Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Dohoda století, která přinese ročně více než 125 miliard dolarů od nadnárodních firem, je na stole. Konečně, i když to má háček. Okénko ´ven´ Miloše Horkého

24.10.2021
Dohoda století, která přinese ročně více než 125 miliard dolarů od nadnárodních firem, je na stole. Konečně, i když to má háček. Okénko ´ven´ Miloše Horkého

Foto: Pixabay

Popisek: Ilustrační foto

Zásadní reforma mezinárodního daňového systému, kterou dokončila OECD, má zajistit, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální 15% sazbě daně. Dohodu, na níž se shodlo 136 zemí a jurisdikcí, označují mnohé zpravodajské servery jako dohodu přelomovou. Údajně má zahrnovat více než 90 % světového HDP, a podle OECD přerozdělí více než 125 miliard USD zisků přibližně 100 největších a nejziskovějších nadnárodních společností do zemí po celém světě, čímž zajistí, že tyto firmy budou platit spravedlivý podíl na daních bez ohledu na to, kde působí a kde vytvářejí zisky.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je mezivládní organizace ekonomicky velmi rozvinutých států světa, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky. OECD koordinuje ekonomickou a sociálně-politickou spolupráci členských zemí, zprostředkovává nové investice, prosazuje liberalizaci mezinárodního obchodu. Deklarovaným cílem OECD je napomáhat k dalšímu ekonomickému rozvoji, potlačení nezaměstnanosti, stabilizaci a rozvoji mezinárodních finančních trhů. Mezi hlavní orgány OECD patří rada, složená z ministrů, coby zástupců členských zemí, dále výkonný výbor, sekretariát v čele s generálním tajemníkem a několik odborných komisí. Má 37 členů, včetně Německa, Spojeného království a USA, členem je i ČR, zato chybí Rusko. Konec Wikipedie, o co dnes půjde?

Zdaňuj tam, kde prodáváš

Po letech intenzivních jednání připojilo OECD svůj podpis k prohlášení o dvoupilířovém řešení daňových problémů vyplývajících z digitalizace ekonomiky.

Globální dohoda o minimálním zdanění nemá za cíl odstranit daňovou konkurenci, ale zavádí mnohostranně dohodnutá omezení a díky ní země získají ročně přibližně 150 miliard USD nových příjmů. První pilíř zajistí spravedlivější rozdělení zisků a daňových práv mezi zeměmi s ohledem na největší a nejziskovější nadnárodní podniky. Přerozdělí některá práva na zdanění nadnárodních společností z jejich domovských zemí na trhy, na nichž provozují podnikatelskou činnost a dosahují zisků, bez ohledu na to, zda jsou zde firmy fyzicky přítomny.  Konkrétně se nová pravidla budou vztahovat na nadnárodní podniky s celosvětovým obratem cca 20 miliard EUR a ziskovostí nad 10 % - přičemž 25 % zisku nad 10% hranicí bude přerozděleno do jurisdikcí, ve kterých tyto společnosti skutečně realizují své výrobky a sluzby – podle zásady – zdaňuj tam, kde prodáváš.

V rámci prvního pilíře se očekává, že do tržních jurisdikcí, tedy do jurisdikcí, kde společnosti prodávají své výrobky a služby - budou každoročně přerozdělena práva ke zdanění zvíce než 125 miliard USD. Očekává se, že přírůstky příjmů v rozvojových zemí budou v poměru ke stávajícím příjmům vyšší než přírůstky ve vyspělejších ekonomikách.

Dva pilíře

Druhý pilíř zavádí celosvětovou minimální sazbu daně z příjmů právnických osob stanovenou na 15 %. 

Jak dvoupilířové řešení zajistí, aby nadnárodní společnosti platily spravedlivý podíl na daních? Každý pilíř řeší jinou mezeru ve stávajících pravidlech, která nadnárodním společnostem až dosud umožňovala vyhýbat se placení daní. OECD pro tuto činnost používá termín ´Base Erosion and Profit Shifting (BEPS)´ – česky Eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS).

První pilíř se vztahuje na přibližně 100 největších a nejziskovějších nadnárodních společností, které přerozdělují část svých zisku do zemí, které umožňují svým daňovým poplatníkům využít výhod tzv. daňové optimalizace. Díky tomuto zákonu mohou tyto společnosti dosahovat značných zisků, aniž by na tomto trhu – tedy v dané národní jurisdikci - platily příslušné daně. Nová minimální sazba daně se bude vztahovat na společnosti s příjmy vyššími než 750 milionů EUR. 

 

Ilustrační foto Pixabay

Druhý pilíř se vztahuje na mnohem větší skupinu nadnárodních společností a zasáhnout by měl cca 750 miliard EUR ročních příjmů, jež bude nyní podléhat globální minimální dani z příjmů právnických osob. S novými pravidly by společnosti, které organizují své záležitosti prostřednictvím tzv. optimalizace daní, musely zdaňovat své zisky sazbou nikoliv nižší než je minimální sazba ve výši 15 %.

Takové postupy nadnárodních společností jsou umožněny oddělením zdrojů příjmů od vlastních ekonomických činností, které vytvářejí příslušný zisk. Tato možnost je důsledkem asymetrie mezi různými národními daňovými režimy a nedostatečnou koordinací, například pokud jde o rozdílné zacházení (pro daňové účely) se složkami účetní rozvahy těchto společností (úroky, dividendy atd.)  a nejednotného hodnocení položek spojených s transakcemi uvnitř skupiny a mimo ni.

Zásadní reforma, první po 100 letech

Podle analýzy OECD odčerpává eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS) z národních ekonomik obrovské prostředky, které by mohly být využity k udržení růstu, přispět k plánům konsolidace po krizi Covid 19, mohly by zlepšit sociální politiku v rozvojových ekonomikách a obecněji vytvořit spravedlivější daňové systémy. Podle odhadů provedených v rámci projektu BEPS lze ztráty globálních daňových příjmů odhadnout na 100 až 240 miliard dolarů ročně (88 až 211 miliard eur) nebo na 4 až 10 % příjmů z globálního zdanění právnických osob. 

Balíček opatření k boji proti BEPS představuje první a zásadní reformu mezinárodních daňových systémů od doby před 100 lety. Prvotním cílem mezinárodního daňového systému, který byl založen na zásadách vyvinutých ve 20. letech minulého století – tedy těsně po 1. světové válce - dnes už zrušenou ´Společností národů´, bylo zamezení případů dvojího zdanění, tedy ochrana proti daňovým deformacím, které byly považovány za překážku mezinárodního obchodu. V posledním desetiletí se však ukázalo, že vnitrostátní právní systémy jsou nedostatečné, pokud jde o agresivní daňové praktiky některých společností působících v celosvětovém měřítku. V praxi se problém dvojího zdanění změnil na problém ´nezdaňování zisků vůbec´, tedy obcházení daňových povinností – tax avoiding. 

Země OECD usilují o ratifikaci mnohostranné úmluvy v průběhu roku 2022 s účinnou implementací v roce 2023. Aparát OECD vypracuje vzorová pravidla pro zavedení druhého pilíře do vnitrostátních právních předpisů v průběhu roku 2022, aby byla účinná v roce 2023.

 


Generální tajemník OECD Mathias Cormann uvedl: „Jedná se o dalekosáhlou dohodu, která zajišťuje, aby náš mezinárodní daňový systém odpovídal svému účelu v digitalizované a globalizované světové ekonomice.“ Foto se svolením OECD

Náš tisk oslavuje dohodu jako průlomovou. 

Ovšem - je tomu skutečně tak? 

Spíš bych řekl, že se jedná jen o ´první vlaštovku´. 

Velice podezřelá je věta v prohlášení OECD: „Globální dohoda o minimálním zdanění nemá za cíl odstranit daňovou konkurenci, ale zavádí její mnohostranně dohodnuté omezení, díky nimž země získají ročně přibližně 150 miliard USD nových příjmů.“ 

Myslím, že toto ´neodstranění daňové konkurence´ a dokonce i jakákoliv snaha o její podporu je sytémovou chybou OECD. Můžeme to chápat jako úlitbu bohům, neboť hnacím motorem svobodného podnikání je soutěž, avšak právě zde nám do popředí vystupuje historický problém: chceme nechat vlády států skutečně soutěžit v otázce daní, nebo budeme požadovat jednu ´spravedlivou´  sazbu daně – třeba oněch 15%? Budeme se i v době pandemie dovolávat volné daňové soutěže? Budeme se i v době, kdy polovina lidstva žije pod hranicí chudoby, dovolávat daňové konkurence?

Pohleďme na některé konkrétní případy a použijme přitom měřítko OECD. Jako Evropany nás musí zajímat, jaká je situace v Evropské unii. Součástí tzv. inklusivního rámce OECD je také Irsko, Lucembursko, Holandsko, tedy země notoricky známé svým uvolněným daňovým režimem. Jsou to ´daňové ráje´ uprostřed EU. Všechny tři země jsou na mapě OECD pečlivě vybarveny ´zelenou´ barvičkou, což znamená, že všechny tyto členské státy EU, ve kterých zdaňují své zisky oligarchové Keller, Babiš a mnozí další, jsou z daňového pohledu OECD – v pořádku. 

Nemáme tudíž právo si stěžovat, že snad jeden z oněch oligarchů si zakoupil nemovistost na Riviéře, zaplatil převodem z české banky a ve Francii zaplatil daň z nabyté nemovitosti. Jak Francie, tak Česká republika, tak i všechny uvedené země výše jsou – dle OECD – daňově  naprosto v pořádku. 

Vládne nám totiž – aspoň podle OECD - ´daňová konkurence´! 

Ovšem – pro lepší informaci, dosud jsme se věnovali Evropě. Z pohledu OECD i země jako jsou Kajmanské ostrovy, kde spokojeně dožívá Viktor Kožený, ale i jiné země v Karibiku, jako jsou Bermudy, Panama (Panama papers), Santa Lucia jsou podle OECD daňově v pořádku! 

Není to tak dávno, co palcový titulek jednoho českého tiskového serveru volal do světa: Je to ´vrchol pokrytectví´, když se europoslanci zabývali ´nákupem zámečku´ jednoho z těchto oligarchů. 

Vrcholem pokrytectví je politika těch, kteří programově kryjí a legalizují daňové úniky (tax avoiding), viz uvedé příklady z Eurozóny a z Karibiku. Chyba je mezi těmi, kteří odsouhlasili zákony o daňových rájích. Ať si vážený pan generální tajemník Mathias Cormann říká, co chce... 

Výzva Miliónu chvilek: zde máte skutečný důvod k protestu. Není snad libo?

 

Vložil: Miloš Horký