Pomáhat sběrem víček? Směšné. Víme, kde skutečně pomůžete a ještě na tom vyděláte. Komentář Štěpána Chába
komentář
12.09.2018
Foto: Pixabay
Popisek: Kalhoty roztřepené na vnitřní straně, zápěstí roztřesené a seschlé dlaně, kterými žmoulá kůrku chleba sebranou z pultu v závodce, tak teda říkejme mu třeba důchodce... Ilustrační foto
Nezávisle na tom, zda se senátorem stane Drahoš nebo Jakl, nezávisle na tom, zda Babiš něco slíbil, nebo neslíbil, nezávisle na tom, kdo a koho ve vysoké politice potažmo byznysu obvinil z čeho, vstane zítra několik tisíc dětí České republiky s vědomím toho, že nemají co jíst. Stejně tak vstane několik tisíc seniorů s vědomím téhož. Probudí se rodiny, jejichž rozpočet i přes veškerou snahu nedosáhne na uspokojení každodenních potřeb.
A přitom se plní deníky zprávami o Trumpech, o Zemanech a dalších často uměle vyvolaných monstrprocesech, které už svým postavením nejsme schopni ovlivnit. Můžeme je jen sledovat a tu více tu méně nad nimi běsnit bezmocí.
Zbytečná pozornost
Činnost, kdy tak emocionálně zaujatě a se sílou Herkula píšeme desátý sáhodlouhý komentář k věcem, které nejsme schopni ovlivnit, je při zpětném pohledu tak zbytečná a bezpředmětná. Snažíme se vyřešit v České republice svůj vztah k válečným toulkám USA po světě a cestou do práce jsme potkali několik desítek lidí, kteří pociťují existenční nejistotu. Lidí hladových, bezradných, zoufalých. A přesto o nich mlčíme. Hledíme za velkou louži a jsme rozhořčeni / rozradostněni.
Běsníme nad strachem z migrační vlny, ale nevnímáme, že v našem státě jsou tisíce lidí, kteří nezvládají současný finančně politický systém a upadají doslova do bídy. Do bídy, která jim bere možnost žít důstojně, hodnotně. Protože se musí neustále honit za kouskem žvance. Nekritizujeme systém, který nedá seniorům zažít krásný a hodnotný podzim svého života, kritizujeme systém, který fakticky nemůžeme ovlivnit. Jen si na něj stěžovat.
Český a německý důchodce
Jaký rozdíl mezi německými a českými seniory. Německý vitální důchodce, který objíždí na stará kolena Alpy, asijské turistické destinace. A proti němu český důchodce, který přesunuje po svém umakartovém stole poslední koruny a přemýšlí, zda se tento měsíc nakoupí něco k jídlu nebo nějaké léky. Na obojí nezbude.
I přes předstíranou snahu Evropské unie sjednotit trh a tím i životní podmínky všech obyvatel Evropské unie jsme stále, a nezaslouženě, druhořadými občany. Těmi, kteří mohou pojídat potraviny nižší kvality, za vyšší ceny, těmi, kteří mohou brát poloviční platy a být za to v zahraničí pokutováni. Viz kauza s řidičem kamionu, který byl ve Francii pokutován za to, že má malý plat.
Papežštější než papež
A byl u nás vytvořený systém tržního kapitalismu, daleko kapitalističtějšího (v tom špatném slova smyslu), než jaký si užívají na Západě, kde jsou záchranné sociální struktury vypracované, pevné a které zachrání skutečně každého, kdo to potřebuje. U nás mlčíme. Nebo sbíráme víčka, když v nás systém nevypálil všechny částí lidskosti, kterými bychom se mohli pyšnit. Státní záchranné kruhy? Nekonečné ponižování, prověřování a byrokratická zvůle. A výsledkem je almužna, která nepokryje ani desetinu potřeb.
Charitativní aukce
A tak poskrovnu vznikají snahy lidí. Snahy, které se neopírají o stát, o Evropskou unii, snahy, které vytvářejí lidé pro lidi. A jednou takovou službou je obdoba různých aukčních serverů. Charitativní aukce. Po prozkoumání útrob serveru Charitativní aukce dojde zvídavý pozorovatel ke zjištění, že služba nemá pravděpodobně příliš úspěch. Málo nabízených produktů. Malý zájem. Snad je to chybou marketingu.
A přitom systém je výhodný pro tři strany. Prodejce prodá, kupující koupí a navíc získají i Charitativní aukce, které díky tomu mohou pomáhat. Princip je zcela jednoduchý. 10 % z ceny prodaného produktu přejde na transparentní účet, díky kterému se pak podporují lidé, kteří trpí. Je to rozhodně účinnější než sbírání víček. A nějak bychom si pomáhat měli. Stejná metoda, jako u největšího aukčního serveru Aukro. Prodávající nabídne, kupující koupí a Aukro vydělá. Ovšem ten přesah do pomoci bližnímu je u Aukra minimální. Je to prostě kšeft. A vlastně stejný kšeft se dá udělat u Charitativních aukcí, jen s tím rozdílem, že výdělek jde na správnou věc.
Charitativní aukce tak využívají technologický vývoj pro zlepšení společenského statutu lidí. Navrácení jejich důstojnosti. A to nikoliv tradičnější „žebravou“ metodou, kdy člověka ve městě obklopují ob ulici mladí nadšení, kteří se snaží prodat dokonale neužitečný přívěsek za 50,- a více. Charitativní aukce využily toho, že při dobročinnosti můžete něco i získat. Nějakou výhodu. V tomto případě prodej a koupě. Prodám předmět, který někdo potřebuje. Jako vedlejší produkt se vygeneruje finanční podpora i pro potřebné.
Jen ten marketing v tom asi vázne. Koukněte na Charitativní aukce. Třeba něco koupíte. Nebo budete mít chuť něco prodat. Prodáte, koupíte a ještě k tomu pomůžete.
Vložil: Štěpán Cháb