Operace kloubních náhrad už není jedinou alternativou léčby bolesti kloubů

Foto: Cellthera

Popisek: Cellthera, ilustrační foto recepce

Náhrada kolenního kloubu spolu s náhradou kyčelního kloubu patří mezi nejčastěji u nás prováděné operativní zákroky. Vzhledem k rychlému rozvoji této náročné a nákladné operační techniky vznikají nové typy implantátů a zvyšuje se jejich životnost.

Velkého rozvoje dosáhla metoda používání kloubních náhrad na přelomu 50. a 60. let. V České republice byly náhrady kolenního kloubu zavedeny do běžné praxe koncem 70. let. První operace byly uskutečněny na klinice v Praze a Brně. Pro mnoho postižených je náhrada (endoprotéza) poškozeného kloubu zatím zdánlivě jedinou možností, jak se zbavit pohybových omezení a bolesti. Existují však i jiné varianty.

Využití vlastních kmenových buněk z tukové a pojivové tkáně 

Velmi zajímavou ale zatím méně známou variantu léčby bolesti kloubů nabízí například profesor Jaroslav Michálek, šéf společnosti CELLTHERA z Brna. Jako jediní u nás zde proti bolesti kloubů nabízejí zdravotní služby využívající vlastních kmenových buněk z tukové a pojivové tkáně pacienta. Vše probíhá velmi rychle a bezbolestně. 

„Pacienti se nemusejí bát, zákrok nebolí a zabere jen jedno dopoledne,“ uklidňuje  budoucí pacienty šéf brněnské společnosti CELLTHERA, profesor MUDr. Jaroslav Michálek. Po jednorázovém podání takových buněk přichází statisticky významné zlepšení v parametrech bolest, týdenní spotřeba analgetik, kulhání, ztuhlost kloubu a rozsah pohybu kloubu. Výhodou podání buněk je také minimální doba procedury, která je navíc zcela bezpečná, bez rizika vzniku infekčních komplikací, infarktu myokardu, cévní mozkové příhody, které se vyskytují při standardní operaci totální endoprotézy. Aplikace buněk je prováděna ambulantně a pacient brzy po aplikaci buněk odchází domů. Výrazně se jim zlepšuje mobilita ošetřených kloubů a rychle se navrací k běžným fyzickým aktivitám bez nutnosti dlouhodobé rehabilitace.

Bez nebezpečných analgetik 

Proti klasickým operacím, na které se navíc dlouho čeká, mluví také s tím související  nadměrné užívání analgetik, kterými pacienti zmenšují své bolesti. Často navíc nejsou svým ošetřujícím lékařem dostatečně poučeni, že mohou být vystaveni závažným nežádoucím účinkům analgetik. V USA v posledních letech je například úmrtnost na nežádoucí účinky analgetik prakticky stejná jako úmrtnost na AIDS. Nebezpečný pro lidské zdraví může ale být i samotný umělý kloub při klasické operaci. Umělý kloub ze slitin kobaltu, chromu, titanu, molybdenu nebo vanadu je sice již mnoho desetiletí standardním léčebným postupem u pokročilé osteoartrózy,  v posledních letech se však objevují zprávy o chronické toxicitě a zvýšených zdravotních rizicích spojených s dlouhodobým působením cizorodého materiálu na buňky a tkáně lidského organizmu. Plasty použité při výrobě kloubních náhrad mohou uvolňovat toxické částice, které se chovají mutagenně a kancerogenně. Kovové části se pozvolna uvolňují do okolních tkání a lymfou a krví jsou roznášeny do celého těla. Z rozsáhlých dat dostupných v evropských a amerických registrech vyplývá, že toxicita umělého kloubu se může negativně projevit už po několika letech. Zejména existuje spojitost s umělým kloubem a vyšším výskytem leukémie. 

I proto je nutné vědět, že v současné době již existují podstatně šetrnější alternativy takové léčby, včetně podání vlastních kmenových buněk z tukové a pojivové tkáně. Pacienti sice zaznamenávají obrovský přínos také bezprostředně po operaci umělého kloubu, měli by být řádně informováni zodpovědnými ortopedy a traumatology o dlouhodobých hrozících rizicích, aby měli dostatek informací k nezávislému rozhodnutí jak se léčit. Mezinárodními výzkumy potvrzené úspěchy léčby pomocí kmenových buněk, tak je prosazuje a provádí profesor Jaroslav Michálek v Brně, jsou například neoddiskutovatelné a i zahraniční praxí potvrzené.

Vložil: Redaktor KL