Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

V neděli občas něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Neplatí na něj oheň ani mráz. Přemnožený chroust ničí lesy v oblasti Moravské Sahary. Politici ale odmítají zasáhnout letadlem

02.06.2015
Neplatí na něj oheň ani mráz. Přemnožený chroust ničí lesy v oblasti Moravské Sahary. Politici ale odmítají zasáhnout letadlem

Foto: Lesy ČR

Popisek: Chroust.

Rojení chrousta maďalového dosahuje v těchto dnech vrcholu. Miliony brouků působí rozsáhlé škody na listnatých stromech, poškozují květy borovic, škodí v zahradách i sadech. Letecký zásah, který by mohl škodám zabránit, ale Jihomoravský kraj v dubnu zamítl.

Škůdci na další čtyři roky

Chroust maďalový (Melolontha hippocastani Fabr) klade vajíčka, ze kterých se líhnou nové ponravy. Ty budou následující čtyři roky poškozovat téměř všechny lesní porosty v okolí Bzence a Hodonína, uvádí podnik Lesy ČR.

Ohroženo je přibližně 6500 hektarů lesa, a to i nově vysázených stromů v oblasti Moravské Sahary, kterou v roce 2012 postihl největší lesní požár v novodobé historii státu. Larvy chrousta nezničí ani požár, neublíží jim mráz, ani paraziti či predátoři.

Letecké ošetření zamítnuto

Během rojení, tedy počátkem května, by šíření tohoto škůdce zastavilo jen odborně připravené letecké ošetření porostů. Krajské orgány ochrany přírody a státní správy lesů však zásah nepovolily. „Jako správci státních lesů jsme podle zákona o lesích povinni bránit šíření škůdců, a to i preventivně. To však nyní nemůžeme, a tak nezbývá, než sledovat, jak se chroust množí,“ uvádí krajský ředitel Lesů ČR v Brně Dalibor Šafařík.

Ohroženy nejsou jen lesy, ale také zahrady a sady. S problémem se tedy potýkají i zástupci obcí a měst na Hodonínsku. Už loni jsme ověřovali účinnost nejrůznějších metod likvidace ponrav v půdě. Výsledky jen potvrdily názor odborníků, že bez leteckého postřiku dospělých brouků nelze škody na lesních porostech snížit. Naopak se potvrdilo, že početnost ponrav je tak velká, že ani jejich případný zvýšený úhyn by škodám nezabránil. Současný stav to jen potvrzuje,“ říká Martin Zavrtálek z Odboru lesního hospodářství a ochrany přírody podniku Lesy ČR.

Paradoxně je lokalita zákonem chráněná

Letecký postřik byl naposledy proveden v letech 1999 a 2003, později už povolen nebyl. „Chrousti se tak od té doby množí a nepůsobí jen značné hospodářské škody, ale mění i prostředí Moravské Sahary, které je také dílem generací lesníků a je paradoxně chráněno státem,“ doplňuje ředitel Šafařík.

Podnik Lesy ČR zadal v rámci grantové služby výzkumný projekt, který se zabývá životem chrousta a obranou proti němu. Výzkum provede v dalších čtyřech letech výzkumný tým pod vedením profesora Emanuela Kuly z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Požár Moravské Sahary před třemi lety

Požár lesa u Bzence z května 2012 představoval největší lesní požár v České republice posledního dvacetiletí. Vlivem velmi nepříznivých podmínek se oheň rozšířil na téměř 165 hektarů lesních porostů. Uhašení požáru si vyžádalo finanční prostředky státu dosahující 16 mil. Kč. Škoda způsobená požárem na lesních porostech dosáhla 27 milionů korun. Domněnka, že většina stromů zasažených požárem nepřežije, se ve velmi krátké době po požáru potvrdila. Celkem muselo být na požářišti vytěženo 24 000 m3 dříví. Pracovníci Lesů ČR požářiště v porostech vyznačili zřetelnou hranicí, na místě zůstaly všechny vitální stromy.

Lesy ČR zahájily novou výsadbu velkým požárem poničených lokalit v oblasti tzv. Moravské Sahary, tedy území mezi Bzencem, Strážnicí a Ratíškovicemi v okrese Hodonín, v Jihomoravském kraji, již v březnu 2013. Podařilo se znovu zalesnit plochu o velikosti cca 45 hektarů, a to následujícími dřevinami: borovice lesní, dub zimní, lípa srdčitá a buk lesní. Listnaté dřeviny byly ochráněny oplocenkami a sazenice borovice ihned po výsadbě ošetřeny nátěry proti okusu zvěří; následně byla provedena ochrana proti klikorohu borovému. Celkové náklady na pěstební činnost dosáhly prozatím částky 3,8 milionů Kč.

Pohled do historie

Lesní komplex s místním názvem „Dúbrava“ byl tvořen dle historických pramenů původně dubovými lesy (13. století). Tyto byly při osídlování mýceny pro potřeby lidí bez následných obnov a z 16. století je doloženo i jejich poškozování pastvou dobytka. Na počátku 19. století se zde vyskytovaly jen jednotlivé stromy a velké plochy bez porostů. Větrné bouře tak uváděly do pohybu obnažené písky, které postupně pokrývaly okolní zemědělské pozemky tzv.“Moravské Sahary“.

Na znovuobnovení lesních porostů má největší podíl lesmistr Jan Bedřich Bechtel (1800 – 1868), který byl v roce 1825 jmenován nadlesním v Bzenci a působil zde až do roku 1865. Vyzkoušel při zalesňování obtížných holin síje i sadby různých druhů lesních dřevin. Nejlepší ujímavosti dosáhl při výsadbách jednoletých semenáčků borovice lesní po celoplošné přípravě půdy s klučením pařezů a přeoráním. Mezi řadami vysázených stromků se zemědělsky hospodařilo (tzv. polaření), převážně se pěstovaly okopaniny. Na bohatších půdách odrůstaly i sazenice dubů, ve vlhčích lokalitách potom olše i bříza.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace