Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Masarykovy temné stránky: Publicista představuje obraz prezidenta, který v učebnicích nenajdete

11.03.2014
Masarykovy temné stránky: Publicista představuje obraz prezidenta, který v učebnicích nenajdete

Autor: Parlamentní listy.cz

Popisek: T. G. Masaryk

V pátek 7. března uplynulo 164 let od narození prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Muž, jenž prohlašoval, že naše republika potřebuje alespoň padesát let klidného vývoje, a přitom sám zasel zhoubná semena zkázy ještě před tím, než se náš stát vůbec zrodil. O tom je alespoň přesvědčen česko-německý žurnalista Tomáš Krystlík.

Krystlík ve svém textu vyjmenovává Masarykovy tu více, tu méně známé stinné stránky či přešlapy proti konvencím. První oddíl autor nadepsal „Zastánce bolševiků“ a připomíná v něm, že Masaryk byl v Rusku v době převzetí moci bolševiky a do svého odjezdu z Ruska nikdy nezpochybnil legitimitu sovětské moci. „V Kyjevě v únoru 1918 prohlásil: ‚Řekl jsem spojencům otevřeně: Nebojím se vítězství bolševiků. Bolševická vláda je demokratická, socialistická." A autor dodává, že po příjezdu do Prahy TGM oprávněně československé vládě tvrdil, že s pomocí československých vojáků mohl tehdy zachránit Rusko před bolševismem. Ovšem, kdyby prý chtěl.

Propaganda nade vše

Další Masarykův neduh, pranýřovaný Krystlíkem, je politické využívání vyložených nepravd a lží. „Britové v roce 1916 vydali a rozšířili pamflet s názvem Rakouský terorismus v Čechách s předmluvou od TGM, kde psal, že rakouský císař nařídil masové věšení a střílení, že rozsudky smrti nad civilisty v Rakousku dosáhly od počátku války 4000 a 956 z těchto obětí jsou Češi. Velkou část k smrti odsouzených prý tvořily ženy, počet popravených vojáků prý dosáhl dalších několika tisíc,“ píše žurnalista Krystlík pro ParlamentníListy.cz.

A pokračuje: „V Rusku za jeho pobytu otiskli Masarykovi v Russkich vědomostech 17. 10. 1917 článek, kde tvrdil, že Rakousko-Uhersko popravilo 30 000 - 40 000 lidí a že ‚všichni političtí vůdcové a poslanci v parlamentě, kteří byli Čechy, Italy aj., byli uvězněni a odsouzeni k smrti.“

Další z Krystlíkových příkladů je z poválečné doby. Vztahuje se k Masarykovým pamětem „Světová revoluce“, vydaným roku 1925, kde tehdejší prezident prý uvedl zcela vědomě vylhané údaje o počtech československých legionářů: v Rusku 92 000 v okamžiku střetu s bolševiky místo skutečných 51 309 (údaj československého generálního štábu), ve Francii 12 000 místo 9600 a v Itálii 24 000 místo 11 000.

Peníze, peníze, peníze

Tomáš Krystlík pro ParlamentníListy.cz připomíná i známou aféru z doby meziválečné republiky, týkající se požadavků na vyúčtování příspěvků na odboj, tehdy ještě bez pořadové číslovky první. „Hlavním Masarykovým finančním zdrojem za války byly příjmy z prodeje zpravodajských informací svých a špionážní organizace Čechoameričana Emanuela Vosky Britům, sbírky, bazary a tzv. národní daň českých a slovenských krajanů v USA,“ připomíná autor. „Finanční požadavky Masaryka nebyly vůbec skromné. V prosinci 1914 požadoval, aby mu američtí Češi poslali 10 000 dolarů, v květnu 1915 chtěl už 50 000 dolarů, což České národní sdružení nesehnalo, takže do konce roku dostal jen 37 841 dolarů. Teprve jeho požadavek na rok 1916 byl překročen,“ dává spisovatel čtenáři možnost nahlédnout do rozpočtu vedení zahraničního odboje. A dodává: „Masaryk a Voska pečlivě dbali, aby původ peněz nebyl vysledovatelný, prali je přes nastrčené osoby a organizace. Masaryk 28. 5. 1918, když byl dotázán na shromáždění Čechů a Slováků v Chicagu na původ financí, řekl: Revoluce, při níž by se předkládaly účty, byla by pro děti, a ne pro rozumné lidi. Nikdy své příjmy z války nevyúčtoval.“

Lobbing za první republiky

Česko-německý autor rovněž prvního prezidenta Československa viní z toho, že prodlužoval válku, aby mohl naplnit svůj tehdejší cíl – tedy osamostatnění českých zemí. Prosazoval politiku, že válka může skončit až vznikem samostatného státu. „Válka nesmí skončit dříve, dokud spojenci neuznají samostatné Československo. K tomu došlo až 2. 9. 1918. Beneš se tak přiznal ke spoluvině na dalších horách mrtvol jen kvůli vzniku českého státu,“ píše Krystlík.

Na závěr připomíná známé Masarykovy zákulisní čachry v době republiky. Jejich základem byla špionážní síť mezi politiky, novináři a vůbec ve veřejném životě.

„Jak bylo zmíněno v titulku, TGM není vzor vhodný k následování. Veřejnost by se konečně měla začít ptát českých historiků, proč takové skutečnosti zamlčovali a dodnes je zatajují,“ ptá se řečnicky Krystlík v závěru svého textu.

Kompletní text ČTĚTE ZDE.

Tomáš Krystlík je česko-německý spisovatel a žurnalista, autor množství článků a esejí zaměřených na otázky československých dějin, česko-německých vztahů a vysídlení německého obyvatelstva ze Sudet po druhé světové válce. Je rovněž autorem knih Zamlčené dějiny, které shrnují fakta poukazující na velmi odlišné role některých význačných osobností oproti předkládaným tvrzením. V minulosti působil také jako redaktor RFE/RL v Mnichově.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh, v koši určitě neskončí! Na vaše unikátní zážitky čekáme na , do předmětu napište Příběh

Vložil: Anička Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace