Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

V Brně přestali házet hrách na stěnu a začali ho kutálet po městě. V odkazu na místního génia, kterého cituje celý svět

11.07.2020
V Brně přestali házet hrách na stěnu a začali ho kutálet po městě. V odkazu na místního génia, kterého cituje celý svět

Autor: Společně o.p.s. (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Přesně před 150 lety brněnský mnich Johann Gregor Mendel v přesvědčení, že poznávat Stvořitele lze i skrze jeho dílo, založil svými pokusy s křížením rostlin vědeckou genetiku. Jako pokusnou rostlinu si zvolil hrách. A obří zelený hrášek z PVC nám nyní tuto výjimečnou osobnost připomíná (na snímku ´u Jošta´)

Gregor Johann Mendel, německy mluvící kněz narozený na Moravě, stál u základů genetiky, z nichž vychází vědci doposud. Vystudoval nejdříve v Olomouci, poté ve Vídni, nakonec se usadil v brněnském opatství Augustiniánů, kde provedl své proslulé experimenty s hrachem. Brzy si budeme připomínat 200. výročí jeho narození. U té příležitosti se prokutálí Brnem sedmimetrový hrášek a spočine vždy na pár dní nebo hodin na významných místech Brna či Mendelova života.

„Hrášek bude putovat po známých brněnských dominantách – nejprve se objeví u sochy Jošta na Moravském náměstí. Poté jej přesouváme na hrad Špilberk, kde se zdrží čtyři dny, a pak ho postupně přemístíme do Campusu Masarykovy univerzity, ke kostelu sv. Michala, k Mahenovu divadlu a na další místa v Brně. Na závěr se dokutálí do opatství na Mendelově náměstí, kde si jej mohou užít návštěvníci festivalu Mendel, který začíná 17. a končí 19. 7.,“ říká Jakub Carda, ředitel Společně, o. p. s., která akci organizuje. Obří hrášek, který firma Kubíček vyráběla měsíc, má v průměru sedm metrů a je z PVC. Materiál hrášku umožňuje, aby na něj přihlížející skákali a odráželi se od něj. Takže zábava i poznání naráz.

 

Mendel většinu své práce vykonal za zdmi Augustiniánského kláštera ve Starém Brně. Zde byl vysvěcen na kněze a později, po smrti opata Nappa, se sám stal opatem. Na zahradě opatství se stále nachází základy skleníků, ve kterých prováděl své průkopnické pokusy, zachoval se zde i včelín, který Mendel nechal vystavět. „Nejcennější památkou je originál Mendelova rukopisu, ve kterém popsal zákony dědičnosti,“ říká Jakub Carda za ´akci hrášek´. Dodnes je využíván jak včelín, tak i záhonky, kde Mendelovo muzeum pěstuje hrášek. „Někdy vyroste tak velký, že si říkáme, že je geneticky modifikovaný,“ usmívá se Blanka Křížová, ředitelka Mendelova muzea MU v Brně.

Mendel známý i neznámý

„Většina lidí zná Mendela především jako vědce – otce genetiky, méně známý je jako meteorolog, učitel a včelař. Hlavním tématem publikací, které vydal, byla meteorologie. Mendel byl dokonce první na světě, kdo vědecky popsal tornádo, stalo se tak v roce 1870, kdy se tornádo přehnalo nad Brnem. Proslavily ho pokusy s hrachem, při nichž zkoumal, jak se jednotlivé znaky a vlastnosti dědí z rodičů na potomstvo. Mendelovy zákony o dědičnosti znaků platí dodnes,“ uvádí Blanka Křížová, ředitelka Mendelova muzea MU v Brně. Podle ní je Mendel známý spíše za hranicemi naší země – do muzea se na něj chodí ptát právě cizinci. „Doufáme, že se to změní a že se podaří přiblížit tuto osobnost, která je stavěna na roveň Darwinovi a někdy i před něj, Čechům.“

 

Osobnost Gregora Johanna Mendela lidem přiblíží festival, kde si návštěvníci kromě zábavné sekce mohou vyzkoušet ve stáncích muzea izolovat DNA a seznámí se například s tématem šlechtění rostlin.

Cesta hrášku

  • 3. 7. u Jošta
  • 3. 7. – 6. 7. Špilberk
  • 7. 7. Kostel sv. Michala
  • 8. 7. – 10. 7. Masarykova univerzita, Univerzitní kampus v Bohunicích
  • 15. 7. Mahenovo divadlo

 

Jak to všechno bylo

Dne 20. července 1822 se v Hynčicích na statku drobného zemědělce Antona Mendela narodil budoucí zakladatel genetiky Johann Mendel. Ač se narodil do německy mluvící rodiny, přesto se vždy považoval za německy mluvícího Moravana. Středoškolské vzdělání ukončil maturitní zkouškou na gymnáziu v Opavě. V letech 1840–1843 studoval na Filozofické fakultě Univerzity v Olomouci. V této době v Olomouci vyučoval přírodní historii a polní hospodářství Johann Karl Nestler, významný výzkumník na poli šlechtění zvířat a rostlin, jehož výzkum šlechtění ovcí podle některých autorů ovlivnil pozdější Mendelovu práci. V časech studií si přivydělával kondicemi, doučováním. V letech 1851–1853 studoval Mendel matematiku, fyziku, chemii, botaniku, zoologii a paleontologii.

 

Obraz G. J. Mendela od Aloise Zenkera z roku 1884

Své experimenty začal Johann Mendel dělat v roce 1855 v nově vybudovaném skleníku na zahradě opatství. Experimentování s hrachem mělo i své výhody, přebytečný hrášek se zkrátka zpracoval v kuchyni. Jak experimenty probíhaly? Mendel si vybral sedm typů hrachu podle znaků. Mezi znaky hrachu zahrnul například délku rostliny, tvar nebo barvu plodu. Vybrané typy hrachu zasadil. Odstranil jim spodní prašníky, aby nedošlo k samoopylení, a následně začal sám nanášet pyl, aby se hrách množil podle jeho plánu. Před dalším pylem chránil květy kornouty nebo gázou. Následně aplikoval na biologii matematiku a statistiku. A na rostoucím hrachu dokazoval dědičnost, kdy kombinoval různé typy hrachů a predikoval, jaké potomky budou mít.

Nepřijetí

Svou teorii odpřednášel 8. února a 8. března 1865 v brněnském Přírodovědném spolku, jehož byl členem. Přítomní jej vyslechli se zájmem, ale bez valného porozumění. O rok později Mendelova práce vyšla tiskem pod názvem Versuche über Pflanzenhybriden – Pokusy s rostlinnými hybridy. Opět bez většího zájmu. A to přestože ji Mendel rozeslal do 134 vědeckých institucí Evropy. V tu chvíli ovšem svět zachvátila nově objevená evoluční teorie Charlese Darwina. Na další revoluční teorii tak, zdá se, nebyl prostor.

 

Mendlův rukopis Pokusy s rostlinnými hybridy v Muzeu Starobrněnského opatství; foto Augustiniánské opatství a farnost

V roce 1868 se stal Mendel opatem kláštera, kde doposud působil, a na další experimenty nebo prosazování vlastní práce mu nezbyl čas. Na smrtelném loži, v roce 1884, pak prý pronesl: „Mně stačí, že má myšlenka je osvobozena. Nezáleží na tom, aby ji slyšeli mnozí. I kdyby se nám zdálo, že byla větrem odváta, bude žít, byla-li jednou vyslovena a odůvodněna náplní skutečnosti, musí žít a být věčnou jako naše duše.“ A jeho teorie byla oživena o šestnáct let později. Kdy ji, volky nevolky, museli zpropagovat jeho vědečtí kolegové, kteří docházeli nezávisle na Mendelovu výzkumu k podobnému zjištění.

Versuche über Pflanzenhybriden

Originální ručně psané zápisky Johanna Mendela, které později vydal pod názvem Versuche über Pflanzenhybriden, byly uloženy v opatství. Za komunismu jej brněnští Augustiniáni předali německým kolegům. Proč? Komunisté mluvili o genetice jako o pavědě a Mendel byl pro tehdejší režim nepřijatelný už jen proto, že byl kněz. Němečtí Augustiniáni ovšem spis nechtěli po revoluci vrátit. Byla z toho téměř mezinárodní roztržka, Německo se snažilo spis prohlásit za národní kulturní památku, a znemožnit tak jeho návrat do Brna. V roce 2012 přesto brněnské opatství získalo spis zpátky. Samotný spis je oceňovaný na desítky až stovky milionů korun.

„Jde o velmi vzácný předmět, a abychom jej mohli vystavit, museli jsme pořídit speciální vitrínu, v níž bude uložen. Ta bude uzamčena čtyřmi klíči, jež budou mít v držení představitelé Masarykovy univerzity, Biskupství brněnského, města Brna a Jihomoravského kraje,“ uvedl v době návratu spisu ředitel Mendelova muzea Ondřej Dostál pro Českou televizi.

 

Originál Mendelova rukopisu si budou moct zájemci prohlédnout v rámci festivalu v neděli 19. 7. v 10:00, 11:00, 13:00, 14:00, 15:00 nebo v 16:00 za základní vstupné 100 korun a snížené 80 korun. Vzhledem k velkému zájmu je ale nutné si rezervovat místo přes email .

Vložil: Kamil Fára

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace