpestřejší. Nová expozice pštrosů k tomu rozhodně přispěje. Jedná se o další investici, díky které se brněnská zoologická zahrada rozšiřuje a modernizuje. Jsem rád, že kromě možností pro návštěvníky, se zlepšuje i zázemí pro samotná zvířata. Díky nově vybudovanému objektu se pštrosi do brněnské zoo vrací po sedmi letech. Celkové pořizovací náklady na výstavbu činily 6,6 milionů korun. Město Brno tuto investici podpořilo částkou 5,5 milionů korun,“ uvedl první náměstek brněnské primátorky Petr Hladík.

Jak to u pštrosů vypadá

V nově vybudovaném objektu jsou tři ubikace pro pštrosy, na které navazují dva oplocené odstavné výběhy. Na jižní straně stavby je pak zděný přístřešek s pultovou střechou. Celé zázemí je napojeno na areálový rozvod pitné vody a další sítě.

 

Pštros je tři metry vysoký, takže opravdu nemusí strkat hlavu do písku, má velmi slušný rozhled.

„Věřím, že návštěvníci ocení návrat pštrosů do naší zahrady a výhled z Africké vesnice tak bude opět o něco atraktivnější. V rámci této investice bylo také doplněno nové oplocení ke stávající vyhlídkové věži u žiraf, včetně dvou kusů automatických bran. Zejména v zimním období je totiž věž využívána návštěvníky k pozorování žiraf,“ dodal ředitel Zoo Brno Martin Hovorka.

V Brně jsou hned tři

„Aktuálně chováme jednoho samce a dvě samice pštrosů dvouprstých, všichni se narodili loni soukromému chovateli. Do brněnské zoo přijeli na začátku června tohoto roku, kdy si začali postupně zvykat na nový domov. Nyní nás čeká fáze seznamování s venkovní expozicí v Safari výběhu, do které je budeme postupně pouštět a sledovat jejich reakce a interakce s ostatními zvířaty,“ vysvětlil kurátor chovu ptáků Zoo Brno Petr Suvorov.

Pštros dvouprstý (Struthio camelus) je pták z řádu běžců. Zároveň se jedná o nejvyššího ptáka, může totiž dosáhnout výšky necelých tří metrů. Typický je pro něj pohlavní dimorfismus ve zbarvení, kdy samec je barevnější. Společenské uspořádání je založeno na různě početných skupinkách, které obývají určité teritorium. Pokud jde o velkou skupinu, stojí v jejím čele dominantní samec s dominantní samicí, při menším počtu vede skupinu pouze dominantní samec. Jedna snůška může mít až 90 vajec od všech samic, ale inkubuje pouze alfa pár.

 

Pštrosi jsou elegantní ptáci, kteří si umí noblesně vykračovat. Ale také sakra rychle bežet.

Pštrosi jsou známí i tím, jak rychle dokáží běžet. Pštros dvouprstý totiž dosahuje krátkodobě rychlosti nad 70 km/h, na větší vzdálenosti pak vydrží běžet rychlostí až 50 km/h. Zajímavostí je i to, že pouze 2 prsty má jako jediný pták na světě. Jeho křídla jsou pro let naprosto nepoužitelná i vzhledem k tomu, že je vybaven pouze prachovým peřím, které je pro let nevhodné. Živí se hlavně rostlinou potravou (převážně tráva, semena a listy), někdy doplňují svůj jídelníček i hmyzem a malými obratlovci. Pštrosi se dožívají 30–50 let. Dospělí jedinci snáší dobře i teploty okolo –20 °C.

Opravdu strká pštros hlavu do písku?

Tvrzení o pštrosech strkajících hlavu do písku je velmi oblíbené a také staré, podle ředitele brněnské zoologické zahrady Martina Hovorky ale není ve skutečnosti pravdivé. „V populární mytologii je sice pštros pověstný skrýváním své hlavy do písku v případě, že se objeví nějaké nebezpečí. Římský spisovatel Plinius starší ho takto líčí i ve své knize Naturalis Historia. Pštros ale ve skutečnosti nemá důvod zbaběle strkat hlavu do písku, protože jeho hlava se nachází ve výšce 2,6 metru. To mu umožňuje vynikající výhled. Když se k němu blíží potenciální nepřítel, už z dálky ho zahlédne. A také je vytrvalý a vynikající běžec, který dosáhne rychlosti až šedesát kilometrů v hodině,” vysvětluje pro Deník Hovorka, proč pštrosi opravdu nemají důvod zůstávat stát na místě a místo útěku zbaběle zarývat hlavu do země.

 

Roztomilý čenich, že? 

Proč se ale toto tvrzení mezi lidmi tolik rozšířilo? „Pokud má pštros pocit ohrožení, sklání hlavu k zemi, aby na sebe neupozorňoval svým dlouhým krkem. Mýtus tak může vyplývat ze skutečnosti, že při pozorování z dálky způsobí chvějící se horký vzduch v pouštní krajině dojem, že je jeho hlava zanořena v písku,“ doplňuje pro Deník Hovorka.

Brněnská zoologická zahrada

Brněnská zoologická zahrada byla otevřená v roce 1953. Podle zdrojů ČTK chová kolem 2250 zvířat a zhruba 440 druhů. V roce 2019 ji navštívilo přes 331 tisíc lidí. Bylo to nejvíce od roku 1997, odkdy zařízení vede přesnou evidenci prodaných vstupenek.

Zdroje: Zoo Brno, Deník, ČTK, chovzvirat.cz

Vložil: Andrea Morkusová