Je jednoduché říci, že za neštěstí mohou Němci, Arabové či cikáni... Václav Havel promlouvá k lidu na této brněnské akci, podívejte se. Aby měli lidé nesnesitelnost války stále před očima...

Autor: David Daniel

Popisek: Pohled na jeden z výstavních panelů s Václavem Havlem.

REPORTÁŽ K nedožitým osmdesátinám Václava Havla byla v bývalém protiatomovém krytu v Brně pod Špilberkem otevřena výstava Václav Havel – Politika a svědomí, kterou připravil Ústav pro studium totalitních režimů ČR ve spolupráci s Českými centry a Knihovnou Václava Havla.

Kryt v režii historických nadšenců

Prostory krytu v současnosti slouží jako historická expozice - výstava o Václavu Havlovi nyní zaujímá jen jejich menší část. Kryt byl původně ve správě ministerstva obrany, pak přešel do majetku města Brna a to jej nedávno dalo k dispozici historickým nadšencům, kteří jej proměnili v originální expozici.

Havel chtěl lepší společnost, řekl exministr obrany

Na vernisáži výstavy připomněl jak prezidenta Václava Havla, tak i původní určení a vlastníka krytu exministr obrany a bývalý prezidentův kancléř Luboš Dobrovský. Právě on v devadesátých letech funkcí ministra přispěl k tomu, že se tajný kryt pod Špilberkem stal majetkem města Brna.

„Václav Havel celý svůj život zasvětil rozvoji společnosti ve snaze učinit tuto společnost lepší a demokratičtější a její příslušníky svobodnější, myslím, že se mu to povedlo, my si toho málo všímáme,“ řekl v Brně Luboš Dobrovský, který k prostoru krytu poznamenal, že bude připomínat jednak nesnesitelnost války, a zároveň takovými výstavami lidi povede, aby si nové situace byli dobře vědomi.

Havlovy texty dráždí i dnes

Podle kurátora výstavy Jana Hrona z Ústavu pro studium totalitních režimů Václava Havla často považujeme za neškodnou součást minulosti, výstava má proto upozornit na to, že Havlovy texty a myšlenky dráždí i dnes a mohou dokonce pro leckoho představovat politicky výbušný materiál.

Kromě fotografií a připomínek Havlova života, jeho politické dráhy nebo projevů autoři výstavy tak do expozice zařadili i současné a politicky aktuální fotografie a dali do souvislosti se staršími myšlenkami prvního polistopadového prezidenta.

Například pod fotografií nedávné protiislámské demonstrace se tak objevuje text z 28. srpna 1990 z konference v Oslu:

„Kolektivní nenávist zbavuje lidi samoty, opuštěnosti, pocitu slabosti, bezmoci a přehlížitelnosti, čímž samozřejmě pomáhá čelit jejich komplexu nedocenění a neúspěchu. ... Říct, že za všechno neštěstí světa, a především za zoufalství každé ukřivděné duše mohou Němci, Arabové, černoši, Vietnamci, Maďaři, Češi, cikáni či Židé, je tak jednoduché a srozumitelné!"

Výstava v protileteckém krytu 10-Z v Brně, který byl původně vybaven jako velitelství štábu při atomovém napadení, potrvá do 18. září 2016.

Vložil: Lucie Bartoš