Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Brzy uplyne 30 let od revoluce a my pořád nemáme na sousedy. Zasloužíme si stejné platy jako v Německu, píše producent Jakub Horák v HN. A každému uprchlíkovi mapu, kurz němčiny a buzolu

02.10.2016
Brzy uplyne 30 let od revoluce a my pořád nemáme na sousedy. Zasloužíme si stejné platy jako v Německu, píše producent Jakub Horák v HN. A každému uprchlíkovi mapu, kurz němčiny a buzolu

Autor: Facebook

Popisek: Jakub Horák

Za stejných třicet let se totiž například Jižní Korea ze zaostalé agrární země zvedla na hospodářskou velmoc, od korejských firem nyní kupujeme nejmodernější spotřební elektroniku i auta. Jaká by to byla krása, kdyby se naopak české televize vyráběly v Koreji... Producent, publicista a brněnský aktivista Jakub Horák ve svém pravidelném sloupku nastoluje zajímavé otázky.

A my blázni tu protestujeme proti uprchlíkům! „Každý uprchlík, který se dostane na naše území, by měl od nás dostat především kvalitní vybavení, to znamená jazykový kurz němčiny, mapu Krušných hor s vyznačenými cestami přes hranici a buzolu,“ píše Horák ve svém sloupku.

Proč trčet na Kubě, když můžu do USA?

Je to totiž to nejlepší, co pro ně můžeme udělat. Když si totiž porovnáme platy, o sociálních dávkách nemluvě, u nás a našich západních sousedů, uprchlíci opravdu nemají důvod zůstávat u nás. To je jako kdybychom my emigrovali do Ameriky, ale zůstali trčet na Kubě, když můžeme do Států.

Co takhle srovnat hladinu příjmů?

Nedivme se tedy, že u nás uprchlíci nechtějí zůstat. Co ale s tím můžeme udělat? Evropa může zkusit jedno – srovnat příjmy ve všech svých zemích na zhruba stejnou úroveň. Že je to šílené? Aktivita českých odborářů,  jako třeba veleúspěšná kampaň „Konec levné práce“, nasvědčuje, že toto téma bude brzo zcela vážně nutno probrat - pokud ne už v příštích parlamentních volbách, tak v těch dalších určitě.

Proč za hranicemi berou víc a jídlo je levnější?

Protože Čechy přestává pomalu ale jistě bavit, že za hranicemi bere zdravotní sestra trojnásobek toho, co u nás. Opravdu máme třikrát nižší produktivitu práce, ptá se Horák. Těžko tomu věřit, když jsou naše média plná zpráv o tom, jak je v Německu v obchodech všechno levnější a kvalitnější.

Jistě, měli jsme tu totalitu. Před třiceti lety

Jistě, píše Horák, „zatímco po válce Němci budovali tržní hospodářství, my jsme to naše znárodnili a nechali stroje zastarat. Když jsme z Německa dováželi videopřehrávače a z USA počítače, náš socialistický průmysl nedokázal vyrobit myčku na nádobí. Vina komunistů řídících tehdy zemi je nesporná a může ji popírat jen bloud, který si nepamatuje, jak vypadaly tehdejší škodovky ve srovnání s auty vyráběnými na Západě.“

Ponižující korejské memento

Jenže v socialismu už nežijeme bezmála třicet let, jak dlouho se na něj budeme ještě vymlouvat? „Za třicet let se například Jižní Korea ze zaostalé agrární země zvedla na hospodářskou velmoc, od korejských firem nyní kupujeme nejmodernější spotřební elektroniku i auta. Proč se korejské televize dnes vyrábějí u nás, a nikoliv české televize v Koreji, to je ponižující memento,“ tvrdí Horák a nezbývá, než s ním souhlasit.

Kdo za to může?

Na ty staré se tedy vymlouvat nemůžeme, hledáme si nové viníky. Že by to byly nadnárodní korporace, které místo aby u nás platily daně, převádějí miliardy do svých mateřských centrál? Ano, přinášejí nám pracovní příležitosti a investice. Jenže na to je lehké zapomenout, když zjistíme, že Apple platí v Irsku daně ve výši jednoho procenta.

Politici by neměli řešit marginálie, ale ekonomiku

A co takhle svést vinu na politiky? TOP 09 jen nadává na Babiše, místo toho, aby plánovala rozvoj ekonomiky. „Rovněž předseda ODS Fiala by se měl na billboardech méně zabývat geopolitikou. Lidé totiž i přes Nejedlého na Hradě, Klause občas duchem v Moskvě a Zemana na diskusním fóru placeném ruským oligarchou nevnímají mezinárodní politickou situaci jako nebezpečnou, respektive dobře vědí, že kdyby měla vypuknout nějaká válka, naši politici jí stejně nezabrání,“ říká Horák.

Svobodný pohyb versus kvóty

Angela Merkelová nám na bratislavském summitu vysvětlila, že právo na svobodný pohyb je pro ni základem, na kterém stojí celá Evropa. Vztahuje se ovšem i na azylanty. Zatímco Čechům se většinou nechce za vyšším platem odcházet do cizího prostředí, pro nově příchozí je Evropa cizí celá a logicky volí tu nejvýhodnější variantu. To, že svobodný pohyb a přidělování lidí pomocí kvót se navzájem vylučují, je více než zřejmé.

Češi se migrační vlny nebojí

Česko se rozhodně žádné migrační vlny bát nemusí. A zdá se, že národ to ví. „Navzdory velkohubé rétorice se Okamura pohybuje pod pěti procenty, doktor Sládek řeční sám na prázdných náměstích, na Ortela na Václavák přišlo 300 lidí a Konvička brzo skončí v nějaké zábavné show na TV Barrandov, píše pobaveně Horák.

Radši zvolíme Andreje

Proč taky volit nějaké šílence, když Andrej Babiš říká o uprchlících totéž, a navíc má reálnou moc to prosadit? Příští parlamentní volby totiž už jednoznačně budou o ekonomice. A pokud s tím nepřijdou současné strany, může s tím klidně přijít nějaké nové hnutí. Prostor by tu byl, zatím jsme pořád zemí, do které nechtějí ani váleční uprchlíci.

Zato Němci mohou být podle Horáka spokojeni. Merkelová během dvou let dokázala jedno – změnit mezinárodní image Německa ze suchopárných pedantů, kterým za zády pořád trochu vykukuje Hitler, na nejhodnější a nejhumánnější národ na světě. Jen doma jí za to pořád ne a ne zatleskat. 

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.           

Vložil: Dáša Vrchotová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace