V Národním parku Podyjí vyrostly vzácné poklady, které jinde na světě nenajdete. Podívejte se
28.03.2018
Foto: nppodyji.cz
Popisek: Koniklec velkokvětý začíná jaro v Podyjí
VIDEO Začátek jara ve znamení sněženek? Ani vzdáleně. Než odejdou mrazy, než se počasí umoudří k něčemu příjemnějšímu, než je sychravá zima, která zalézá za nehty, vytáhne příroda se svého lůna první posly jara. Sněženky jsou symbolem začínajícího jara. Ale dříve než sněženky vyraší ze země křivatce, orseje nebo koniklec. Bohužel je nemůžeme, jako sněženky, potkat na každém kroku, ale jen v chráněných přírodních rájích. Jedním z nich je i Národní park Podyjí.
Botanikům začíná období hojnosti dlouho předtím, než uklidíme zimní bundy k letnímu spánku. Už teď se prohánějí v Podyjí a hledají vzácné rostliny, které rostou prakticky jen tam. Pro nás ostatní to znamená, že jaro už neklepe jen na dveře, ale že je rozrazilo vší silou. Nad čím si teď vášniví botanici otírají pot z čela?
Křivatec už jede
Křivatec český pravý je životu na vřesovišti Národního parku Podyjí skvěle přizpůsobený. Své listy ze země vystrkuje již na podzim a do cibulí pod zemí shromažďuje podzimní vláhu. „Není divu, že pak má náskok. Jeho žluté, hvězdičky připomínající, květy v některých letech najdeme již v únoru. Letošní zima byla neobvyklá a na vyhřátých místech křivatec kvetl již v lednu,“ upozorňuje botanik jihomoravského muzea Radomír Němec. Vpád chladného vzduchu a sníh v únoru však jeho kvetení zastavil. Nyní se na vřesoviště opět vrací.
Březen bývá obvyklá doba kvetení této, v mnoha ohledech podivuhodné, rostliny. „Tajemná je třeba tím, že i přesto, že kvete, netvoří semena. Šíří se pouze podzemními cibulemi, což je pomalé. Po tisíce let tak roste prakticky na stále stejných místech. Protože zároveň nesnáší zastínění, můžeme usuzovat, že lokality, na kterých roste, nebyly od poslední doby ledové pokryty souvislým lesem,“ vysvětluje Němec.
Křivatec český pravý; foto Radomír Němec
Křivatec je česká specialita
Křivatec český pravý roste jen ve střední Evropě a právě na Znojemsku v největších počtech. Potěšit se s ním můžeme v pásu někdejších pastvin táhnoucích se od Konic přes Havranické vřesoviště po Hnanice a dále do Rakouska. Roste ale i na dalších místech v regionu. Vyhledává mělkou půdu kolem skalních výchozů.
Orsej je nádherným poslem jara
Na stepních trávnících právě kvete i orsej blatoucholistý. Na první pohled barvou svých květů křivatci podobná rostlina. „S křivatcem ho však pojí jen barva květů a časné kvetení. Příbuzný je s orsejem jarním, který roste spíše u vod, kvete později a jeho lodyha je plazivá,“ upřesňuje Němec. Orsej blatoucholistý tvoří růžice listů a najdeme ho na stepi. Roste na hlubší půdě než křivatec český. Nevyhýbá se ale ani sekaným trávníkům v obcích, třeba v Konicích nebo v Havraníkách.
Orsej blatoucholistý; foto Radomír Němec
Koniklec si dal na čas, ale už roste
Dalším typickým druhem Podyjí je samozřejmě fialově kvetoucí a dobře známý koniklec velkokvětý. Do Podyjí doputoval ze stepí Panonie. „Podyjí leží na západní hranici rozšíření této zvláště chráněné rostliny. Kvete již začátkem března. Letos si jeho zvonky připomínající chlupaté fialové květy daly trochu na čas. Ale už nyní ho na vřesovištích můžete vidět. Ze země ale většinou zatím nesměle vystrkuje pouze nakvétající poupata. Při toulkách po travnatých plochách v Podyjí buďte opatrní, ať jeho nenápadná poupata třeba omylem nerozšlápnete. Pokud vydrží počasí, můžeme se na plné kvetení konikleců těšit již za pár dní,“ dodává Němec.
Koniklec velkokvětý; foto Radomír Němec
Jaro v Kostelci nad Orlicí
Ale poodběhněme si o kousek dál. V Kostelci nad Orlicí, v areálu zámeckého parku, v tuto chvíli vypučely ze země stovky tisíc bledulí jarních. Zámecký park v Kostelci nad Orlicí tak teď nabízí něco málo přes hektar rozlohy, kde uvidíte jen bílou plochu plnou bledulí jarních. Ivona Jasníková uvedla pro Seznam Zprávy, že bledule zakořenili v zámeckém parku před sto lety. V třicátých letech minulého století pak byly bledule uměle rozšířeny. Díky tomu teď kostelecký zámek láká v brzkém jaru na atrakci stovek tisíc květin, které daly zimě opušťák a k službě povolaly jaro a jeho nádherné oživení celé přírody.
Sněženky a mráz
Sněženky se někdy jara nedokáží dočkat a vyrazí okrášlovat svět už v průběhu ledna. Letos si vyrašily v polovině února, kdy došlo k oteplení. Pak přišly silné mrazy. Sněženky se ovšem po dalším oteplení vzpamatovaly. Nejvíce mohou sněženkám uškodit mrazy až pod mínus 15 stupňů. Jejich záchranou může být sněhová nadílka. Pod ní přečkají prakticky jakýkoliv mráz. Ohrozit je může jen silný holomráz. Ovšem letos byly mrazy až 17 stupňů, na mnoha místech bez sněhové nadílky, a sněženky přesto kvetou. Vzpamatovaly se.
Jak se v rostlinách vyznat
Ale jak rozpoznat takový křivatec, který je vzácný? Přírodovědná fakulta Univerzity Masarykovy přišla s nádherným projektem, kde najdete on-line všechny rostliny, které jsou v naší republice k vidění. Projekt se jmenuje Pladias. Přehledné řazení, snadné vyhledávání. Nyní už nikdo z nás nemá důvod nebýt botanikem.
„Pracovali jsme na něm čtyři roky a jeho základem byla databáze vytvořená v centru excelence Pladias, tedy projektu podpořeném Grantovou agenturou ČR. Databáze využívá údaje z mnoha herbářových sbírek v České republice, rozsáhlé literatury, botanických databází a terénního průzkumu, na němž pracují botanici dlouhá desetiletí,“ řekl k projektu vedoucí projektu Pladias Milan Chytrý. Nahlédněte, třeba objevíte svou novou vášeň. Projekt má zatím jednu vadu, je tam málo obrázků a fotografií.
Vložil: Štěpán Cháb