Naděje pro Česko: Piráti Spolu pod Stanem. Kostelecké uzeniny, test Babišovy odvahy. Fejeton Jiřího Macků
23.05.2021
Foto: Se svolením: ODS, KDU-ČSL, TOP 09
Popisek: Nevyzpytatelná příroda: prší nám štěstí, nebo začíná téct do bot? A co ty výrazy: radost, nebo zděšení? (Koalice Spolu zahájila volební kampaň v Brně, Piráti spolu se STANem v Praze)
To je zase slibů! Množí se přímo úměrně s blížícím se datem voleb. Ale jelikož u nás nikdy neexistovalo tolik slibů, kolik politických stran, uskupení, aktivit, iniciativ, nominativ či dalších akusativ, logicky si politici své nápady (ale nic nového a originálního, nebojte…) vzájemně vypůjčují, příp. se v nabídce lepšího příštího vykrádají. A těch důležitě se tvářících kolem!
Tak třeba Petr Fiala, kandidát koalice Spolu v hlavním městě Moravy a svém rodném Brně (kde také jinde) mj. s odhodlaným přáním „Chceme sebevědomé Česko a zastavit šílené zadlužování“, aniž všem zapomínajícím zapomněl připomenout, jaká - která to byla strana, jež k onomu úpadku sebevědomí stejně jako k zadlužování v minulosti tak pilně přispívala. Pokud s tím v některých ukazatelích či aspektech přímo nezačala.
Politická swingers párty pod celtou
Ve městě nejhlavnějším u vody (kde také jinde) přednesla své vize koalice Pirátů a plátěného kempového bydlení na čtyři. Jejich kandidát na premiéra Ivan Bartoš řekl doslova: „Naše lepší budoucnost se nám za poslední rok vzdálila více než kdy jindy“, čímž nechtěně připomněl problémy z dob budování socialismu, kdy se nám světlá budoucnost na horizontu lidstva vzdalovala tím víc, čím víc jsme se k ní přibližovali. Tomu je v těchto postsocialistických časech již odzvoněno, neboť, jak ubezpečil spřísahanec Vít Rakušan, přicházejí s plánem, který nám budoucnost zase vrátí. Aristoteles sice sliboval „Dejte mi ve vesmíru pevný bod a pohnu Zemí“, ale to byl nějaký učenec. Jak však míní jakýsi Rakušan pohnout českým horizontem?
Volby se blíží, dostaneme na výběr. Například buď piráty z masa a dredů v životní velikosti, nebo vydařené plastikové miniatury těchto darebáků na slepení. Druhá alternativa přijde každopádně levněji. Ilustrační foto Jiří Macků (krabička od plastikových modelů)
Komentátor Martin Fendrych (Aktuálně.cz) použil v titulku své úvahy ´Změnu Česku přinese jedině PirSTANSpolu´, tuto zaklínadlu se podobající zkratku. Inspirující. Hned mě napadlo mírně obměněné vysvětlující rozvedení ´Naděje pro Česko: Piráti Spolu pod Stanem´. A to už zní lákavě až dráždivě, zvláště když si pod celtou představíme s ostatními i obě zainteresované nejmenované dámy uhrančivých pohledů. To potom může docela dobře skončit jako nějaká antibabišovská swingers párty, mírněná průběžným lidoveckým požehnáním.
Odvahy jako v šišce uheráku?
Někdy si tak říkám, proč nad jedním slovem, neřku-li celou větou, natož titulem k celému článku někdy tak dlouho přemýšlím. Asi abych neurazil či nenarazil, abych se něčím, co už nelze vzít zpět, nedej bože neztrapnil. A přitom se kolem nás vyskytuje, a zvláště na obrazovce předvádí tolik vzdělaných lidí, jako vánoční stromeček ověšených vysokoškolskými tituly, kteří nás z titulu svých funkcí vedou a před světem reprezentují. A přitom aniž by měli nějaké důvody, zábrany a od nás puvoár, páchají jednu verbální pitomost za druhou. Sice občas vyzní i humorně, jenom si člověk není jistý, že to tak bylo i záměrně myšleno.
Tak se mezi ně tuhle zařadil i jinak nezařazený senátor PAVEL FISCHER, nestraník zvolený s podporou opozice. Řeklo by se vzdělaný člověk, za oněch i jím pomlouvaných časů absolvent Karlovy univerzity (titul oficiálně neuveden), zkušený politik a diplomat, bývalý poradce Václava Havla, velvyslanec ve Francii a Monaku, také ředitel Ústavu empirických výzkumů STEM, nositel monackého Řádu svatého Karla a francouzského Řádu čestné legie a ke všemu dobrému i zlému bývalý prezidentský kandidát. No není to pro jednoho slušná a doporučující vizitka? A přitom veřejně vyslovil tak hlubokou myšlénku, až mě přímo donutila k sepsání majlového dopisu na jeho senátorskou adresu.
Záměrně jsem mu přitom trochu zalichotil…
|
Dobrý den, pane senátore. Zaujala mě Vaše vtipná poznámka, kterou jsem objevil na stránkách Parlamentních listů ´Odvahy je ve vystoupeních Andreje Babiše tolik, jako v kosteleckých uzeninách masa´, což mě inspiruje napsat na toto téma aktuální glosu do svého nedělního fejetonu. Protože však jen matně tuším, kam jste v tomto případu přímé úměry směřoval, potřeboval bych ještě pár upřesňujících informací. Mj.:
1/ Nejste pravděpodobně vegetarián, jíte uzeniny - chutnají Vám domácí tak jako třeba francouzské, na které jste z Paříže zvyklý?
2/ Kterým z domácích dáváte přednost?
3/ Nakupujete podle toho, kolik je v nich deklarovaných procent masa?
4/ Věříte této deklaraci od výrobce, a to i ze strany fy Kostelecké uzeniny?
5/ Domníváte se, že A. B. se nějak osobně zasazuje, aby poměr kvalita : cena ve skutečnosti znamenal šizení spotřebitele?
6/ Kolik podle toho Vašeho příměru je ve vystoupeních A. B. % odvahy?
Děkuji předem za odpověď, dodal jsem. Leč lichocení nebylo nic platné, ta ani po několika týdnech nepřišla.
|
Babišovy špekáčky jako za babiččiných časů
Tak jsem začal po kvalitách kosteleckých uzenin pátrat sám, a za tímto účelem zakoupil jejich špekáčky. Vakuově balených osm kousků, jako za stara provázkem vázaných, pěkně vyuzených, skutečně s kousky špeku, voňavých a po opečení chutných (to není adorace premiéra, ten za to nemůže). Celkem 60 dkg za sympatických 59,90 Kč. A kolik že je, podle nich, v Babišových vystoupeních odvahy? Suďme alespoň na základě špekáčkového složení: 45% masa vepřového, 13% hovězího, 19% vepřového sádla.
Nehltat, pane senátore, ať vám nezaskočí! Kostelecké uzeniny mají již stoletou tradici. Foto Kostelecké uzeniny
Dohromady možná nic moc, ale když se těšíte na skromný gurmánský zážitek na chatě či trampu u táboráku, klasický ideál. Ale především v tamním sortimentu žádná výjimka, uzeniny z Kostelce u Jihlavy byly - jak uvádějí jejich webové stránky - již po páté oceněny jako nejdůvěryhodnější značka českých spotřebitelů. To nemusí vědět a respektovat každý nejen senátor.
Jedno kilo za pětikilo, kdo z vás na to má?
Avšak Francouzi, mezi nimiž se p. velvyslanec Fischer léta služebně vynacházeti ráčil, by nad českými buřty asi ohrnuli nos, Jsou totiž vyhlášení gurmáni, a proto i leckterý našinec - nevelvyslanec tamním výrobkům záhy a snadno přivykne. Zvláště když si speciality výrobců Itinéraire des Saveurs či Monique Ranou dnes už může denně objednat až do kuchyně. Tedy pokud se platem blíží alespoň tomu senátorskému.
Tak třeba, abychom začali zvolna nějakou lidovkou, mají supermarkety v nabídce čtvrtkilový salám Brocéliande (99,90 Kč), ale to je cenová výjimka, protože tutéž sumu zaplatíte také jen za pouhý jeden plátek (19 dkg) tlačenky s bylinkami. Potom už ceny postupně stoupají k výšinám Eifellovky: sušený salám s ořechy (476,-/kg), sušená klobása Auvergne Label Rouge (530,-/kg), případně v malém na vidličku kachní prsa uzená na bukovém dřevě, 9 dkg za 159 Kč - tedy zhruba 3,5 dkg za cenu balíčku kostelecké dobroty. A pokud byste se chtěli jó utrhnout ze řetězu, dopřejte si sušenou šunku Frais Devant Bio Lonzo, 7 dkg za 124,90. Kdo s našimi platy by aspoň jednou za uherský rok neodolal? (A přitom uherák v Kostelci umějí taky, 380g šiška kolem 160 Kč.) Konec formuláře.
Zásadní otázka pro maminy od čtyřčlenné rodiny
Zní takto: vzhledem k okolnostem máte v rodinném rozpočtu na každou večeři pouhých 60 Kč. Čemu dáte přednost: buď zmíněnou částku investovat do balíčku špekáčků a nejbližší potěšit chutným BBG (Babišbuřtgulášem), aniž byste se tím před okolím příliš chlubili, nebo naopak pověříte potomky, aby ve škole trousili, že jste si užili studenou večeři z francouzských uzenin. Podobnou, jak to v našich končinách bývá zvykem v leckterých nejen senátorských rodinách.
V prvním případě máte šanci zasytit všechny slušnými patnácti deky, v případě druhém lze – za tutéž cenu – všechny hladové krky po pavlovovsku přinutit slintat nad kouskem klobásy Auvergne Label Rouge. Dělá se to takto: delikatesa se rozvoní nakrájením na kolečka, načež se nechá kolovat. Každý z přítomných k ní přivoní a hned zážitek zakousne chlebem. Teprve v závěrečné fázi tohoto celorodinného gurmánského setkání, když už všichni šilhají hladem, dojde ke konečnému rozdělení vyčichané klobásy (hlavě rodiny čtyři kolečka, dětem po dvou, mamině jedno), přičemž ze záznamu vše tlumeně doprovází fejeton pařížského zpravodaje Českého rozhlasu o fajnovostech francouzské kuchyně.
A mezitím co si pochutnávají, můžeme se dohadovat, jak je to s množstvím odvahy ve vystoupeních premiéra Babiše v porovnání s množstvím masa v kosteleckém uheráku…
Vložil: Jiří Macků