Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Nejvyšší vyznamenání, které kraj může udělit. Hejtman předal cenu odvážné a talentované dámě z Červeného mlýna a malíři, jehož ruku poznaly časopisy, divadla i kostely

10.06.2016
Nejvyšší vyznamenání, které kraj může udělit. Hejtman předal cenu odvážné a talentované dámě z Červeného mlýna a malíři, jehož ruku poznaly časopisy, divadla i kostely

Foto: Jihomoravský kraj

Popisek: Hejtman předal Cenu Jihomoravského kraje Boženě Krejčové a Milivoji Husákovi

Hejtman Michal Hašek v pátek 10. června 2016 předal Cenu Jihomoravského kraje za přínos v oblasti umění Boženě Krejčové a Milivoji Husákovi.

Nejvyšší vyznamenání, které kraj může udělit

„Jihomoravské zastupitelstvo každoročně uděluje významným osobnostem v jednotlivých oborech společenského, vědního či kulturního života ocenění. Je to nejvyšší vyznamenání, které kraj může udělit. Bylo mi ctí předat toto ocenění dvěma laureátům, kteří ze zdravotních důvodů se nemohli zúčastnit ceremoniálu v prosinci loňského roku. Velmi zajímavá byla také debata s oběma oceněnými o jejich životních osudech a pohledu na jižní Moravu,“ řekl hejtman Hašek.

Milivoj Husák, který žije v Lelekovicích u Brna, loni v srpnu oslavil 65. narozeniny. Jeho hlavní doménou je malba, ale jako všestranný a velmi plodný umělec se zabývá také scénografií, knižními a časopiseckými úpravami a celostním řešením interiérů, zejména sakrálních, pro něž kromě výmalby vytváří také liturgický mobiliář.

Studoval na Škole uměleckých řemesel v Brně a na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Aloise Fišárka. V 70. letech spolupracoval s jihomoravským střediskem státní památkové péče např. při renovaci interiérů hradu Bítova. Je tvůrcem figurálních i abstraktních kompozic a pracuje s vlastním autorským písmem. Každý rok je zastoupen na domácích i zahraničních výstavách.

Jeho celoživotní působení je spjato s jižní Moravou. Spolupracoval s brněnskými divadly, zejména s Divadlem u stolu – Centrem experimentálního divadla, a nakladatelstvími (např. Atlantis). Z jeho realizací v sakrálních prostorách je možné zmínit kostel sv. Stanislava v Kunštátu, smuteční kapli ve Velkých Bílovicích, salesiánský kostel v Brně-Žabovřeskách, evangelický kostel v Brně-Husovicích, kapli v biskupské rezidenci na Petrově aj. Svým dílem přispěl k obohacení duchovní kultury a k dobrému jménu Jihomoravského kraje.

Božena Krejčová se narodila v roce 1928 ve Znojmě – Louce. Po politických prověrkách v roce 1950 jí bylo znemožněno dokončit jakoukoliv vysokou školu. Proto studovala soukromě u akademických malířů Emanuela Frinty, Františka Ketzka a Františka Nedvěda. Společně se svým manželem se věnovali výzdobě zvonů, kostelů, kaplí, oltářů a vitrážím. Když jim za jejich činnost v 70. letech hrozilo vězení, uchýlili se do samoty Červeného mlýna. Romantické povodí Dyje se do její duše zapsalo tak, že když byla kvůli dalším represím nucena přijmout pseudonym, zvolila si jméno Bedřiška Znojemská. 


Jde o jednu z mála malířek u nás, která se soustavně věnuje náboženské tématice v kresbě, ilustraci, závěsném obraze i v monumentální malbě v prostorech chrámů. Její obrazy mají náboženský obsah, vypravují o náboženském ději, avšak současně se brání statičnosti. Významnou nuancí je její romantický symbolismus. Malířka dochází až k samotné hranici exprese, těžiště vidí ve vnitřním zamyšlení postav. 

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na 

 

Vložil: Lucie Bartoš