Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Odvolili jsme, teď se rokuje o vládě

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

U nohou jí klečela celá Paříž. Kdo byla první česká královna krásy, kterou vybral osobně slavný malíř a designér Alfons Mucha. Tajnosti slavných

02.04.2016
U nohou jí klečela celá Paříž. Kdo byla první česká královna krásy, kterou vybral osobně slavný malíř a designér Alfons Mucha. Tajnosti slavných

Autor: archiv Kateřiny Bečkové

Popisek: Půvabná Moravanka Růžena Brožová získala v roce 1910 titul Ideální dívka Čech, v Paříži se pak stala Mi-Careme a celá francouzská metropole jí ležela u nohou

Francouzi si mysleli, že přijede v cikánském voze. Nakonec půvabná dívka 'krev a mlíko' ze země La Bohéme, o níž toho věděli zatraceně málo, předčila všechny tamní krásky, sklízela obrovský obdiv, dostala záplavu drahocenných darů, a dokonce i několik nabídek k sňatku.

Tenkrát ještě společnost neznala promenádu v plavkách a půvaby dívek nebyly hodnoceny podle postavy a nahoty, ale podle obličeje, ladnosti pohybů a oblečení. „Když se podíváte na Muchovy obrazy, ona je těm jeho krasavicím trochu podobná, proto ji asi také vybral,“ prohlásila o historicky první české ‘miss‘ v rozhovoru pro týdeník 5plus2 její vnučka Kateřina Bečková, která vydala paměti své babičky Růženy Brožové knižně.

Mladičká Růženka v době, kdy putovala s rodiči po divadelních štacích

Mladičká Růženka v době, kdy putovala s rodiči po divadelních štacích

K úspěchu ji popostrčil tatínek

Růžena Brožová se narodila v roce 1892 v Brně. Měla herecký talent a od dětství hrála v kočovné společnosti svého otce. Když se roku 1909 objevil v novinách inzerát, že se hledá nejkrásnější dívka Čech, otec zaslal Růženinu fotografii na uvedenou adresu. „Soutěž Ideální dívka Čech tehdy vymysleli dva bratři, vlastenci, kteří podnikali ve Francii a hledali dívku, jež by pak soupeřila s francouzskými krasavicemi. V porotě byl také malíř, velký vlastenec a znalec ženské krásy Alfons Mucha,“ prozradila její vnučka.

Se spolužačkami z třetí třídy měšťanky v olomouckém Pötingeu, kterou navštěvovala v období 18. 12. 1905 až 8. 2. 1906

Se spolužačkami z třetí třídy měšťanky v olomouckém Pötingeu, kterou navštěvovala
v období 18. 12. 1905 až 8. 2. 1906

Tehdejší soutěž rozhodně nelze srovnávat s dnešní velkolepou show, která baví fanoušky nejen během samotného velkého finále, ale prakticky nepřetržitě. V první fázi porotci rozhodovali pouze podle fotografií. Když vybrali Růženu, chtěli, aby se jim ukázala osobně. Setkání se uskutečnilo v nádražní restauraci v Brně a pánové prý byli doslova nadšení. „Byla to slovanská kráska, krev a mlíko, světlá pleť, postava byla spíš boubelatější,“ říká vnučka Kateřina. Z rodinného archivu sice není jasné, jestli tenkrát nebylo pozváno před porotu více dívek, to ale na rozhodnutí poroty nic nemění.

Ve hře Mládí německého autora Maxe Halbeho hrála Aničku, nemanželského sirotka, kterou vychovává strýc farář. Hra obsahovala tehdy velmi provokativní motiv, když autor zjevně nadržoval lásku nesezdané dvojice a postavil proti sobě v ostrém názorovém střetu chápajícího starého faráře a protivného puritánského kaplana.

Ve hře Mládí německého autora Maxe Halbeho hrála Aničku, nemanželského sirotka, kterou vychovává strýc
farář. Hra obsahovala tehdy velmi provokativní motiv, když autor zjevně nadržoval lásku nesezdané dvojice
a postavil proti sobě v ostrém názorovém střetu chápajícího starého faráře a protivného puritánského kaplana.

Nesměl chybět ani český lev

Samotnou akci Ideální dívka Čech, která se konala před více než stoletím, je třeba vnímat v kontextu doby. Čechy byly tenkrát ještě součástí rakousko-uherské monarchie a podobné soutěže, postavené na národnostních základech, byly oficiálními strukturami považovány za nevhodné. „Ta miss byla čistě česká, téměř vlastenecká záležitost. Nešlo o nic oficiálního,“ dodala Kateřina Bečková.

Se šerpou, zdobenou českým lvem, a v kroji, který pro ni byl zšit speciálně pro pařížskou soutěž krásy Mi-Careme

Se šerpou, zdobenou českým lvem, a v kroji, který pro ni byl ušit speciálně pro pařížskou soutěž krásy

Když byla česká královna krásy zvolena a chystala se její cesta do Paříže, bylo nutné nechat pro ni ušít odpovídající róbu. „Organizátoři soutěže se obrátili na pražský magistrát, zda by nepřispěl na slavnostní šat. Úřad jim odpověděl, že nepodpoří nějakou českou královnu, když žijeme v Rakousku-Uhersku,“ prozradila. Nakonec ale vlastenci dali peníze dohromady a nechali pro Růženu ušít moravský kroj, doplněný šerpou s českým lvem. Před odjezdem české noviny hlásily, že „česká královna jede do Paříže“. Zájezd to byl velmi prestižní, zúčastnila se ho spousta významných osobností české společnosti, mimo jiné například dcera Václava Klementa, jednoho ze zakladatelů tehdejších úspěšných výrobců automobilů a motocyklů Laurin&Klement.

Pařížané očekávali cikánské vozy

Pařížská soutěž krásy s názvem Mi-Careme se konala vždy o Velikonocích. O titul v ní bojovaly krásky z různých čtvrtí francouzské metropole a kromě nich organizátoři každoročně pozvali nějakou hostující krásku z cizí země. O poměrech v Čechách neměli tehdejší francouzští novináři příliš dobré informace, naši zemi si představovali spíš jako tábor kočujících cikánů. „Královna krásy z Čech, ze země le Bohéme, která je romanticky ztotožňována s představou divoké, méně civilizované země, jejíž obyvatelé žijí svobodným kočovným životem, včera přijela do Paříže. Nedorazila ale v zeleném komediantském voze s oranžovými okenicemi, žádný vousatý stařec nedržel za uzdu hubenou herku. Je krásná jako Pařížanka,“ napsal deník Le Figaro, který vychází od roku 1826.

V roce 1911, kdy už byla žádanou hvězdou

V roce 1911, kdy už byla žádanou divadelní hvězdou

Jak se vlak, v němž osmnáctiletá Růžena cestovala, blížil k Paříži, mnoho lidí si chtělo „exotickou“ dívku z tehdy málo známé země prohlédnout. Davy stály na nádraží ve Štrasburku a hlavně v Paříži, kde se sešlo na dva tisíce zvědavců. Když vystoupila z vlaku, lidé si ji posadili na ramena, zpívali Marseillaisu i českou národní písničku Kde domov můj. Další den se městem vydal slavnostní průvod, kterému kráska z Čech vévodila. Fotografovali ji se starostou a opakovaně zněla pozdější česká hymna, což prý hodně znervózňovalo tamního rakousko-uherského velvyslance.

Několik významných pánů ji dokonce požádalo o ruku

Česká krasavice město nad Seinou doslova uchvátila. „Je víc než hezká, ta královna krásy, kterou nám poslala Praha. Slečna Ruzena Brozova je velká rusá dívka se svěží pletí, modrýma očima, jejíž rysy mají ryzost hrdinek,“ napsal prominentní deník Le Petit Parisien. „Žádná cikánská tlupa ve vojenských kabátech nebyla v čele průvodu, který doprovázel starou tetovanou ženu, mumlající tajemná slůvka. Královna sama neměla měděné náramky, šátek na hlavě a netančila bosa. Růžena Brožová přijela z Prahy připojit se ke dvoru královny královen,“ napravil v reportáži svůj předchozí omyl Le Figaro.

Zásnubní fotografie s Antonínem Opravilem

Zásnubní fotografie s Antonínem Opravilem

Samotné pařížské klání bylo poměrně krátké, dívky se prošly po molu, a to bylo asi tak všechno. Nejdřív soutěžily jen Francouzky, nakonec se hlasovalo o největší královnu ze všech včetně hostující cizinky. Porota byla českou krásou ohromena a Růženu Brožovou vyhlásila jako vítězku. „Během deseti dnů, které v Paříži celkem strávila, dostala mnoho darů, například briliantový náramek. Několik mužů ji také požádalo o roku, všechny ale Růžena odmítla,“ prozradila její vnučka.

S manželem a dcerou někdy v roce 1924

S manželem a dcerou někdy v roce 1924

Kariéru vyměnila za lásku filologa v uniformě

Po návratu domů o „královně z Paříže“ psaly všechny české noviny, zájem o ni mělo mnoho divadel a Růžena díky tomu vydělala dost peněz. Zůstala ale skromná, úspěch ji podle její vnučky nezměnil. Herecké kariéry se zprvu nechtěla vzdát, dokonce se kvůli tomu načas rozešla i se svým snoubencem Antonínem Opravilem. Jenže ten později z pozice důstojníka zachránil jejího bratra, když zařídil, že nemusel během první světové války na frontu. Když se to Růžena dozvěděla, vyrazila za nimi a o šest let staršího důstojníka si vzala. Na jeho naléhání pak přece jen divadlo opustila. Zůstala v domácnosti, vystupovala jen příležitostně jako recitátorka a na soutěž a cestu do Paříže prý vzpomínala jako na největší zážitek svého života. O její příběh se média začala znovu zajímat až v roce 1969, kdy ji pozvali do rádia a vyšel o ní článek v Mladém světě. Zemřela v roce 1976, bylo jí 84 let.

Růženiny vzpomínky na dětství a mládí, prožité v herecké rodině, která putovala s kočovnými divadelními společnostmi po českých a moravských městech, vydalo v roce 2010 pod titulem Byla jsem kočovnou herečkou i královnou (krásy) nakladatelství Paseka

Růženiny vzpomínky na dětství a mládí, prožité v herecké rodině, která putovala s kočovnými
divadelními společnostmi po českých a moravských městech, vydalo v roce 2010 pod titulem
Byla jsem kočovnou herečkou i královnou (krásy) nakladatelství Paseka

Její manžel, klasický filolog Antonín Opravil, nakonec také vstoupil do českých dějin, přinejmenším těch armádních. Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 bylo totiž nutné upravit a počeštit vojenskou hantýrku. A právě Opravil se stal autorem řady nových slov. „Vymyslel například novotvary jako letka, vrtulník nebo samopal. Slova, která zůstala v češtině dodnes. Stvořil také povely ‚Vpravo hleď‘, ‚Vlevo v bok‘ a tak dále,“ dodala vnučka první české královny krásy.

Čtěte také:

Zazářila jako hubatá Věrka v Holkách z porcelánu, a pak jakoby se po ní slehla zem. Kam tak náhle zmizela krásná neteř šansoniérky Judity Čeřovské, která měla našlápnuto na super kariéru? Tajnosti slavných

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Adina Janovská

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace