Dědečkův med se dostal na pranýř, je prý falšovaný. Medaři jsou rozhorleni a stěžují si na potravinářskou inspekci. Hrozí jim totiž pokuta až 50 milionů

Foto: PSNV

Popisek: Včely na plástu

Med od Včelpa je prý falešný, protože nepochází z České republiky. Takovou nálepku od Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) dostal v únoru Dědečkův med květový lesní a Dědečkův med květový – Český med. Výrobci se zlobí. Někdo asi neví, že i naše včely opylují exotické květy.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) opakovaně kontrolovala medy, které jsou prodávány v obchodní síti. Navázala tak na předchozí obdobně zaměřené kontroly, jejichž výsledky nebyly moc uspokojivé.

Inspektoři našli zrna z Číny

Podle výsledků laboratorní analýzy zveřejněných na webu Potraviny na pranýři zmíněný med od společnosti Včelpo z Obory na Boskovicku nepochází z České republiky. I když na obalu byla jako země původu uvedená. „Pylová analýza odhalila v medu pylová zrna, která nejsou typická pro Českou republiku, ale pro Čínu a region východní Evropy. Med tedy nepochází z České republiky," řekl mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva. Jeden ze zkoumaných medů, které kontroloři hodnotili  v řetězci Kaufland v Plzni a také v řetězci Globus v Chotíkově,  byl navíc podle kontrolorů starý.

Výrobcům teď v správním řízení hrozí pokuta až 50 milionů korun. Med se dostal na webovou stránku Potraviny na pranýři.

Zrna nejsou typická pro ČR. O to tady jde
Společnost Včelpo je přesvědčena o tom, že závěry zveřejněné Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí vychází z neúplné znalosti problematiky pylové analýzy a určování geografického původu medu.  „Doposud nemáme k dispozici oficiální výsledky testů zadaných Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí ani nám nebyla dána možnost pořízení a analýzy kontrolních vzorků. Z dostupných informací plyne, že SZPI opírá svá tvrzení o hypotézu, že se v testovaném medu v minimálním množství vyskytla pylová zrna rostlin, která nejsou typická pro Českou republiku. V této souvislosti považuje Včelpo  za nutné podotknout, že v České republice již dávno nerostou a nekvetou pouze rostliny pro zdejší prostředí typické, nýbrž i rostliny importované a vyšlechtěné pro růst a přežití na území České republiky, jak uvádí současná odborná literatura,“ argumentuje firma ve svém prohlášení.

Výskyt jednotlivých pylových zrn atypických rostlin mezi tisíci pylových zrn našemu prostředí běžných druhů nelze podle nich proto považovat za jednoznačný důkaz geografického původu medu z jiných oblastí než z České republiky.

Mnohokrát oceněni, teď řeší svou pověst?

„Jsme přesvědčeni, že svými produkty neklameme spotřebitele a že se jednoznačně jedná o kvalitní české výrobky. Proto podnikneme veškeré kroky k zachování svého dobrého jména, především zvýšenou vlastní kontrolou nakupované suroviny,“ říkají představitelé firmy.

Včelpo na českém trhu působí více než třicet let. Je nositelem řady ocenění a certifikátů kvality, mimo jiné Klasa, Český med, Bio producent, Regionální potravina, Zlatá chuť jižní Moravy, Zlatá Salima Brno 2014, Zlatý Klas České Budějovice 2007, Zlatý Klas České Budějovice 2009, Dětská chuťovka 2012, Spokojený zákazník 2011 - 2013.

Ve společnosti taktéž v minulosti průběžně probíhaly kontroly ze strany Státní veterinární správy České republiky, jen například v roce 2014 bylo odebráno tímto dozorovým orgánem několik desítek vzorků, které vyhověly ukazatelům daných příslušnou vyhláškou. V roce 2015 z podnětu Státní zemědělské a potravinářské inspekce odebrala Státní veterinární správa České republiky k dnešnímu dni dalších 12 vzorků.

Celkový součet z medového zátahu

Všechny odebrané vzorky medů SZPI analyzuje na případný obsah nepovolených reziduí antibiotik a sulfonamidů a na přítomnost nepovolených sirupů na bázi škrobu, sacharózy, cukrové třtiny nebo kukuřice. Inspekce se dále zaměřila i na kontrolu jakosti medů.

Z 28 kontrolovaných vzorků na začátku tohoto roku nevyhovělo předepsaným požadavkům 11 (tj. 39%). Ve třinácti případech vzorky neodpovídaly jakostním předpisům, ve dvou byla prokázána přítomnost reziduí (zbytků) antibiotik a v jednom reziduí sulfonamidů. „Je nepřípustné, aby med obsahoval zbytky těchto nepovolených látek, které se do výsledného produktu dostávají prostřednictvím včelstev při jejich léčení,“ uvedl mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.

Jeden ze vzorků prokazatelně obsahoval přídavek cukru z C4-rostlin, což znamená, že med byl „nastaven“ cukrem pocházejícím z kukuřice nebo třtiny. Výrobce tak mohl  vyrobit větší množství medu a obohatit se na úkor spotřebitelů. Dopustil se tak klamání, protože příslušná vyhláška jasně hovoří o tom, že do medu není možné přidávat žádné jiné látky.

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Lucie Bartoš