Vždycky jsme na Pražský hrad koukali závistivě, ale teď to nejde. Bratři Češi, výsledek vaší volby je smutný. Do Brna přijeli slovenští pravičáci a schytali to Zeman i Fico
18.12.2015
Foto: Wikipedia
Popisek: Richard Sulík je slovenský ekonom, podnikatel, politik a zakladatel pravicově-liberální politické strany Sloboda a Solidarita
REPORTÁŽ O uprchlické krizi, budoucnosti EU a slovenské politice přijeli do Brna diskutovat Richard Sulík, ekonom a poslanec Evropského parlamentu, a předseda strany Sloboda a Solidarita (SaS) a poslanec za tuto stranu v Národní radě SR Peter Osuský. V rámci pravidelných Rozhovorů o zahraniční politice odpovídali i na dotazy převážně slovenských studentů politologie.
V Bílém domě sedí Evropan
Peter Osuský na úvod ocenil podle svých slov „drobné vítězství“ , jímž je pro něj porážka prezidenta Nicoláse Madura ve Venezuele a to, že venezuelská veřejnost odmítla dědictví po Chávezovi. Kromě toho Osuský v zahraniční politice vidí jako výrazný prvek pokračující Putinovu aroganci a také konstatoval, že souhlasí s výrokem, že „v Bílém domě sedí Evropan“.
„Ano, i se vším, co si můžeme o Evropě nedobrého myslet. Sedí tam člověk, který do ničeho nepůjde, je to jeho politická linie. Dá se to ale chápat. Obama si uvědomil, že pokud chlapci řeší problémy jinde ve světě a umírají při tom, a pak na ně jinde křičí, že jsou vrahové, je lepší říct dost,“ řekl poslanec Osuský, podle nějž Amerika ukazuje Evropě, jak to bude vypadat, když její vojáci nebudou vždy ochotni Evropu bránit do posledního muže. „Evropa totiž viděla svou obranu tak, že se bude hájit až do posledního Američana. Postoj USA je spravedlivý, ale neradostný,“ uvedl Osuský.
Dvě krize: řecká a migrační
Richard Sulík v roce 2015 vidí na mezinárodně politickém poli především dvě krize, první polovinu roku poutala pozornost řecká, druhou ta imigrační. Obě podle Sulíka evropští lídři neřeší, jen je prodlužují; nalévání peněz do Řecka je podle něj selháním elit a uprchlická krize je ještě větší problém, a proto Sulík rok 2015 v zahraniční politice hodnotí jako velmi neúspěšný.
Na otázku, zda je imigrační vlna hrozbou, nebo spíše příležitostí, Richard Sulík jednoznačně řekl, že nejde o hrozbu; a to, co se vydává za příležitost, není důležité. „To, že bude třeba, aby někdo vydělal na důchody, že chybí pracovní síla a že se rodí málo německých nebo slovenských dětí přece nevyřešíme tím, že se bude rodit více syrských nebo iráckých dětí.
Imigranti Němce před vymíráním nezachrání
V souvislosti s uprchlíky se mluvilo o německém postoji. Podle Petera Osuského vycházela úvaha Angely Merkelové z důležitého údaje o demografii; podle britské studie mají totiž nejhorší demografickou perspektivu právě Německo a Slovensko.
„To vedlo kancléřku k přesvědčení, že imigrace bude znamenat záchranu. Velkolepá výzva paní kancléřky ve smyslu ,Přijďte‘ je nedomyšlená. Mezi uprchlíky jsou výrazně zastoupeny matky s dětmi a tyto rodiny ještě dlouho budou muset dostávat sociální podporu, než začnou do ekonomiky něco přinášet,“ konstatoval Osuský. Podle Richarda Sulíka by bylo třeba pomáhat v místě, odkud uprchlíci přicházejí a Evropská unie by měla provozovat uprchlické tábory v Turecku, Libanonu nebo na severu Afriky, kde bude garantovat bezpečnost, stravu, základní péči, a tam by uprchlíci byli, než se vyřeší jejich žádosti o azyl. „Dvě třetiny imigrantů, které do Evropy přišly, nárok na azyl nemají a jejich vracení bude velmi bolestné, všem pomáhat Evropa ale nezvládne,“ řekl Richard Sulík.
Vybrat si jednu frakci a za ni bojovat
Peter Osuský v této souvislosti poukázal na strukturu uprchlické vlny. „Jedna věc je pomoc vdově prchající s dětmi z rozbombardovaného města v Sýrii, přičemž bomby tentokrát nehážou imperialističtí vrazi z Wall Street, ale lidem milovaný domácí diktátor. Teze, že pokud je válka, tak se utíká, vede ale k úvaze, co měli dělat mladí Britové, když Hitler začal bombardovat Londýn a Coventry. Měli odejít do Kanady nebo do Mexika, měli příslušníci polské armády v době, kdy Stalinova vojska byla na jedné straně Visly a z druhé strany je masakrovali Němci, odejít do Švýcarska? Podle mne by muži měli problém řešit ve své zemi,“ vysvětlil svůj postoj Peter Osuský.
Každý z těch mladých mužů, kteří přicházejí do Evropy, by si podle Osuského měl doma vybrat jednu frakci a za ni bojovat místo, aby čekal, že do Sýrie půjdou vybojovat lepší stát „chapci z Vermontu a Pensylvánie“.
Richard Sulík také upozornil na pokrytectví Evropy, která si dlouhodobého problému všimla, až když se ve Středozemním moři utopily stovky lidí najednou. „Jediné, co je ale napadlo, byly povinné kvóty. Od dubna se projednávají hotspoty a zatím není ani jeden. Evropa přistupuje k rozumným řešením, až když vyčerpá všechna ostatní, a to ještě velmi pomalu,“ uvedl europoslanec Sulík.
Mezimuslimské problémy nemá řešit Evropa
Aspekt přístupu k uprchlickým kvótám pak oba politici řešili v souvislosti s postupem slovenského premiéra Fica. Sulík souhlasí s tím, že Slovensko odmítlo kvóty, hlasovalo proti nim a po přehlasování většinou kvóty napadlo u Evropského soudu; za nebezpečný ale považuje Ficův krok, že země nebude respektovat závěry EU. To podle Sulíka vede Slovensko do izolace. „Češi a Maďaři měli dost rozumu na to, aby hlasovali proti kvótám, ale zároveň řekli, že se většinovému hlasování podrobí a nebudou to vnímat jako diktát. Taktičtější by bylo udělat totéž,“ řekl Richard Sulík, podle nějž jsou kvóty dnes stejně mrtvé. Peter Osuský ho doplnil s tím, že Slovensko jako země konečného umístění imigrantů nepřipadá v úvahu a u vědomí toho faktu Slováci mohli projevit velkorysost a utečence vítat. „Do půl roku by tady z nich nebyla ani noha, ale my jsme si cíleně budovali hroší image. Kdysi byl ,Bad Boy‘ v Evropě Miloševič, pak Tudžman, poté Lukašenko, dnes je to Fico a Orbán,“ řekl Peter Osuský.
Pokud jde o problém terorismu, Richar Sulík prohlásil, že „nejde o naši válku, nebombardovali jsme Irák ani Libyi, a Němci se nechali až příliš zatáhnout do boje proti terorismu“. S tím nesouhlasil Osuský a připomněl Nevilla Chamberlaina, který také v roce 1938 prohlásil, že pro nějakou zemi, o které nic neví, nebudou britští chlapci umírat. „Pokoušet se řešit mezimuslimské problémy není úkol pro Evropu, jestli je to ale věcí celého společenství, jehož jsme členem, nelze říct, že nepůjdeme nikam bojovat, nemůžeme vybírat rozinky z koláče,“ vysvětlil Peter Osuský.
Fico maskuje korupci házením drobků
Tématem debaty byly i slovenské politické poměry, stížnosti, že pravice je roztříštěná a že premiér Fico uplatňuje masivní korupci. „Není lepší obraz Slovenska než jeho parlament; každá hrstka občanů na něm má svůj pixel, a když se zlobí občané na parlament, zlobí se jen na svůj obraz. Socialismus, jaký předvádí Fico, není ani socialismus, je to jen korupce, která se maskuje házením drobků občanům. Pokud to tak ale občan vidí a zase zvolí Smer a SNS, nic se nedá dělat,“ popsal situaci před slovenskými volbami Peter Osuský.
Došlo i na osobu prezidenta Zemana a jeho akci 17. listopadu, kdy se na Albertově účastnil demonstrace odpůrců islámu spolu s Martinem Konvičkou. „Nepochybně existují mírumilovní antiislamisté, ale docent Konvička, který chce muslimy mlít do masokostní moučky, není dobrá společnost pro prezidenta. Je velký rozdíl mezi tím vnímat něco jako cizí a nebezpečné, ale postavit se vedle Konvičky je už příliš. Vždy jsem se závistí hleděl na Pražský hrad, ale když konečně Češi dostali možnost zvolit si prezidenta sami, ukázalo se, že není dramatického rozdílu mezi slovenským a českým lidem. Svou šanci zvolit prezidenta přizpůsobili ke svému obrazu, je to pro bratry Čechy smutné,“ řekl Peter Osuský.
David Daniel
Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .
Vložil: Lucie Bartoš