Chcete si vypěstovat vlastní bylinky? Brno podpoří milionem korun projekt městské minifarmy pod Špilberkem u psí stezky. Otevře se doposud nepřístupný prostor

Foto: Nadace Partnerství

Popisek: Otevřená zahrada.

Na projekt městské minifarmy provozované Nadací partnerství přispěje město Brno ze svého rozpočtu jeden milion korun z celkových pěti milionů. Tímto příspěvkem by město Brno podpořilo projekt v historických boromejských zahradách, který veřejnosti otevře další doposud nepřístupnou plochu v centru města určenou zejména pro městské děti.

Od hlíny až na vidličku

Děti se zde budou moci zážitkovou formou seznámit se zemědělským cyklem takzvaně od hlíny až na vidličku. O dotaci budou ještě rozhodovat zastupitelé města. Zbývající náklady zajistí Nadace Partnerství z dalších, především soukromých zdrojů. 

„Naším cílem je atraktivní centrum města. Minifarma na úpatí Špilberka nabídne veřejnosti, hlavně rodinám s dětmi, přitažlivý program pro volný čas. Navíc historické zahrady kláštera získají opět své původní zemědělské využití. Děti se tu naučí, jak vypadají tradiční odrůdy ovocných stromů i to, že mléko nepochází z krabice, ale od kozy či krávy,“ řekl Martin Ander, náměstek brněnského primátora.

Mezi Obilním trhem a psí stezkou si můžete vypěstovat svoje bylinky

Městská minifarma v Boromejských zahradách je nově zpřístupněným prostorem mezi Obilním trhem a tzv. „psí stezkou“ na Špilberku. Zahrady historicky sloužily k zásobování kláštera a hospice. Po vybombardování kláštera v roce 1944 a následném znárodnění majetku církevních řádů po únoru 1948 zahrady postupně zpustly.

Od června letošního roku má veřejnost opět možnost je navštívit. A to díky spolupráci majitele – Kongregace Milosrdných sester Karla Boromejského – a nového nájemce a správce, kterým je Nadace partnerství. Ta před třemi lety otevřela na vlastních pozemcích v sousedství tzv. „Otevřenou zahradu“, kde se školní děti i veřejnost seznamují s přírodními živly, obnovitelnými zdroji energie i udržitelným hospodařením s vodou.

Městská minifarma na program Otevřené zahrady naváže. Její součástí je například jedna z prvních komunitních zahrad v Brně. Již tento rok si tak nájemníci z řad veřejnosti mohli pod Špilberkem vypěstovat vlastní zeleninu či bylinky.

Něco málo z historie

Ve druhé polovině 19. století zde začínal svoje slavné pěstitelské pokusy Arnošt Emanuel Silva Tarouca, duchovní otec zahradnické profese v zemích Koruny české a zakladatel pražského Průhonického parku. V kronice sester Boromejských, které od něj pozemky koupily, se píše:

"Vypěstoval 26 druhů hrušek, mnoho druhů jablek a začal zde s pěstováním meruněk i mirabelek, jež se dodnes ve zdejších zahradách vyskytují. Poté, co musel městu odprodat ostatní parcely v okolí na stavební pozemky, se přestěhoval do Průhonic, kde založil slavný park. Jeho úspěšné pokusy budily velkou pozornost v celém světě."

Druhá polovina 20. století

V listopadu 1944 se ulice Údolní stala jedním z terčů spojeneckého bombardování. Mezi zasažené budovy patřil i klášter řádu milosrdných sester Karla Boromejského na Údolní 35, který sestry provozovaly od r. 1867 spolu s hospicem a školou pro dívky. Přilehlé zahrady sloužily pro zásobování kuchyně ovocem a zeleninou. Zničený klášter Boromejky po válce ani nestačily obnovit, dodnes je na místě kláštera nezastavěná proluka. Než však byly v r. 1950 násilně odsunuty, stihly postavit nový internát. Ten jim pak byl spolu s pozemky zabaven komunistickým režimem a zahrady postupně zpustly.


V roce 2006 zakoupila Nadace Partnerství nemovitost Údolní 33 a postupně přicházela s iniciativou na obnovu zahrad na severním úpatí Špilberka. Díky spolupráci s městem Brnem a zejména s Kongregací Milosrdných sester sv. Karla Boromejského se do zahrad vrací život. Nejprve s Otevřenou zahradou na pozemcích Nadace, která byla otevřena pro veřejnost na jaře 2013, a poté i na sousedních pozemcích ve vlastnictví Boromejek a města Brna. 

„Chceme poskytnout Brňanům příjemné místo k odpočinku, ekologickému vzdělávání, zahrádkaření a vrátit sem i drobné zvířectvo v rámci projektu městské minifarmy, který bychom rádi dokončili během let 2015 a 2016 – v závislosti na podpoře, jakou se nám podaří získat," uvedl Miroslav Kundrata, ředitel Nadace Partnerství.

Městská minifarma má jasné obrysy

Důležitou součástí projektu je kromě drobného zvířectva nebo včel i letní kuchyně. Rozšíření zahrad nabízí také pestřejší zázemí pro rodiny s dětmi, školy i mateřské školy.

Připravované programy:

• sadovnický
• zemědělský
• chovatelský
• včelařský
• bylinkářský
• ekologická kuchyně

Jako protiváha všedního uspěchaného dne vznikají dnes ve městech odpočinkové designové oázy jeho movitějších obyvatel - uzavřené světu. Zahrada, o které pojednává tento projekt, je jejich opakem. Obrací se k světu a vyrůstá tam, kde je momentálně cítit chaos a opuštěnost. Přesto v samém centru moravské metropole, v samém srdci Brna. Její aktéři zde budou hledat klid, uzemnění, setkání s přírodou i lidmi a konfrontovat se s tématy, které zahrada nabízí: lokální a zdravé jídlo, konzum, potravinový řetězec, ekonomická a ekologická krize, vzájemná podpora či sociální změny.

Městská zahrada s minifarmou rozšíří dva roky existující výukovou zahradu s 12 interaktivními prvky zaměřenými na čtyři přírodní živly. 

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Lucie Bartoš