Na počest TGM jsme zasadili strom. Masarykův les v Izraeli dožívá, na obnovu je nejvyšší čas, vyzývá MENDELU
12.03.2020
Foto: MENDELU (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)
Popisek: Experti i studenti z MENDELU (Mendelovy univerzity v Brně) vyrazili do Izraele. Jednak okouknout stav Masarykova lesa, také ale i něco pro něj udělat
FOTO Právě jsme oslavili 170 výročí narození prvního československého prezidenta Masaryka a do řečí se dostal i pro mnoho z nás neznámý Masarykův les v Izraeli. Ten tam na počest a k 80 narozeninám Masaryka vysázeli před 90 lety tamní českoslovenští osadníci. V té době už byl, zatím neexistující, Izrael předmětem vášnivých debat... Ještě k titulku, pokud nevíte, co je MENDELU, vězte, že čím dál zajímavější a akčnější Mendelova univerzita v Brně (jo, jo, Univerzita Karlova, čili UK, není už holt v Česku zdaleka jediná).
Masaryk dokonce, sice inkognito, tehdejší Palestinu (pod britskou správou; na tomto území vznikl v roce 1948 konečně stát Izrael, o nějž Židé dlouho usilovali) navštívil a vyjádřil mu plnou podporu. Což se v té době příliš nenosilo, OSN nechtěla existenci státu uznat. To se povedlo až po druhé světové válce, kdy si svět začal sypat na hlavu popel z pecí koncentračních táborů.
Nebýt přeživší z Terezína, paní Michaely Vidlákové, která se do Masarykova lesa jela v roce 2016 podívat, Masarykův les by pravděpodobně upadl v zapomnění, jak zjistil Deník N. Pomáhal ho totiž vysazovat její otec, který se kvůli zdravotním problémům před druhou světovou válkou vrátil do Československa. Paní Vidláková byla překvapená, jak se z lesa postupně stala neudržovaná oblast zasažená náletovými dřevinami. Další údiv přišel, když zjistila, že v Praze se o existenci lesa nevědělo. A tak rozjela velkou akci na jeho záchranu.
Za komančů upadl v zapomnění
O Masarykův les se dlouhá desetiletí nikdo nestaral. Logicky, žili jsme v politickém zřízení, kde se Masarykovo jméno příliš často nepřipomínalo. Bylo to politicky nevhodné. A tak les chřadl, divočel a planěl. Nedávno si na existenci lesu posvítili experti i studenti z Mendelovy univerzity v Brně, kteří se rozhodli jej ozdravit. Práce to bude ovšem těžká.
Studenti i experti z MENDELU v Masarykově lese
Dožívající les
Experti z Mendelovy univerzity k tomu říkají: „Masarykův les v Izraeli vysazený českými osadníky v roce 1930 je ve velmi špatném stavu a prakticky pouze dožívá. Důvodem je zejména fakt, že nikdo po dlouhá desetiletí o plochu několika hektarů správně nepečoval a nedělal na místě výchovné zásahy, les je tak nesouvislý a nestabilní.“ Na místo vyrazili lidé z Mendelovy univerzity v únoru letošního roku.
|
Pomoci obnově Masarykova lesa v Izraeli či tam zasadit strom může každý z nás. Ani si k tomu nemusí vyřizovat letenku a vyrazit s batůžkem a lopatou na Negevskou poušť. Stačí použít technologickou vyspělost našeho bankovního systému:
Židovský národní fond Česká republika (KKL-JNF), Jáchymova 3, Praha 1,+420 602 703 653,
číslo účtu: 2114253654/2700
IBAN: CZ51 2700 0000 0021 1425 3654
SWIFT CODE: BACX CZ PP
Strom můžete zasadit na tomto odkazu ZDE.
I Krajské listy.cz zasadily jeden strom, přidejte se
Stejně jako nám i vám po zaplacení stromku v Masarykově lese přijde emailem potvrzení
|
V roce 1930 zasadili českoslovenští osadníci na 13 000 sazenic stromů. „Pro zmlazení a regeneraci lesa je potřebný stín. Les plní krajinotvornou a půdoochrannou funkci, podrost není zajištěný," uvedl Jiří Volánek, který tým na místě vedl. Do Izraele s ním vyrazilo šest studentů se zaměřením pokrývajícím více oborů. V týmu byli kromě lesníků také arborista, krajináři a expertka na hospodaření s přírodními zdroji tropických a subtropických oblastí. Do obnovy Masarykova lesa se pustili experti z Mendelovy univerzity na výzvu Židovského národního fondu.
Studenti i experti z MENDELU v Masarykově lese
|
Židovský národní fond byl založený 10. ledna 1901 za účelem vykupování půdy v Palestině (později v Izraeli) pro židovské osídlení. Fond je nezisková společnost vlastněná Světovou sionistickou organizací. V roce 2007 vlastnil 13 % celkové rozlohy Státu Izrael. Mimo vykupování půdy se fond zaměřuje rovněž na vysazování stromů a zalesňování, kterých od svého založení do roku 2001 vysadil přes 240 milionů. Mezi jeho další činnosti patří zemědělské projekty, včetně zavodňování, dále výstavba silnic, škol, atp. K roku 2001 vystavěl 200 přehrad a vodních nádrží a založil přes tisíc parků.
|
Český les
V Izraeli není pouze Masarykův, ale také Český les. Ten je součástí největšího uměle vysázeného lesa v Izraeli, který se jmenuje Jatir. Kromě Českého a Slovenského lesa, které se nacházejí vedle sebe, tu najdeme ještě Korejský les, Mexický les, Španělský les a Les Pobřeží slonoviny. Projekt, tehdy ještě Československého lesa, vznikl krátce po uznání státu Izrael. Ovšem vidle do toho hodil náš Vítězný únor, který vztahy mezi jinak přátelskými státy značně zmrazil. Idea Českého lesa tak znovu vyrostla až v roce 2005. A rozhodně to není idea neplodná. Prvních vysázených 10 hektarů se setkalo s nadšením. Česká pobočka Židovského národního fondu, která celý projekt nastartovala, o projektu píše: „Naše pobočka ideu Českého lesa obnovila a sbírá finanční prostředky na jeho výsadbu v Negevské poušti, poblíže starobylého města Ber Sheva. S mimořádným ohlasem se setkalo odhalení základního kamene prvních 10 ha Českého lesa v závěru roku 2005. Od té doby se náš les rozrostl na dvojnásobek. Kromě toho jsme poskytli také mimořádnou pomoc k odstranění následků rozsáhlých lesních požárů na severu Izraele, ke kterým došlo v r. 2006, v důsledku útoků raket Hizballáhu. Své symbolické stromy v Izraeli zasadili také představitelé státu, prezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman, předseda vlády Mirek Topolánek, místopředseda vlády Cyril Svoboda a další osobnosti.“
Jatirský les, foto youtube / repro
Celý projekt je doslova mnohocírkevní. Existenci Českého lesa podpořila nejen židovská obec, ale také česká katolická církev a pravoslavná církev. Židovský národní fond pořádá finanční sbírky na svou činnost i v naší zemi. Ale u toho nekončí, spolupracuje v naší republice s mnoha školami, kde učí studenty lásce a úcty k přírodě. V loňském roce maturitní ročník gymnázia strávil týden v Izraeli, kdy vedle návštěv historických a náboženských památek, studenti poznali některé realizované projekty a zejména sami pomáhali s údržbou Českého lesa a se sbíráním odpadků v lese. Studenti tak v reálu viděli, jak probíhá zazelenění pouštní krajiny a mnozí z nich také na vlastní oči mohli vidět výsledek svého dlouholetého přispívání do modrobílých kasiček na stromy pro Izrael.
V židovském státě najdete kromě Masarykova lesa i Masarykovo náměstí (a to hned v několika městech), Masarykovu ulici, Masarykovu vesnici, Masarykovu kavárnu či Masarykův kibuc. Zde na snímku Kikar Masaryk, což je Masarykovo náměstí v Tel Avivu... Foto Wikimedia Commons
Mladí Izraelci po původu Masaryka nepátrají. Je tak nějak jejich
Pokud přijedete do Izraele a řeknete, že jste z Česka, starší generace vyjádří uznání za československou pomoc, ať již materiální v podobě zbraní či výcviku izraelských letců v době vzniku státu Izrael, nebo politickou v rámci podpory uznání nezávislosti při hlasování OSN v roce 1947, píše k tématu Deník N. Ale pro generaci Izraelců, dodává Deník N, kterým je méně než čtyřicet let, představuje Masaryk jen jednu z mnoha významných osobností, po jejichž původu nepátrají. Je tak nějak jejich. Stejně jako Masarykův les. Například jeden mladý Izraelec na otázku, zda ví, že Masaryk byl český prezident, překvapeně odpověděl: „Nevěděl jsem, že Masaryk byl český státník. Moje babička žila v Masarykově ulici v Tel Avivu. V Izraeli se vyskytuje poměrně hodně míst se jménem Masaryk, tak jsem si myslel, že je jednou z mnoha izraelských významných osobností.“
Vložil: Kamil Fára