Vinaři hnuli žlučí Pálavanům, takhle už u nich mluví prý jen policajt z Hustopečí. Primo, nauč se tu moravštinu pořádně!

Foto: TV Prima

Popisek: Scenáristé Vinařů prý chtěli ztvárnit jihomoravskou vesnici se všemi zvyky, když jim ale místní vytkli špatné nářečí, ohánějí se filmovou fikcí

Téměř národopisnou idylku seriálu Vinaři má mimo jiné podtrhnout i tamní nářečí, kterým herci mluví, jako když bičem práská. Jenže obyvatelům Pálavy tím pořádně hnuli žlučí. Takhle už u nich mluví jen ten policajt z Hustopečí!

První epizodu nového seriálu televize Prima Vinaři sice sledovaly minulou neděli v hlavním vysílacím čase téměř dva miliony diváků, nicméně jak říká staré přísloví – první vyhrání z kapsy vyhání. Sotva skončila znělka skupiny Chinaski, které hudebně ani textově nelze nic moc vytknout, i když se kluci z kapely tentokrát trošku víc posunuli směrem k tolik kritizovanému střednímu proudu, zvedla se vlna kritiky, odkud ji nikdo nečekal – přímo z jihomoravské Pálavy. Moravákům vadí nářečí, které herci používají. Takhle se přece u nich nemluví!

Slůvka patlali, jak je napadlo

Ne nadarmo se kraji jižně od Brna přezdívá moravské Toskánsko, takové přirovnání se přímo vnucuje. Ohromná vodní plocha Novomlýnských nádrží a přístav, kolem stylové vesničky lemované nekonečnými vinicemi. Jednou z nejvyhledávanějších je kopcovitá vesnička Pavlov s mnoha vinařstvími, kostelem a zříceninou Dívčích Hradů, kterým nikdo neřekne jinak než Děvičky. Právě zde filmaři své Vinaře natáčeli. Ale zatímco místní rádi vyprávějí ve sklípku o svém kraji rázovitým nářečím, zdá se, že scenáristé seriálu k nim nezavítali. Nebo možná s nimi strávili času až přesmíru.

V co se změnilo rázovité nářečí pod rukama televizních autorů, to už nemá s Pálavou a jejími obyvateli pranic společného. Jejich vinaři mluví prapodivnou směskou, nejspíš poskládanou ze zlomků různých moravských dialektů včetně proslulého „brněnského hantecu“, které nejspíš scenáristé posbírali po všech koutech Moravy, jak jim co právě přišlo na mysl. Producenta Tomáše Vicana překvapilo, že televizní národ nářečí postav tolik řeší. Podle něj někteří zapomněli na nadsázku a fikci, zdůrazňuje, že Vinaři nejsou dokument. „Existuje přece filmová nadsázka. A my máme fiktivní dědinu Křetice, kde se takhle křeticky holt mluví. Univerzální moravština neexistuje!“ stojí si za svým.

Tvůrci mají podle něj spoustu vynikajících reakcí. „Koneckonců úspěch v televizi se měří sledovaností, a ta je s dvěma miliony lidí famózní!“ sdělil Vican médiím. Jenže divácká zvědavost na první díl nového projektu zdaleka ještě není potvrzením jeho úspěšnosti. Opravdový zájem o seriál lze posoudit až po odvysílání třetího až čtvrtého dílu. To už prvotní nadšení opadne a lidé si začnou z programové nabídky vybírat, co se jim opravdu líbí. Takže nezbývá než panu Vicanovi připomenout staré přísloví o prvním vyhrání, které z kapsy vyhání.

Negramotnost médií roste

Bohužel i Vinaři se stávají dokladem stále sílící jazykové negramotnosti českých médií a tvůrců obecně a vymlouvat se na filmovou nadsázku je velmi laciné. Scenáristé zřejmě jen nepovažovali za důležité řešit takovou „prkotinu“, jako je jazyk, jímž budou jejich postavy spolu komunikovat. Tak se koneckonců staví k oficiálnímu úřednímu jazyku České republiky kdekdo.

Hrubé prohřešky proti mateřštině předvádějí naše televizní stanice na svých obrazovkách každodenně. Nespisovný tvar „bysme“ užívají reportéři, moderátoři, baviči i herci jako na běžícím pásu a nejspíš většina z nich ani netuší, že nemluví správně česky. Překladatelé si ulehčují práci automatickými překladači, takže například zřejmě ani netuší, že ekvivalentem anglického „simply“ není jenom „jednoduše“, ale také „prostě“, „snadno“ atd. Výsledkem je, že nám rozesmátá slečna z reklamního spotu oznámí, že je cosi „jednoduše úžasné“!

Češtino, braň se!

To co německý útlak nezvládl v naší české kotlině za staletí navzdory své bezprostřední přítomnosti, to se zřejmě podaří anglicky mluvícímu „vyspělému“ světu na dálku během několika desetiletí. Zatímco naši předkové se snažili udržet národní identitu, na zachování češtiny lpěli a někteří za ni dokonce i umírali, my musíme být světoví. Ambiciózní mladí manažeři se trumfují znalostí angličtiny, mnozí z nich však ve své mateřštině nedají dohromady ani jednoduchou větu bez chyb. Do češtiny přenášejí anglickou skladbu jazyka a stavbu vět, protože ji nejspíš umějí lépe. Chtějí se řadit „mezi nejlepší“, protože ani nemají páru, že správná česká vazba je „k nejlepším“.

Právě zde dřímá velký úkol pro naše školství, kterého si ale zřejmě na ministerstvu ještě nepovšimli. Stupeň znalosti českého jazyka je u vysokého procenta rodilých Čechů katastrofálně nízký, totéž platí i o kultuře jazykového projevu obecně. Hrubé chyby nacházíme denně nejen v televizi a rádiích. Na internetových serverech je jich jako naseto, vycházejí v denním tisku, a dokonce už i v knihách. Když takzvaně otevře pusu některý z našich nejvyšších představitelů, milovníkovi češtiny se z nakládání s mateřštinou většiny z nich zpravidla udělá nevolno.

Ve srovnání s tím je kritika Pálavanů, že jim nějaký scenárista zpatlal místní nářečí, zřejmě malicherná. Vážení Moravané, nad čím se rozčilujete? Podle televizních tvůrců jde přece jen o uměleckou fikci! A tou nás každodenně krmí i představitelé vládnoucího společenského systému – ne nadarmo je řece mezi nimi řada herců a umělců. Přece již staří Římané říkali, že je třeba lidu dát chléb a hry. Čím víc to s tím chlebem v České republice pokulhává, tím štědřeji krmí vládnoucí garnitura občany svým divadélkem. A že ho neumí sehrát správně česky? Nedivte se, on ten automatický překladač z angličtiny, jímž prochází většina jejích „scénářů“, opravdu drhne.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská