Zagorčin repertoár zvládla levou zadní, a pak ze dne na den vše zabalila. Jen jediný za to stál. Tajnosti slavných
12.11.2018
Foto: repro/alenaticha.estranky.cz
Popisek: Alena Tichá
AUDIO/VIDEO Spolupracovala s největšími hvězdami a řada jejích hitů dodnes nezapadla. Málokdo už si ale vybaví jméno temperamentní plavovlásky, která se kdysi stala dokonce nejoblíbenější moravskou zpěvačkou.
I když začínala zpívat, sotva se naučila mluvit, cílevědomě se připravovala na úplně odlišnou profesi a také se jí pak několik let poctivě věnovala. Časem jí začaly povinnosti přerůstat přes hlavu, takže se na dvanáct let stala hvězdou. Slibnou kariéru pak ale ‘odpískala‘ dobrovolně a doslova ze dne na den. Na jeviště se Alena Tichá znovu vrátila už jen nakrátko – aby oslavila své padesátiny. Její hity přesto dokážou se staršími ročníky zacloumat dodnes a nezapomnělo na ni ani naše největší hudební vydavatelství, které před časem připomnělo její úspěchy speciálním digitálním výběrem, nazvaným podle jedné z jejích nejúspěšnějších písní – Až tě paže mý ovinou.
Až tě paže mý ovinou:
Vzorná studentka
Narodila se 11. dubna 1944 ve Zlíně, pak se rodina přestěhovala do Nového Jičína, kde Alena zůstala až do svých devatenácti let. Hudba ji obklopovala od dětství, tatínek a starší bratr hrávali na housle, Alena na klavír a zpívala. Na klavír se učila v Lidové škole umění od sedmi let a muziku nepověsila na hřebík ani na střední škole. Nejprve zpívala s malou kapelou, složenou z kamarádů a spolužáků z gymnázia, pak ji oslovil bývalý učitel s tím, že mu v kavárně, v níž hrávala zkušená kapela, odchází zpěvačka, a jestli by to nechtěla zkusit. Zkusila to, byla přijata, jenže se o tom dozvěděl ředitel gymnázia a dal jí ultimátum – buď škola, nebo kavárna. Situaci zachránil tatínek, který kdysi také býval ředitelem, promluvil s ním a Alena pak mohla studovat i zpívat při populárních Čajích o páté. V osmnácti letech se zúčastnila v brněnském Rozmarýnu soutěže Hledáme nové talenty a – vyhrála. Přesto se na školu nevykašlala, úspěšně odmaturovala a byla přijata na olomouckou filozofickou fakultu. Již po roce ale přešla na brněnskou pedagogickou fakultu, kterou úspěšně absolvovala s učitelskou aprobací ruština – hudební výchova.
Primabalerina:
S Bromem až na Slovensko
K jejím největším hitům patřily písničky Harlekýn, Med a cukr, Až tě paže mý ovinou, Láska je pes či slovenské Primabalerína a Ta-ra-ta-ting, ta-ra-ta-tong, převzatá z repertoáru Mireille Mathieu. Ve slovenštině nazpívala písniček celou řadu, mimo jiné i východoslovenskou lidovku A ja taka dzivočka. Za to prý může slavný brněnský kapelník Gustav Brom, který ji oslovil, aby s jeho orchestrem natočila písničku pro slovenské studio Československé televize. „Bylo to, tuším, v roce 1967, kdy jsem tam pro televizní hitparádu natočila písničku Prvý krok, a vlastně i ve skutečnosti to byl můj první krok před slovenským publikem. Později jsem tam měla i řadu koncertů, na kterých mě doprovázela brněnská kapela Jazz-band-swing. Byla jsem na Slovensku jako doma,“ zavzpomínala v rozhovoru, který poskytla známému publicistovi Robertu Rohálovi u příležitosti vydání vzpomínkového výběru svých hitů.
A ja taká dzivočka:
Zagorce to natřela
Začala spolupracovat s celou řadou známých osobností, mimo jiné i s Karlem Gottem a Orchestrem Ladislava Štaidla, s nímž počátkem sedmdesátých let vystupovala v Polsku, Bulharsku, Maďarsku, Německu a Sovětském svazu. V té době byla úspěšná i v anketě Zlatý slavík, pravidelně se umísťovala mezi deseti až patnácti nejoblíbenějšími zpěvačkami. „Vzpomínám si také, jak jsem čtrnáct dní zaskakovala na turné právě v Sovětském svazu za nemocnou Hanku Zagorovou v kapele Karla Vágnera. Musela jsem se narychlo naučit její repertoár, což znamenalo kus odvahy,“ prozradila. V roce 1971 dokonce Hanu Zagorovou porazila v ostře sledované anketě moravských pop interpretů Brněnský vrabec. Vyhrála a stala se nejoblíbenější moravskou zpěvačkou, která se velmi často objevovala i na obrazovce, dokonce s ní byl natočen i televizní medailonek.
Ta-ra-ta-ting, ta-ra-ta-tong:
Všechno zvládla sama
Nějaký čas zpívala souběžně s učitelováním, pak jí ale ‘dvojí směny‘ začaly přerůstat přes hlavu. Musela si vybrat, a tak v roce 1969 pověsila kantořinu na hřebík a stala se profesionální zpěvačkou. „Musela jsem to tehdy rozseknout,“ přiznala. „Kolikrát se stalo, že mě kapela dovezla po koncertu ve čtyři ráno ke škole, kde jsem si vsedě trochu pospala a pak šla učit. Chvíli to šlo, ale opravdu jen chvíli. A protože se mi v kariéře zpěvačky dařilo, začala jsem tuto profesi dělat naplno, i když jsem věděla, že se jednou k práci učitelky stejně vrátím.“ Navzdory úspěchům nikdy neměla manažera, všechny aktivity si plánovala a řídila sama. V roce 1973 se úspěšně zúčastnila i populárního festivalu Děčínská kotva s písničkou Kam léto odlétá, i když na příčky nejvyšší nedosáhla.
Med a cukr:
Do školy šli spolu
V roce 1974 se jí narodil syn Marek, přesto Alena v pracovním nasazení plyn neubrala. V té době spolupracovala mimo jiné i s Viktorem Sodomou a kapelou Františka Ringo Čecha, písničky pro ni psali ti nejlepší, od Ladislava Štaidla a Vítězslava Hádla přes Jiřího Svobodu, Milana Drobného, Pavla Vrbu a Jiřího Štaidla až po Pavla Cmírala či Michala Bukoviče. Řadu nahrávek pořídila s předními orchestry Karla Vlacha, Václava Zahradníka nebo Josefa Vobruby. Čas pro radikální rozhodnutí nastal, když se Marek, s nímž zůstala po rozvodu sama, chystal do školy. S kariérou profesionální zpěvačky se definitivně rozloučila a do školních lavic odkráčeli společně. Bylo jí šestatřicet. Až do penze pak působila jako pedagožka v Brně, učila ruštinu, němčinu a zpěv. A někteří její žáci možná ani netušili, že je učí někdejší hvězda populární hudby. Před publikum se vrátila už jenom jednou, když při příležitosti svých padesátin zazpívala několik svých starých hitů v populárním hudebním pořadu slovenské televize Repete.
Láska je pes:
https://www.youtube.com/watch?v=XS0ogouKH8U
Vložil: Adina Janovská