Cílem horečné diplomacie je zabránit válce na Ukrajině - dohodněte se! Okénko ,ven' Miloše Horkého

Foto: Ilustrační foto Pixabay

Popisek: Evropa už zase chřestí zbraněmi, hrozí nám nejstrašnější konflikt v historii lidstva. Nikým nevoleným jde o moc a peníze, nám o životy a budoucnost.

Jsme v Evropě, která se pyšní svou civilizací, nebo jsme klesli na úroveň sporu s asiatsko-hunskými nájezdníky? Máme se bát války, do které nás hodlají zatáhnout nevolení, a tudíž nikomu se neodpovídající lidé?

Je třeba vzít v úvahu, že v Ženevě o Ukrajině budou jednat NATO, tedy USA a Rusové. Evropa s celou krásnou Evropskou komisí a s jejím komisařem pro zahraniční otázky Josefem Borrellem byla při těchto důležitých hovorech ,vyautována – sidelined' (více ZDE). Dokonce pan Borrell ohledně přítomnosti EU na jednáních o Ukrajině drze a bezohledně odpověděl: „I don´t care!“ Tak to jsou lidé, kteří rozhodují o naší budoucnosti?

Hrajeme o „suverenitu Evropy“

Další ruská invaze na Ukrajinu je zjevně velkou zkouškou pro ,suverénní' Evropu. Kolem ukrajinských hranic je rozmístěno více než 100 000 ruských vojáků a americké zpravodajské služby oznámily, že do konce ledna by jich mohlo být rozmístěno 175 000.

Pan Borrell byl zřejmě uražen, neboť na otázku BBC uvedl, že Rusové podle něj „záměrně vyloučili EU z jakékoli účasti na jednání". USA ho však ujistily, že „nic nebude dohodnuto bez silné spolupráce, koordinace a účasti EU". Nicméně mnoha lidem dělá starosti, že USA podmínku Rusů skutečně akceptovali.

Evropská byrokracie má na všechno příliš dlouhé ,dodací lhůty'. Aktuální mezinárodní situace ale graduje ze dne na den, takže by se nám zkostnatělost úředníků mohla všem stát osudnou; foto se svolením Hans Štembera

Radosław Sikorski, bývalý polský ministr zahraničí, který nyní zasedá v Evropském parlamentu, řekl deníku Guardian: „EU je sousedem Ukrajiny i Ruska, jsou to země, se kterými máme intenzivní vztahy. A to, co se mezi nimi děje, ovlivňuje několik členských států. Samozřejmě bychom u těchto jednání měli být a já se divím, že u toho nejsme. Řadou chybných kroků jsme se dostali do situace, kdy je EU vyloučena z řešení otázky, která je pro nás životně důležitá."

Evropa totiž nemá vyřešenu základní otázku politické orientace, neboť ministři obrany a zahraničí EU se teprve tento týden sejdou v Brestu, aby jednali o tom, jak může být EU silnějším hráčem (!) v globálním řádu, který je ohrožován autoritářskými mocnostmi a darebáckými aktéry.

EU připouští možnost válečného střetu

I francouzský diplomat Pierre Vimont, který byl v letech 2010-2015 nejvyšším úředníkem v zahraniční službě EU, připouští válku: „Konečný výsledek bude podle něj záviset na povaze ruské agrese. Pokud by Rusové přistoupili k rozsáhlé přímé vojenské invazi, dalo by se očekávat, že EU bude reagovat stejně silně."

Nicméně bylo to Rusko, které iniciovalo tyto diplomatické schůzky. Rusko žádá NATO, aby se situace v Evropě vrátila do roku 1997. Aby aliance stáhla své jednotky z Polska a Rumunska a aby garantovala, že Ukrajina a Gruzie nevstoupí do NATO. Zároveň Moskva žádá Spojené státy a evropské země, aby nevyzbrojovaly Ukrajinu technikou, která podle ní může ohrožovat Rusko.

Základní ruský požadavek, slib nevzít do aliance Ukrajinu a Gruzii, podle ohlasů z jednání nemůže být splněn. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že „na odmítnutí ruské podmínky se shodují všechny členské státy. Z těchto závěrů vyplývá, že žádný nečlenský stát NATO nemá právo určovat si, kdo smí nebo nesmí být v alianci. A to platí i pro Rusko.“

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg; foto se svolením Česká televize

Našim vyjednavačům se zdají tyto požadavky přehnané. Ale pokud jsou skutečně přehnané, i tak musí být možná dohoda k zajištění míru. Pokud si NATO chce zachovat tvář za svůj slib Ukrajině a Gruzii, i tak musí být možné, aby Rusko dostalo záruky, které požaduje. My přece nejsme útočníky, my jen bráníme své domovy?

Vedoucí představitelé EU varovali Putina před ,masivními důsledky' v reakci na jakoukoli další vojenskou agresi proti Ukrajině. Přesné důsledky jsou však přísně střeženým tajemstvím, protože úředníci EU se domnívají, že by zveřejnění podrobností bylo pro Putina výhodné a umožnilo by mu přizpůsobit svou reakci.

Argumentace ruského prezidenta Vladimíra Putina má logiku; foto se svolením Kremlin

Myslím, že stojí za úvahu, aby Putin měl možnost přizpůsobit svě požadavky podmínkám EU, vždyť by to  usnadnilo cestu ke smíru! Dokonce i vysocí diplomaté tvrdí, že nevědí, co přesně Evropská komise připravila. Nicméně se objevil široký seznam možností, které se týkají financí, technologií a jednotlivců.

Putinův argument, že instalace atomových zbraní NATO na Ukrajině je totéž, jako by Rusko instalovalo své zbraně v Kanadě nebo na Kubě, je silný a má svou logiku. Podle Putina Západ využívá Ukrajinu k nátlaku na Rusko. Politici v USA a Evropě tvrdí zrcadlový opak: Putin využívá Ukrajiny a hrozbu invaze k nátlaku na Západ.

Je povinností našich vyjednávačů dosáhnout s Ruskem shody

Budeme válčit pro imaginární spor, zda Ukrajina či Gruzie někdy v budoucnu vstoupí do NATO? To jsme jasně odmítli, ale teď je čas projednat druhou stranu požadavků. Amerika a její evropští spojenci se dohodli, že budou jednat o stížnostech, které Kreml uvedl, avšak hrozí sankcemi, pokud ruský prezident Vladimír Putin znovu zaútočí na Ukrajinu. Putin opakovaně tvrdí, že nehodlá Ukrajinu napadnout, chce záruky (ZDE).

Pokud skutečně dodrží svůj závazek, byť je zpochybňován všemi médii na Západě, potom musí být možná cesta k dohodě. Pokud svůj slib poruší, potom nastává jiná situace, začíná světová válka. Ale pokud Putin tvrdí, že nehodlá Ukrajinu napadnout, a nenapadne ji, jak tvrdí také Sergej Ryabkov, Putinův mluvčí, potom je povinností našich vyjednavačů nalézt dohodu.

Amerika a její evropští spojenci se dohodli, že budou jednat o stížnostech, které Kreml uvedl, avšak zároveň posílí svou obranu a pohrozí sankcemi, pokud ruský prezident Vladimír Putin znovu zaútočí na Ukrajinu (ZDE).

Nikdo nevěří, že z takové rozmíšky by mohla vzniknout válka. Ale na druhou stranu, války vznikly i z mnohem menších příčin. Někdy z hloupostí, které dnes už ani nelze vystopovat, jako třeba první světová válka.

Vložil: Miloš Horký