Moravská lochneska? Obří žížala žije na Pálavě; dosahuje délky až půl metru. Dosud ji však spatřil málokdo
17.08.2017
Foto: Pixabay.com
Popisek: Žížala, ilustrační foto
Může dosáhnout délky až půl metru, žije v podzemí a nespatříte ji jen tak snadno. Řeč je o největší žížale žijící v Česku. Daří se jí na jižní Moravě, kde se vyskytuje jen na třech lokalitách…
Existuje legenda o mýtickém písečném červu, kterému se říká Olgoj chorchoj a který údajně žije v jižní části asijské pouště Gobi. Bývá popisován jako hladký živočich připomínající přerostlou žížalu. Dosahuje údajně délky 0,5 až 1,5 metru. Prý dokáže člověka usmrtit na vzdálenost až šesti metrů.
Nejdelší žížala v Česku
Zatímco existence toho tvora nebyla nikdy dokázána, v pálavském podzemí žije živočich, který může legendárnímu červu s přehledem konkurovat. Jedná se o hlubinnou žížalu Allolobophora hrabei. Je to nejdelší žížala žijící v Čechách, její tělo může přesáhnout délku i půl metru.
V roce 1929 živočicha objevil profesor Sergej Hrabě, který v té době působil na brněnské univerzitě. Jeho jméno nese také 11 dalších živočichů. Dnes je známo, že tato žížala, která rozhodně není žádným titěrným červíkem, žije na jižní Moravě na třech různých místech. Vedle rezervace Pouzdřanská step, přírodní památky Ječmeniště, lze žížalu objevit také v přírodní rezervaci Tabulová na Pálavě.
„Osobně jsem tuto žížalu nikdy neviděl. Většinou se to podaří jen lidem, kteří dělají cílený výzkum,“ uvedl pro iDnes.cz vedoucí Správy CHKO Pálava Jiří Kmet.
Ze života žížaly...
Ze života hlubinného tvora toho zatím není příliš známo. Jisté však je, že mezi žížalami, které se vyskytují v české přírodě, je to vyloženě titán. Obří žížale se daří například i v lokalitě, které dominuje Stolová hora, je to právě oblast Tabulová na Pálavě. Na zdejších loukách se pasou koně, kteří svými kopyty udupávají zem a tím připravují půdu pro život různých živočišných druhů. Zatímco opakované sečení trávníky spíše zahušťuje a unifikuje, pastva prostředí naopak rozrůzňuje a umožňuje tak soužití druhů vázaných na odlišné biotopy.
V celé střední Evropě je jen málo míst, která žížala obývá. Například v Rakousku zbyla jediná lokalita, kde lze tohoto tvora objevit. Stejně je na tom Maďarsko a sousední Slovensko. Přitom ale do roku 1979 bylo známo celkem 22 míst, kde se žížala vyskytovala, z toho 8 jich bylo právě v České republice.
Úsporný životní styl
Výzkum docenta Václava Pižla ukázal, že žížala Allolobophora hrabei má ráda místa s holou udupanou půdou. Na její přítomnost v místě upozorňují badatele velké hromádky válečkovitého trusu. Mohou být vysoké i několik centimetrů a široké klidně až 20 centimetrů.
Také životní cyklus obří žížaly je zajímavý. Převážnou část roku stráví pasivně. Je to jakási obdoba zimního spánku. Metabolismus je během této doby zpomalený a šetří tak všechny orgány, které by se jinak mohly opotřebovat. Pouze několik týdnů v roce, konkrétně na jaře, je žížala aktivní. Jsou-li pro ni vhodné podmínky, může být žížala aktivní také několik týdnů na podzim. Žížala Allolobophora hrabei žije celkem dlouho, zřejmě právě díky ´úspornému´stylu života.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Vložil: Lenka Sloupová