Mendlovo náměstí v Brně oživí Hrachovina. Slavíme totiž otce genetiky Mendela. O sochu se ale vedou spory

Foto: Se svolením Společně o.p.s. (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Detail modelu vítězného návrhu plastiky, která bude vztyčená na počest 200. výročí narození Mendela

Letos v létě by měla na brněnské Mendlovo náměstí přibýt nová socha připomínající odkaz otce genetiky Gregora Johanna Mendela. Její zmenšený model, stejně jako dalších sedm konkurenčních návrhů, si ale v Galerii Vaňkovka můžete prohlédnout již nyní. Hrachovina, jak bylo dílo pojmenováno, bude součástí oslav 200. výročí narození slavného vědce, které právě na rok 2022 připadá.

Kromě modelů všech osmi soutěžních návrhů ve Vaňkovce nechybí ani zajímavé povídání o myšlenkových procesech jejich tvorby z pera samotných autorů. „Do soutěže se přihlásilo osm velmi povedených návrhů, z nichž porota po náročném rozhodování vybrala vítěze. Nicméně chceme veřejnosti ukázat i další návrhy, aby si je mohli prohlédnout a třeba si na chvilku sami zkusili náročnou roli porotce,“ vysvětlil Jakub Carda, ředitel organizace Společně, která soutěž loni na jaře vyhlásila.

Když se vám doma smějí a vy slavíte úspěch

Jaromír Gargulák, autor vítězného návrhu symbolizujícího různá stádia růstu hrachu, na kterém Mendel své pokusy s křížením prováděl, ve své vítězství zprvu moc nedoufal: „Říká se, že doma není nikdo prorokem, proto jsem to nečekal. A férově přiznávám, že je to velký závazek, podílet se na uměleckém díle tak významné osobnosti, jakou Gregor Johann Mendel byl,“ prozradil webu Socha pro Mendela autor, jehož dosavadní díla můžete najít v tuzemských i světových galeriích, stejně jako v soukromých sbírkách v Kanadě, Japonsku, Švýcarsku či Norsku. Z těch českých můžete znát například sochu stavitele železnic Jana Pernera v České Třebové nebo plastiku Promethea na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Na výstavě v Galerii Vaňkovka si můžete prohlédnout všechny soutěžní návrhy

Gargulák k tvorbě díla přistoupil s nebývalou kreativitou. Během soutěže se snažil co nejlépe proniknout do tajů Mendelem definovaných zákonů dědičnosti, a tak neváhal domů koupit hrách, který poté zasadil, aby ho mohl v jednotlivých etapách pěstování pozorovat. „Připadal jsem si jako na základní škole, kdy sledujete, jak ten hrách roste, probouzí se k životu a na základě toho jsem začal skicovat a modelovat stély. Manželka s dcerou si ze mě dělaly legraci, vůbec nevěřily tomu, že bych mohl vyhrát. V průběhu času jsem si pohrával i s variantou rozmnožování, zvažoval jsem jít i někam směrem k DNA, ale protože Mendel pracoval s rostlinami, tak mě to stále vracelo zpátky k tomu hrachu. Mendel vycházel během svého křížení z barevnosti a tvarů semen a následně objevil i slavný poměr 9:3:3:1, který je dominantní i na mé plastice,“ přiblížil webu Socha pro Mendela tvorbu díla.

Hrachovina

A právě detailní souznění Gargulákova návrhu s Mendelovými zákony dědičnosti podle poroty v závěrečném hlasování rozhodlo pro jeho dílo. „Vítězný návrh se skládá celkem ze čtyř samostatných objektů a obsahuje všechny Mendelem definované zákony dědičnosti, přičemž v monumentální části díla je znázorněno křížení alel při úplné dominanci, kde dochází při použití Mendelova čtverce k výslednému fenotypovému štěpnému poměru. Ten je na plastice, kde je dominantním materiálem bronz, přesně znázorněn,“ prozradil webu Socha pro Mendela člen odborné poroty, emeritní profesor a akademický sochař Kurt Gebauer. „Jednou ze zajímavostí tohoto monumentu je i to, že jím člověk bude moci procházet. Takto koncipovanou sochu zatím v Brně nemáme,“ dodává 1. náměstek primátorky města Brna Petr Hladík.

Na výstavě v Galerii Vaňkovka si můžete prohlédnout všechny soutěžní návrhy

Základnímu kameni budoucího monumentu požehnal nedávno v Římě v rámci audience dokonce i sám papež František. „Ze strany Svatého stolce jde o potvrzení, že Gregor Johann Mendel je ve Vatikánu vnímán jako jeden z nejvýznamnějších představitelů řádu sv. Augustina všech dob,” vysvětluje webu Socha pro Mendela ekonom starobrněnského opatství, otec Jan Emil Biernat. „Socha pro Mendela, který svou výjimečností předběhl dobu, je pro nás určitým poděkováním a přirozeným morálním závazkem. Už jen z toho důvodu, že výsledky Mendelových objevů nebyly za jeho života pochopeny a vědeckého uznání se mu dostalo až mnoho let po jeho smrti. Mendelovo dílo je unikátní a má přesah. Vždyť například jeho činy vyjadřují myšlenku, která nevylučuje možnost, že víra v Boha a věda mohou stát pokojně vedle sebe,“ dodává Biernat.

Spory o dílo

Zvolení Hrachoviny vítězným dílem v závěru loňského roku ale nebylo zdaleka jednoznačné. Sama porota jej vybrala po tuhém boji a její volbu v současnosti kritizují jak někteří členové poroty, tak i další odborníci. „Soutěžní podmínky obsahovaly řadu problematických faktorů, jako například menšinové zastoupení odborné veřejnosti v soutěžní komisi, absenci architektů, kteří jsou autory návrhu rekonstrukce náměstí, příliš krátkou dobu na zhotovení finální realizace a další,“ popisují v otevřeném dopise primátorce Brna Markétě Vaňkové a zástupcům Augustiniánského opatství sv. Tomáše podle Brněnské drbny členové výtvarné obce.

Na výstavě v Galerii Vaňkovka si můžete prohlédnout všechny soutěžní návrhy

Jakub Carda, ředitel neziskové organizace Společně, která soutěž vypsala, ale její výsledek hájí: „Dílo už se vyrábí a není cesta, jak tam něco měnit. Máme dobré reakce od lidí. Mrzí mě, že se to někomu nelíbí. Ale kdyby se část těchto lidí přihlásila, mohlo být více návrhů a porota mohla vybrat někoho jiného. Podmínky soutěže byly známé půl roku a nikdo proti nim nic neměl,” sdělil Brněnské drbně. „V porotě byli zastoupeni klíčoví odborníci na všechny důležité hodnocené aspekty. Jako její členka mohu potvrdit, že finální výběr byl velmi detailně diskutován," dodala i Vaňková.

Zda rozhodla porota správně nebo ne se ostatně můžete přesvědčit sami. Zmenšené modely všech přihlášených návrhů včetně toho vítězného si totiž ve spodním patře Galerie Vaňkovka v části směrem k ulici Úzká můžete prohlédnout až do konce února.

Oslavy Mendelova narození

Gregor Johann Mendel vykonal většinu své badatelské práce právě za zdmi augustiniánského kláštera na dnešním Mendlově náměstí, ve kterém byl vysvěcen na kněze a později se tam stal i opatem. Na zdejší zahradě, která leží jen malý kousek od místa, na němž má stát budoucí socha, tak i dnes můžete spatřit základy skleníku, ve kterém prováděl své genetické pokusy s křížením hrachu, na jejichž základě poté jako první na světě definoval zákony dědičnosti.

Takhle vypadal Gregor Johann Mendel (20. července 1822 – 6. ledna 1884). Protože, jak jste si všimli, i sochařství podléhá módě (v umění se tomu říká umělecký směr) a tak dnešní pomníky rozhodně oldschoolově nezobrazují oslavované postavy, žádný Palacký na židli, je možná dobré se na jubilanta podívat. Foto Wikimedia Commons

V rámci oslav 200. výročí jeho narození se ale v Brně kromě odhalení Hrachoviny dočkáme i dalších akcí. Tou největší bude pravděpodobně další ročník Festivalu Mendel, který proběhne na Mendlově náměstí od 20. do 24. července letošního roku. Těšit se můžete na hvězdy české i světové populární hudby, popularizačně-naučné aktivity, komentované prohlídky celého areálu bývalého opatství, odborné přednášky nebo třeba i cestu do časů Gregora Johanna Mendela. Jedním z vrcholů oslav bude i slavnostní koncert Filharmonie Brno a Českého filharmonického sboru, který bude živě přenášen do celého světa. Na programu je Janáčkova Glagolská mše a světová premiéra nové skladby jednoho z nejvyhledávanějších skladatelů současnosti Tigrana Mansuriana, kterou přímo pro oslavu Mendela píše.

Vložil: Andrea Morkusová