Politik potřebuje pevné nervy, kreativitu a bojovnost, říká primátor Onderka

Foto: Archiv města Brno

Popisek: Prožíváme chudý rok, říká primátor města Brno, Roman Onderka

DOTAZNÍK V čele druhého českého největšího města brněnský primátor Roman Onderka stojí už sedm let. Je přesvědčen o tom, že Brno se za tu dobu změnilo k lepšímu. I přesto, že mu do trati vběhla překážka v podobě hospodářské krize.

Pane primátore, jak těch uplynulých 7 let zpětně vidíte?

Vidím tuto dobu jako dobu změn ve vývoji našeho města Brna. Nastupoval jsem, když byla rozjetá ekonomika. Tedy v rámci možností České republiky. Pak přišla finanční krize, která se zásadně projevila v nižší daňové výnosnosti. Přesto se však Brno dál mění k lepšímu. Naprosto se proměnil střed města, rozšířila se a zkvalitnila nabídka turistických lákadel, projevily se investice do městské zeleně, Brno vložilo značné prostředky do sociální oblasti, kultury, sportu a bezpečnosti. A zkuste si vybavit vozový park městské hromadné dopravy před pár lety a nyní. Přitom Brno jako celek uplatňuje odpovědnou rozpočtovou politiku, kdy snižuje své zadlužení. 

Co považujete za svůj největší úspěch?  Na který z vašich kroků jste obzvlášť pyšný?

Jsem pyšný především na to, že Brno za dobu mého působení na pozici primátora výrazně prokouklo. Podařilo se nám zvelebit notnou část historického jádra města, opravili jsme ulici Husovu, Joštovu, Moravské náměstí, hrad Špilberk s přilehlým parkem, zrekonstruovali hvězdárnu na Kraví hoře a mnoho dalšího. Zpřístupnili jsme také část brněnského podzemí, Mincmistrovský sklep a Kostnici u kostela svatého Jakuba, která je po Paříži druhá největší v Evropě. Za obzvlášť velký úspěch považuji bezesporu ukončení kompletní obnovy a opětovné zpřístupnění památky UNESCO, vily Tugendhat. A radost mám také z hodnocení hospodaření města. Dvě prestižní agentury potvrdily Brnu jeho ekonomickou a finanční stabilitu s pozitivním výhledem, a to i přes současnou světovou a hospodářskou krizi. Díky odpovědné rozpočtové politice, kvalitnímu finančnímu řízení a kontrole v oblasti výdajů se také podařilo snížit zadluženost města od roku 2008 již o téměř 2,5 miliardy korun.   

A neúspěch?

Velmi mě mrzí, že od nápadu k realizaci projektů často uplyne dlouhá doba. To platí zejména u dopravních staveb, jako například u velkého městského okruhu a přestavby brněnského železničního uzlu. Zdůrazňuji, že se v rozhodující míře jedná o investice státu a město Brno se na jejich financování podílí jen v menší části. A nepodařilo se mi také zvrátit populistickou novelu zákona o rozpočtovém určení daní, dítko současného ministra financí Miroslava Kalouska, které zásadním způsobem snížilo brněnský rozpočet. 

Vedení města je ze své podstaty práce více manažerská než ideologicko-politická. Jste při rozhodování manažer intuitivní, pocitový, či tabulkový, systematický?

Pro odpovědné rozhodování je podle mého názoru nutné si vždy shromáždit potřebné podklady a hodnotit. Zvláště, pokud se jedná o středně složitou či velmi složitou záležitost. Od roku 1851, kdy se v řízení Brna začaly v menší či větší míře uplatňovat demokratické prvky, jsem 33. představitel města. A již nyní patřím k nejdéle sloužícím primátorům. Takže mám už i určitou praxi, na základě které se maximálně snažím spolupodílet se na rozhodování o městských záležitostech. Prosím však, nepleťte si to s rozhodováním podle nějaké intuice či osobních pocitů, to je přepych, který si nemohu a nesmím dovolit.

Jste manažer, který preferuje „pánský klub“, nebo se obklopujete i ženami a svěřujete jim odpovědnost rozhodovací pravomoci? 

Já především preferuji výkon, spolehlivost, profesionalitu a kreativitu při plnění pracovních povinností. Pro mě není to nejpodstatnější, zda je pracovník žena nebo muž, i když přiznávám, že ve společnosti příjemných a chytrých dam se vyskytuji velmi rád. Ne náhodou je vedoucí mého sekretariátu žena, stejně jako vedoucí tiskového střediska. 

Na začátku roku 2013 jste řekl, že rok 2013 pro vás bude nejnáročnější. Naplňuje se tento černý scénář?

Tak to jsem měl zřejmě na mysli spojení „nešťastné“ třináctky s hubeným rozpočtem města pro tento rok. Někdy prostě nezbývá než „zatnout zuby a táhnout“. I letos se ale mnoho věcí daří a život jde dál, věřím, že dobrým směrem.

Jaké problémy Brno v současnosti nejvíc trápí?

Jak už jsem uvedl, prožíváme chudý rok, město Brno má kvůli novému rozpočtovému určení daní podstatně slabší rozpočet než v minulých letech. Není tedy divu, že nemůžeme investovat, opravovat či rekonstruovat tak, jak bychom potřebovali, a musíme mnohé investice rozkládat do více let nebo je pozastavit. Takovým restem je například odsunutí rekonstrukce ulic Horova a Minská, které už opravu naléhavě potřebují. Jsou i další problémy, jako třeba neexistence nového územního plánu města, na který čekáme kvůli soudním průtahům a nejasnostem už 19 let.Stále cítím také rezervy v oblasti dopravy. I když loni byla dokončena významná část velkého městského okruhu otevřením Královopolského tunelu, dopravní infrastruktura je stále nedostatečná. A velké průtahy provázejí také zásadní dopravní akci v dějinách novodobého Brna – přestavbu železničního uzlu.

Rok 2013 tedy má být pro Brno rokem úspor. Co si občasné mají pod tímto pojmem představit? 

Naše příjmy letos dosáhnou 10,2 miliardy korun, budou tedy o miliardu nižší než loni, přičemž důvodů je více. Jen novela zákona o rozpočtovém určení daní, proti které Brno tvrdě bojovalo, připravila naše město na daňových výnosech o zhruba 200 milionů korun ročně, zkrácen je také příspěvek na žáky ve výši 48 milionů korun. V důsledku hospodářské krize je letošní rozpočet oproti roku 2008 nižší dokonce o 750 milionů korun ročně. Roli hraje také negativní výhled ekonomiky a výrazný meziroční pokles příjmů z prodeje majetku města. Není tedy divu, že nemůžeme investovat, opravovat či rekonstruovat tak, jak bychom potřebovali a chtěli.  

Ve kterých sférách se zmíněný deficit projevuje nejvíce? V čem Brňané tuto necelou miliardu, která městu chybí, postrádají nejvíce?    

Město Brno tak při přípravě rozpočtu na rok 2013 muselo složitě hledat možné úspory, a to jak v provozních tak i investičních výdajích. Na provoz, tedy na zajištění základního chodu města, jdou z městské pokladny zhruba tři čtvrtiny financí. Jsou to peníze, které musíme zaplatit, aby například veřejné osvětlení svítilo a ulice byly uklizené. Stále méně peněz na investice je bohužel hlavní příčinou toho, že se některé stavby musí odložit nebo se jejich realizace bude rozkládat do více let, což představuje konkrétní dopad na občana.   

Co to vlastně obnáší být politikem v České republice?

Říká se, že politika je jistý druh umění. A já si myslím, že politik v České republice, stejně jako všude jinde, je tak trochu podobný tanečnímu mistrovi, obdařenému pevnými nervy, velkou kreativitou a bojovností, jehož úkolem je dát přesný řád někdy značně chaotickému a nevyzpytatelnému pohybu na velké scéně. Tu scénu představuje stát, či v komornější podobě město. Když odmyslíme od metafor, mým cílem je přesvědčit co nejvíce Brňanů, aby přijali věc rozvoje svého města za vlastní. V takových občanech pak my, představitelé komunální politiky, získáváme důležité partnery při spravování „věcí městských“. To je podle mě, kromě dostatku finančních prostředků, hlavní devíza prosperujícího města a dobrý základ pro jeho rozvoj a uplatnění jak v republikovém, tak i celoevropském měřítku.

Je nějaká země, kde by vás z nějakého důvodu politika bavila více?

Je o mně známo, že jsem brněnský patriot, a proto mě baví česká politika. Těší mě však, že po pádu bariér všeho druhu mohly začít evropské země a města lépe spolupracovat a že volný pohyb lidí, zboží a služeb, ale i myšlenek a kulturního kapitálu obohacuje život obyvatel těchto zemí a měst. Brno spolupracuje s třinácti partnerskými městy nejen z Evropy, ale i z USA a v rámci této spolupráce vzniklo už hodně vzájemně prospěšných politických, odborných i lidských vazeb. Takže mohu říci, že se dobrou politikou jiných zemí rád nechám inspirovat. 

Co pro vás Brno osobně znamená?

Je to místo, kde jsem zapustil kořeny. Mám v Brně rodinu, přátele, prožil jsem tady dětství a mládí, a ty vzpomínky mě budou k Brnu vázat napořád, ať už se v budoucnu ocitnu kdekoli. Brno je mi sympatické v mnoha ohledech: tím, že je velké tak akorát, že má nádherné okolí, že se v něm mluví s jedinečným brněnským přízvukem, ale i tím, že se v něm mísí historie s aktuální hi-tech a hi-technology přítomností.

Vděčným tématem u českých politiků je styl jejich oblékání. Co vám říká svět módy?

Jsem toho názoru, že každá veřejně viditelná osoba by měla být vkusně a pro danou příležitost vhodně oblečena, zároveň by se ale neměla nechat násilně zaškatulkovat do nějakých zvnějšku daných pravidel a schémat. Jako ostatně ve všem, i v módě je důležitá osobitost – to, jak oblečení koresponduje s celkovou osobností člověka. Musím říct, že za dobu funkce primátora se můj vztah k oblékání dosti posunul – sázím nyní především na kvalitu, nikoli na kvantitu. Dokážu si „užít“ jak ležérní polohu v kvalitních padnoucích džínách, tak formální a elegantní oblek. 

Co volný čas? Zbývá vám nějaký? Pokud ano, jak jej nejraději trávíte?

Volného času mám opravdu málo, a když si nějaký vyhradím sám pro sebe, rád jej trávím v soukromí, v úzkém kruhu svých nejbližších. Relaxací je pro mě také sport. Není žádným tajemstvím, že jsem velkým fanouškem hokejové Komety a rád navštěvuji její zápasy. Sám si tu a tam aktivně zahraju třeba squash a být s fotoaparátem na cestách považuji za stoprocentní relax. Velmi rád se odreaguji také návštěvou divadla nebo ve společnosti dobré knihy. 

Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.