Dělnická mládež: Protest, jaký Břeclav nezažila

Popisek: Protest, jaký Břeclav nezažila.

Ano, skutečně minimálně za poslední pěknou řádku let toto pětadvacetitisícové město na jihu Moravy nezažilo takový občanský protest ve svých ulicích. Brutální útok tří Romů na patnáctiletého chlapce kvůli pouhé cigaretě vyburcoval místní občany v polistopadové demokracii k nepříliš vídané občanské iniciativě.

Na úvod se poněkud neplánovaně od nádraží, kde se účastníci veřejné demonstrace scházeli, utrhla skoro polovina zúčastněných a spontánně se vydala na náměstí. Pochody se tak de facto uskutečnily hned dva. Při více než třítisícové účasti nespokojenců to rozhodně nebylo na škodu.

Organizátoři tak mohli zformovat spořádané zástupy účastníků do reprezentativního průvodu. Jakmile po jedné hodině byly zformovány řady, rozdány transparenty a poslední pokyny, vydal se dav na hlavní břeclavské náměstí, kde už čekala dobrá tisícovka nedočkavců.

Dohromady řeklo své ne určitě několik tisícovek demonstrantů, nejčastější odhad cifry protestujících mluvil o 3000.

Zformované šiky demonstrantů, z velké většiny místních občanů, tvořily opravdu nekonečného hada, kdy z jednoho konce zástupu nebylo nikdy vidět na konec druhý. Přesně podle plánu tedy účastníci za skandování hesel „Slušný život mít – to chce český lid!“, „Spravedlnost – máme toho dost!“ anebo „Multi-kulti nechceme!“ dorazili v poklidu na náměstí, kde byl v plánu program obsahující projevy zájemců o veřejné vystoupení nebo třeba finanční sbírku na podporu Petra, při které se vybrala nemalá částka.

Mediální lži

Břeclavské náměstí bylo opravdu zaplněné, jak jen mohlo, a tak vznikla zvláštní situace, kde na jednom konci rozhněvaní lidé spílali bezradnému starostovi a na druhém konci naslouchala větší část shromážděných řečnickému programu. Tato situace se ale také stala záminkou, aby mnohá média prokázala unikátní schopnosti naprosto překroutit skutečnost. Jak dokazují naše záběry, fotografie a zejména osobní zkušenosti, lidé nejenže na rozdíl od tvrzení médií vášnivě poslouchali projevům Tomáše Vandase a dalších, ale mnozí lidé nám vyjadřovali svůj dík za naši organizátorskou snahu a podporu. Rozdalo se také na tisíc výtisků Dělnických listů a spousta různých letáků.

Nad tím by se mělo zamyslet celé vedení radnice, které může být rádo, že celou akci ustálo fyzicky bez úhony. V některých chvílích se totiž zdálo, že břeclavští obyvatelé se do starosty prostě pustí. Není se co divit, když namísto, aby radnice řešila skutečné problémy, které ve městě existují, raději určuje lidem, aby se nepřidávali k vybájeným extremistům. Ale ti lidé se stejně přidali! To je především známka toho, jak špatně svoji funkci celé vedení města vykonává. Dokážou být zainteresovaní sebekritičtí a vyvodí z toho konkrétní důsledky?

Musíme věřit, že ano, přestože starosta Ryšavý (ČSSD), jak se zdá, neoplývá přílišnými morálními kvalitami. Ovšem lidé se snažili opravdu všemožně dát najevo svou nespokojenost a dokázali být často vhodně kreativní. Kromě nejrůznějších trefných cedulí a transparentů byli k vidění i lidé v zajímavých převlecích. Takto funguje zdravá společnost. Tady už jen chybí jediné – zpětná reakce těch, kteří mají zájmy těchto lidí zastupovat. Zdravý duch lidu snad ještě úplně zadupán nebyl, jen mu vládne nemocný systém. 

(zdroj: Delnickamladez.cz)