Co takhle hmyzí burger z jemně mletých cvrčků? V ČR je to čerstvě již legální. Ministerstvo zemědělství totiž maká
22.05.2018
Foto: Pixabay; ilustrační foto
Popisek: Hmyz pojídají celkem běžně v Jižní Americe. Budeme také?
„Ministerstvo zemědělství vyšlo vstříc všem milovníkům hmyzích jídel a umožnilo potraviny z hmyzu uvádět na trh. Zpřesnilo totiž výklad nařízení Evropské unie o potravinách nového typu, které platí od začátku letošního roku. Obchody tak mohou prodávat jídla z hmyzu, pokud jde o hmyzí druh, který už dříve konzumovali lidé v některé ze zemí EU,“ raduje se tisková zpráva, která dorazila v pondělí ráno.
A pokračuje: Českým gurmánům se otevírá nová oblast kulinárních zkušeností a českým potravinářům nové možnosti. Prodávat potraviny z hmyzu je už v České republice oficiálně možné.“ Není to ale jen tak, musí být ale splněny dvě podmínky. Zaprvé potravina musí být vyrobena z hmyzího druhu, s jehož pojídáním už mají zkušenosti v některé z členských zemí EU a prodávali ho tam před 1. lednem 2018. Za druhé pak výrobci jsou povinni do začátku roku 2019 podat k Evropské komisi žádost o povolení prodávat daný druh hmyzu jako potravinu. Vydané povolení bude platit pro všechny země EU a na konkrétní druh hmyzu. Přechodné období, kdy se hmyzí potravina může prodávat, zatímco její výrobce čeká na vyřízení žádosti, bude trvat do 2. 1. 2020. Pak už nebude možné uvádět na trh neschválené druhy dřív, než jejich výrobce nebo prodejce získají souhlas. Úředníci z ministerstva (člověk si klade otázku, kolik odborů na tom pracovalo a jak dlouho, že) ještě zpřesňují, že tato pravidla platí pouze na celý hmyz, případně na hmyzí mouku, nikoliv na látky vyextrahované z hmyzích těl, na příklad proteiny.
Co podle ministerských smíme dlabat?
Mezi druhy, které se mohou legálně konzumovat, patří například cvrček domácí, larvy potemníka stájového – Buffalo, cvrček krátkokřídlý, saranče stěhovavá nebo larvy potemníka moučného (moučný červ). Což jistě potěší všechny hospodyňky, neboť boj s moučnými červy patří k běžným trablům našich domácností, které si dotyčné červy většinou přinesou již s nákupem. Takto mohou larvy prima zužitkovat.
Tiskové oddělení Ministerstva zemědělství dále upozorňuje, že na potraviny z hmyzu se vztahuje stejná legislativa jako pro jakékoliv jiné potraviny, tedy především musí být bezpečné pro lidskou spotřebu. A zájemci o chov a zpracování hmyzu mohou využít rady a informace z publikace „Zásady pro správnou zemědělskou a výrobní praxi produkce hmyzu určeného pro lidskou spotřebu“, kterou zpracovalo Ministerstvo zemědělství. Materiál a další informace jsou dostupné na internetových stránkách eagri.cz či bezpecnostpotravin.cz. To je info spíše pro hospodské, kteří by chtěli takto inovovat menu. Pochybujeme, že by zahraniční prodejci, kteří mají k tomuto druhu potraviny jaksi blíže než běžní Středoevropané, nějak zvláště dbali o pokyny ministerstva, konec konců, asi jim ani moc nerozumí, že.
Hmyz jako jídlo? Evropané si musí začít zvykat
Takto naléhavě se v titulku ptají tentokráte poněkud katastrofické Lidovky.cz. A osvětlují situaci: „Budeme nuceni jíst v blízké budoucnosti pavouky, larvy, cvrčky a další plazivou žoužel? S ohledem na sílící demografické tlaky možná budeme čelit této otázce dříve než později, napsal francouzský list Les Echos. ´S 20 miliardami krav, což je dvojnásobek počtu z 80. let minulého století, svět dosáhl svého maximálního počtu těchto přežvýkavců. Posouváme se k potřebě jiných zdrojů proteinů,´ vysvětlil Bruno Parmentier, ředitel Školy zemědělských studií ve francouzském městě Angers.“
„Z 20 aminokyselin, které tvoří bílkoviny, osm lidský organismus nedokáže vyprodukovat a musí si je tudíž zajistit prostřednictvím stravy. Ve světě rostlin se dá najít zajímavá škála proteinů. Ale ani sója, která má blízko k masu pokud jde o výživové hodnoty, ani zelenina či oleje, nebudou nikdy schopné zajistit naše denní potřeby, uvádějí odborníci na výživu. Proteiny z hmyzu naopak poskytují celou řadu aminokyselin, které naše těla potřebují. Primitivní etnické skupiny tohle velmi dobře vědí,“ dodávají Lidovky.cz s tím, že nejméně 3000 etnických skupin konzumuje pravidelně hmyz, především brouky, larvy a kukly, cvrčky a luční kobylky a v jižní Africe prý představuje hmyz deset procent příjmu živočišných proteinů místních obyvatel. „´Otázka nezní, zda bychom měli konzumovat hmyz, ale kdy,´ říká entomolog Marcel Dicke z univerzity v Nizozemsku,“ končí Lidovky.cz zlověstně.
Největší hmyzí farma? Otevírají ji Češi
Problému se věnoval i sesterský iDnes.cz, který oznámil: „Stamiliony cvrčků pro Evropu. Češi otevřou největší hmyzí farmu na světě“. Je velmi uklidňující vědět, že nejen Ministerstvo zemědělství, ale i podnikaví soukromníci „větří novou příležitost“, jak to pěkně napsali v iDnes.cz: „V Thajsku otevřeme největší cvrččí farmu na světě,“ řekl pro iDnes.cz průkopníci jídla s hmyzem Radek Hušek a Daniel Vach.
„Od ledna jsou cvrčci a další adepti z říše hmyzu v Evropské unii zařazeni mezi takzvané tradiční potraviny třetích zemí. A nyní stačí už jen zjednodušené schvalovací kolečko, podle odhadu Radka Huška čítající pár měsíců, na jednotlivé druhy hmyzu. Cvrčci a potemníci už jsou podle české veterinární správy v procesu. Radek Hušek a Daniel Vach jsou připraveni. Spolu před lety přišli s nápadem prodávat proteinové a energetické tyčinky Sens z cvrččí mouky a svůj byznys už slušně rozjeli. Zhruba za měsíc by měla zahájit výrobu jejich cvrččí farma v Thajsku a vozit do Evropy 3,5 tuny mletých cvrčků měsíčně. „Konkurence je zatím malá, takže půjde o největší cvrččí farmu na světě,“ vypráví Hušek s tím, že za rok se v ní otočí na osm milionů cvrčků. S novou legislativní úpravou očekává, že stoupne zájem o hmyz jako jídlo, do vlaku naskočí více firem a díky tomu vzroste poptávka také po jejich cvrččí mouce. Pokud se tak stane, jsou podnikatelé připraveni mouku využívat nejen sami na výrobu tyčinek, ale prodávat ji dalším zpracovatelům,“ informoval web.
Cvrččí mouka má být levnější než kuře
A iDnes.cz přinesla i další dobrou zprávu, a to, že hmyz snesou i vegetariáni! „Cílem je, aby byla cvrččí mouka levnější než kuřecí maso. Nižší cena navíc přiláká další firmy,“ míní Hušek. Zatím se cena cvrččí mouky pohybuje od tisíce do dvou tisíc korun za kilo, což je důvodem, proč jejich tyčinky začínají s cenou na necelých padesáti korunách. Hušek a Vach se začali myšlenkou na rozjezd podnikání s brouky zabývat v půlce roku 2015. Na hmyzu našli spoustu pozitiv – je výživný, ekologický, chov třeba právě cvrčků spotřebuje řádově méně vody, úrodné půdy či vytvoří méně skleníkových plynů než chov krav. Navíc cvrček necítí bolest, takže je podle Huškových zkušeností přijatelný i pro některé vegetariány a vegany. Oba si při rozjezdu načetli publikaci OSN z roku 2013 Jedlý hmyz a rozhodli se jít vysvětlovat lidem, proč je dobré hmyz jíst. Vše si dobře promysleli. „Neuvažovali jsme o žádných škorpionech v čokoládě, nechtěli jsme děsit lidi. Chtěli jsme vytvořit něco, co naučí lidi jíst hmyz,“ popisuje pro iDnes.cz Hušek s tím, že proto dosud neměli na obalu svých proteinových a energetických tyčinek žádnou fotku cvrčka, i když napsáno to tam je. Nyní má kreslený cvrček už na obal hupsnout.
Švába prý ne, i když je výživný. Proč?
„Když jsme přemýšleli, jaký hmyz zvolit, tak druhou alternativou byl moučný červ. Na toho ale na přednáškách, kde se ptám, co jsou možní zákazníci ochotni akceptovat, reaguje jen pár lidí. Cvrček vychází nejlépe. Je to taková pohádková postava, lidé se ho nebojí,“ vysvětluje Hušek. „Hodně výživní jsou i švábi, ale ty by nikdo nejedl,“ dodal podnikatel, který na to má značku Sens Foods.
Hušek a Vach brzy našli spojence v kuchaři Petru Ocknechtovi, který vaří z hmyzu, a v docentce Marii Borkovcové z Mendelovy univerzity v Brně, která se jako jedna z prvních v Evropě začala věnovat entomofágii (využívání hmyzu jako potraviny). Prvních 315 tisíc korun na rozjezd získali prostřednictvím projektu umístěného na crowdfundingový server Kickstarter, další peníze poskytl fond Karla Janečka UP21. Janeček sám se pak podle Huška stal velkým fandou jejich tyčinek Sens.
Dlabe i Karel Janeček
„Skrze web se prodávají i na českém trhu a prodeje jsou podle majitelů srovnatelné s dalšími evropskými státy. K dostání jsou v některých fitness centrech, prodejnách zdravé výživy, v Makru či na internetovém prodejci potravin rohlik.cz. Jednání běží podle Huška i s některými drogeriemi a jedním obchodním řetězcem. ´Cvrččí tyčinky u nás prodáváme a oblíbené jsou hlavně ty proteinové,´ uvádí Kristýna Rýcová z tělocvičny Železná koule. Prodej tyčinek avizovali nejprve na sociálních sítích, na úvod udělali i ochutnávku s majiteli a na recepci mají stále k tyčinkám letáky. Stálí návštěvníci tak už vědí. ´Ti noví se diví, a když ochutnají, tak jsou ve finále nejvíce překvapeni tím, že tam nenarazí na nějaký kus brouka, protože cvrčci jsou rozemletí vážně najemno,´ popsala pro iDnes.cz Rýcová. Čímž nás definitivně upokojila.
'Hmyzí' kuchař Petr Ocknecht
Průkopník mezi českými šéfkuchaři Petr Ocknecht vaří z hmyzu už deset let. Jako první začal v Česku servírovat v restauraci cvrčky, šváby nebo sarančata. "Díky tomu, že jsme bohatý kontinent, tak si můžeme dovolit hmyz nejíst," sdělil v rozhovoru pro server Lidovky.cz. Zdá se, že v Babišově mediálním impériu je o jedlý hmyz opravdu zájem… Že by pociťovali novináři nějaké obavy z Kosteleckých párků či Vodňanského kuřete? No, to byla jen rétorická otázka…
Hmyzí kuchař na předváděčce. Petr Ocknecht je první kuchař v České republice, který předvádí a učí ve spolupráci s MZLU Brno o Entomofágii, také je spoluautor kuchařky Kuchyně hmyzem zpestřená. Pracuje sice v Rakousku, ale dojíždí učit, jak už bylo řečeno, do Brna
Vraťme ke zkušenostem kuchaře Ocknechta, ty jsou vážně výživné: „Když jsem před deseti lety začínal, tak lidem nejvíce chutnali mouční červi. Dnes mi přijde, že se lidé nejvíce zajímají o sarančata a šváby. Mé nejoblíbenější jídlo je cvrček na másle. Je to velice jednoduchý recept, můj favorit. Jde jen o to, vědět jak s cvrčkem zacházet,“ sdělil v rozhovoru a dodal podrobnosti přípravy: Hmyz, co neskáče, se může rovnou hodit do rozpáleného oleje nebo másla. Hmyz co skáče, je vždycky lepší usmrtit ve vařící vodě. Stačí rychlé spaření. A pak teprve ho upravovat tepelně.“ Tak co myslíte, obohatíme svůj jídelníček?
Chutný recept na závěr - Krémové rizoto s červy
Pochází opět od novinářů Babišovy Mafry, tentokráte z Hobby.Idnes.cz: „Na másle orestujte na kostičky nasekanou cibuli šalotku. Přidejte kulatozrnou rýži (neproplachujte!). Nechte lehce zesklovatět. Zalijte bílým vínem, které necháte vyvařit, poté zeleninovým vývarem. Během vaření míchejte a postupně dolévejte vývar. Až je rýže měkká, přidejte živočišnou smetanu a sýr parmazán. Dochuťte solí a pepřem. Takto se připravuje běžné rizoto.
Pokud však máte chuť, můžete pokrm doplnit o jedlé moučné červy. Nechte je den bez stravy a před pečením (sušením) prosejte přes cedník. Musí se totiž zbavit odumřelých částí a svlečených schránek. Očištěné (ne omyté) moučné červy dejte do předehřáté trouby. Usušené je pak těsně před servírováním vmíchejte do rizota.“ Dobrou chuť!
Vložil: Anička Vančová