Využít na energii, to je ta cesta… Kam s ním? Nerudovská otázka se aktuálně týká odpadů, v nichž se topíme. Skládkovat? Špatně

Foto: SAKO Brno (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Zásobník odpadu spalovny SAKO Brno pojme náklad asi jednoho tisíce popelářských vozů

Američtí vědci vypočítali, že celý svět vyprodukuje za jeden den na 4 miliony tun tuhého odpadu. My, jako Česká republika, vyprodukujeme za celý rok 5,7 milionu tun tuhých odpadů. To, co celý svět vyhodí za den, my vyhodíme za celý rok a ještě si přsadíme. Jenže svět je veliký, my jsme jen jeho malý kousíček. A i u nás se plýtvá jak to jen jde. Český statistický úřad vypočítal, že denně každému z nás odpadne od ruky bez mála jeden kilogram a půl tuhého odpadu, který skončí v popelnici a nevytřídí se. Kam s ním? Na skládku? V Brně na to jdou s fištrónem. Co se dá využít, to se přeci nevyhazuje. A i odpad jde využít. A jak, panečku.

Už v roce 1905 Brňané postavili spalovnu odpadů, kterou využívali i pro výrobu elektřiny. Byla to první spalovna tohoto druhu v celém tehdejším mocnářství Rakousko-Uherska. Spalovna s úspěchem produkovala elektřinu až do druhé světové války, při které padla za oběť bombardování. Po válce sice byla velká vůle spalovnu obnovit, ale ta se táhla historií až do roku 1984, kdy teprve byl položen nový základní kámen spalovny a začalo se s výstavbou. Ta byla dokončena v období Palachova týdne roku 1989. Režim byl na spadnutí a spalovna začala produkovat první kilowatty. Cesta lepší budoucnosti na obou frontách.

První moderní zařízení na energetické využívání odpadů v ČR bylo vybudováno na konci 80. let minulého století v Brně - Komárov. Jeho stávající kapacita je asi 248 tisíc tun ročně, což znamená pokrytí roční spotřeby tepla pro 40 tisíc domácností a elektřiny pro 20 tisíc domácností. V současnosti probíhají práce na projektové přípravě výstavby 3. kotle. Po jeho zprovoznění bude ZEVO schopno energeticky využít až 370 tisíc tun odpadů

Nesmrdí to?

Pálit komunální odpad? To může napadnout jen šílence, vždyť to bude páchnout. Nejspíš ano… v roce 1905, kdy se filtry na moderní bázi koupaly v hlavách ještě nenarozených vědců. Nyní už se jede v brněnské spalovně s pěti účinnými filtry, které odkloní prakticky všechny škodliviny, které by mohly škodit životnímu prostředí a plicním sklípkům obyvatel našeho druhého hlavního města.

„Stavba byla řešena jako uzavřený ucelený komplex s prvním stupněm čištění spalin, tj. odloučení pevného úletu ze spalin na elektrostatických odlučovačích. Kotelna byla osazena třemi kotli s válcovými rošty (6 válců) systém Düsseldorf. Pro všechny tři spalovací kotle byl navržen jeden komín s výškou 125 metrů. V roce 1994 byl dobudován další stupeň čištění spalin na bázi polosuché vápenné metody rozšířené o dávkování aktivního uhlí do proudu spalin. Licenzorem stavby byla švédská firma ABB Fläkt. V říjnu 2004 byla instalována technologie čištění spalin pro snížení oxidu dusíku metodou selectivní nekatalytické redukce oxidu dusíku (SNCR),“ vysvětlili provozovatelé systém filtrování na svém webu SAKO Brno.

Jaká je efektivita?

Kapacita spalovny je přibližně 248 tisíc tun spáleného odpadu ročně, což znamená pokrytí roční spotřeby tepla pro 40 tisíc domácností a elektřiny pro 20 tisíc domácností. Ale také to znamená, že jsme z našich 3,7 milionu tun odpadu velmi elegantně odebrali čtvrt milionu tuny odpadu, který by jinak skončil na skládce. V Brně posloužil podruhé, vyrobil elektřinu, teplo i teplou vodu.

Kam se zbytky?

Ano, všechno se nespálí. Výsledná škvára jde ovšem také využít. Nejdříve ji pročistí od zbytkového železa a hliníku. Cílem společnosti SAKO Brno je pak zajistit takové kvalitativní parametry škváry, aby ji bylo možné využívat jako stavební materiál (zásypy, podsypy), a minimalizovat tak produkci odpadů. Zdá se, že Brno si umí se svým odpadem poradit výborně. Co na to ostatní krajská města? Nic?

Spalovna pořádá Dny otevřených dveří i exkurze pro veřejnost

Je to unikát?

Je brněnská spalovna unikát? No, není, po celém světě jich jsou stovky a pilně pracují na tom, aby se nám na tom světě žilo zase o kus lépe. Ovšem podobné spalovny máme v České republice už jen tři. Jednu u Liberce, další u Prahy a poslední u Plzně. Dohromady spálí ročně přibližně tři čtvrtiny tuny odpadu. Podle nařízení Evropské unie musíme tímto způsobem zlikvidovat další milion tun tuhého odpadu ročně. Je to dobré nařízení, dává smysl. Účinná a čistá likvidace komunálního odpadu, relativně čistá výroba elektřiny i tepla a teplé vody. A navíc dobrý pocit, že odpad, který vyhodíme do popelnice, se za chvíli člověku vrátí třeba do sprchy ve formě teplé vody. Taková cesta dává smysl.

Vložil: Kamil Fára