Pátral po mrtvole a to mu bylo osudným. „Rudí hoši“ neodpouští. Od popravy posledního politického vězně v Brně, jehož příběh se vymyká, uplynulo čtyřiašedesát let

Pak už "jen" v metropoli

„Následně byly popravy politických vězňů vykonávány už jen v Praze," vysvětlil spisovatel Luděk Navara, který po stopách Doležala a dalších obětí komunismu spolu s Miroslavem Kasáčkem a historikem Pavlem Palečkem skupinku provedl městem Brnem. Akci podpořil primátor Petr Vokřál, zúčasnil se jí jeho náměstek Martin Ander.

Přítomnost toho, který zažil mučení z politických důvodů

Pietní procházky městem Brnem, která končila právě na Cejlu, se zúčastnili studenti, historici, ale také soudci z brněnských soudů nebo příbuzní obětí. Nejstarším účastníkem byl 87letý politický vězeň Jan Roman z Brna, který byl vyšetřován v dnes již zapomenuté věznici Státní bezpečnosti na Orlí ulici (budova České pošty naproti Měnínské brány) a mučený také v podzemí vyšetřovny na Příční ulici. Právě přes tato místa vedla procházka, kterou ukončil pietní akt v bývalé Krajské věznici na Cejlu.

Riskoval víc než ostatní

Káznicí prošlo velké množství vězňů, protože sloužila jako zastávka při eskortě vězňů napříč Československem. „Příběh odbojáře Leopolda Doležala oběšeného před 64 lety se vymyká ostatním. Doležal riskoval svou odbojovou činností mnohem víc než ostatní. Jako komunista a příslušník SNB pomohl převést a ukrýt vysi´lacˇku pro radiové spojení se zahraničím nebo 14 dni´ schova´val ve sve´m byteˇ agenta britské zpravodajské služby," říká historik Pavel Paleček.

Pátral po mrtvole a to mu bylo osudným

Podle Palečka ale k vyzrazení Doležala došlo po pravděpodobné vraždě jednoho z členů jeho odbojové skupiny. „Doležal šel na patologický ústav na Tvrdého ulici pátrat po jeho mrtvole, aby podal zprávu ostatním členům skupiny, a legitimoval se jako příslušník SNB. Tím na sebe ale upozornil a nakonec byl sám zatcˇen. Prˇi vy´slesˇi´ch se snazˇil dlouho zapi´rat, aby umozˇnil u´teˇk do ciziny ostatni´m cˇlenu°m skupiny, kterˇi´ dosud zu°sta´vali na svobodeˇ."

Komunisté mu neodpustili

Podle Luďka Navary by Doležal jako jediný z rozsáhlé skupiny popraven, protože mu komunisté neodpustili zradu strany, jíž byl členem. Obviněn byl z vlastizrady, ačkoliv pro svobodu a demokracii své země svými kroky riskoval vědomě život. O jeho popravě v 5:31 hodin ráno 30. srpna 1952 vydaly svědectví záznamy Moravského zemského archivu a pamětnice. Oknem nemocničního oddělení věznice viděla exekuci členka Doležalovy odbojové skupiny Věra Majerová.

Luděk Navara a Miroslav Kasáček připravili v minulosti v Brně výstavu "Tváře Cejlu", která se setkala s velkým zájmem, Doležalův příběh byl jedním z nich a ve své práci pokračuji. Příbuzné Leopolda Doležala, kteří mohou žít v Brně, se jim zatím nepodařilo vypátrat.