Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Zmizelí Češi

Zmizelí Češi

René Flášar pátrá po osudech zmizelých, kteří se již dávno ztratili i z policejních svodek

Sex, pivo a rokenrol

Sex, pivo a rokenrol

Rockové příběhy; ve spolupráci s časopisem Rock´n ´all

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Schengen se svíjí v křečích, ale jeho ducha by bylo dobré zachovat. Dramatická slova z brněnské akce lidovců, kde řešili i uprchlíky

01.12.2015
Schengen se svíjí v křečích, ale jeho ducha by bylo dobré zachovat. Dramatická slova z brněnské akce lidovců, kde řešili i uprchlíky

Autor: David Daniel

Popisek: Bezpečnostní konference v Brně za účastni europoslankyně Michaely Šojdrové a europoslance Pavla Svobody.

REPORTÁŽ Schengen se svíjí v křečích, jeho ducha je ale třeba zachovat. Mnoho krve nemuselo být prolito, kdyby evropské státy víc spolupracovaly, zaznělo na lidovecké konferenci v Brně. V politickém bloku se diskutovalo o reakcích europarlamentu a českých politiků na imigrační krizi.

Bezpečnostní expert KDU-ČSL Daniel Feranc v úvodu bloku parafrázoval evangelijní podobenství o milosrdném Samaritánovi, kdy na místě přepadeného a zraněného poutníka byl uprchlík, kterého nechají na holičkách lhostejní lidé, a je tedy třeba hledat někoho, kdo splní roli samaritána.

„Problém uprchlické krize je komplexnější, než si připouštíme, a navíc většinu přístupů k řešení spojuje strach a obavy. Přistupujeme-li k problému pouze s emocemi, nemůže pak řešení přinést nic dobrého především pro nás samotné,“ konstatoval Daniel Feranc, podle nějž v KDU-ČSL se od počátku snažili v diskusích k imigraci přistupovat se snahou o hlubší analýzu problému a příčin, aby pak dospěli k otázkám, které zůstávají v pozadí.

„Co jako křesťanská Evropa podnikneme, abychom při ochraně vlastních státních hranic a ochraně našeho pohodlí neztratili základní hodnoty úcty k člověku a jeho životu. Naše diskuse je bohužel stále o číslech, ptáme se, kolik lidí může přijít, kolik jich je radikálních atd. Když k nim ale přestaneme přistupovat jako k číslům, možná uvidíme i řešení problémů,“ vyzval Daniel Feranc.

Daniel Feranc: ČR by se neměla dostat na vedlejší kolej

Expert KDU-ČSL pak upozornil na riziko izolace České republiky ve vztahu k ostatním evropským zemím. „Je otázkou, jaký bude náš postoj vůči ostatním státům. Když je nyní uprchlická krize v počátku, je třeba zajistit, aby se Česká republika při jednání s EU nedostala na vedlejší kolej a neztratila schopnost ovlivnit řešení krize. Současné diskuse o menším schengenském prostoru jsou příznakem toho, že se nám to rychle může stát,“ řekl Daniel Feranc, podle nějž na druhou stranu kritizované hlasování o jednorázovém přerozdělování uprchlíků a kvótách, kde jsme zůstali v menšině, přineslo odblokování dalších důležitých rozhodnutí, jako je zřizování hotspotů apod.

O naší pozici v Evropě také bude rozhodovat to, jaký bude náš postoj jako člena Unie a NATO v případě vojenského řešení krize. Podle Ferance je zatím prezentovaná odpověď ministra obrany, který počítá s účastí vojenské nemocnice či chemiků, nedostatečná.

Feranc představil akční plán své strany, v němž je základním cílem i východiskem nedílné úsilí o minimalizaci utrpení prchajících, ale zároveň maximální zajištění vnitřní bezpečnosti a ochrany občanů České republiky. Další konkrétní opatření musí směřovat ke snižování motivace uprchlíků k opuštění jejich zemí, zejména v oblasti Iráku a Sýrie, ke zefektivnění ochrany hranic Unie a zefektivnění činnosti orgánů a institucí na našem území. Varující je podle něj například neuspokojivý výsledek testu ochrany hranic. „Problém je komplexní, i proto by diskuse o uprchlické krizi měla být zbavena emocí a strachu a měli bychom se začít dívat na její příčiny. Bez chladného vzdělanostního přístupu nemůžeme dosáhnout téměř ničeho, můžeme ale přijít o své vlastní svědomí,“ varoval Daniel Feranc.

Šojdrová: Terorismus nelze nespojovat s radikálním islámem

Iniciátorka konference europoslankyně Michaela Šojdrová svůj příspěvek začala zmínkou o situaci za našimi jižními hranicemi. „Zatímco my tady teoreticky diskutujeme, co bychom měli dělat, v sousedním Bavorsku je půl milionu uprchlíků. Měli bychom být připraveni v Evropě pomoci všem, kdo to potřebují. Ne všichni uprchlíci ale prchají před válkou a mohou být i nositeli rizik. Heslem musí být solidarita, ale i bezpečnost,“ uvedla lidovecká europoslankyně. V Evropě podle ní již byly i horší situace než současná uprchlická krize, ale za šedesát let evropského společenství je to největší ohrožení. Nebezpečnější než počet uprchlíků je podle Šojdrové to, že o nich málo víme, ve velkém procentu nebyli identifikováni a přicházejí bez dokladů.

„Evropský parlament navrhoval první opatření už před rokem a vyzval Evropskou komisi k akci, ale je stále evidentní, že Evropa na to nebyla připravená. To, že nefunguje vnější ochrana hranic, je šokující, a rozhodná opatření, která by přinesla řešení, zůstala v pozadí kvůli dlouhé debatě o kvótách,“ vysvětlovala pohled europoslance Šojdrová, podle níž již dávno měla probíhat debata o tom, jak zamezit neomezenému pohybu uprchlíků po Evropě.

Migrace ale nemusí být jen rizikem, Michaela Šojdrová v ní vidí i možnost řešení demografického poklesu a nedostatku pracovních sil. Je ale třeba posílení agentury Frontex a důsledně potírat pašeráctví lidí. Počet pašeráků se odhaduje na třicet tisíc, z toho jich je již patnáct vyšetřovaných. „Pašeráctví má výrazný podíl na počtu migrantů, proto lidovci nemluví o kvótách, ale akcentují ochranu vnějších hranic EU. Není to ústup od solidarity, ale vnímáme i akcent na bezpečnost. To se ukázalo významné po pařížských atentátech. Rozhodně nespojuji migraci s terorismem, ale nelze nespojovat terorismus s radikálním islámem,“ řekla Michaela Šojdrová.

Europoslanec Svoboda: Za všechno nemůže jen „Brusel“

Lidovecký europoslanec Pavel Svoboda v úvodu svého příspěvku hájil Evropskou unii před hlasy, podle nichž způsobuje krizi „neschopný Brusel“. „Říkat, že Evropská unie nestíhá, nezvládá a neví, co se děje, je možné říkat, jen pokud nepokládáme za Unii jen její instituce, tzv. Brusel, ale i celek všech členských států. Byly by to jen populistické výkřiky, byly to totiž členské státy, které dvacet let tvrdily, že pravomoci v migrační politice mají zůstat jim, a proto máme tak nedostatečný systém jak v případě institucí, tak v právní oblasti,“ uvedl europoslanec Svoboda.

Upozornil i na to, že vně evropské spolupráce zůstaly zpravodajské služby navzdory tomu, že se na tom státy po 11. září 2001 dohodly. „Prakticky se nic nestalo a svědčí o tom i případ, kdy den před pařížskými útoky byl jeden z teroristů na francouzském území kontrolován, ale byl propuštěn. Byl sice v belgické databázi, ale tu neměla Francie k dispozici. Když člověk slyší, co vše v Evropě není propojeno, a přitom by mohlo být, běhá mu mráz po zádech. Zjistíte tak, že mnohá krev nemusela být vůbec prolita, ale nakonec byla, protože členské státy nespolupracují,“ kritizoval současnou situaci Pavel Svoboda.

Pokud padne Schengen, je v ohrožení zbytek Unie

V další části svého vystoupení Svoboda vysvětloval situaci v Evropském parlamentu při projednávání kvót. „Dohoda v Evropském parlamentu o kvótách byla kromě toho, že odblokovala přijímání dalších opatření, výsledkem těžce vybojovaného kompromisu proti postoji levice. Ta totiž vycházela z toho, že každý člověk má právo ucházet se o své blaho, a vyvodila pak, že by se Evropa měla otevřít pro všechny. Lidová strana viděla, že to je absorpčně nemožné, a tak po dohodách vznikl kompromis, který mimo jiné stanovuje kvóty,“ uvedl Pavel Svoboda.

Podle Svobody také Evropská unie je v oblasti práva připravená na náhlé migrační situace, ale právní předpisy jen nejsou aplikovány. „Podobnou situaci jsme zažili už při finanční krizi, EU má pravidla, ale neaplikuje je. Je dobré to mít na paměti zejména proto, že se hroutí Schengen. Jean-Claude Juncker řekl, že pokud padne Schengen, je v ohrožení zbytek Unie. Tělo Schengenu se svíjí v křečích, ale jeho ducha by bylo dobré zachovat,“ řekl v Brně Pavel Svoboda, který ve svém vystoupení položil několik zásadních otázek. Jde například o to, jaký smysl má odlišovat ekonomické imigranty a uprchlíky s nárokem na mezinárodně právní ochranu, když nefunguje návratová politika.

David Daniel

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na 

Vložil: Lucie Bartoš

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace