Vilém Famm: Tokamak ITER má možná klíčové řešení. Vaše dopisy
glosa
25.08.2026
Foto: Pixabay
Popisek: Elektřina
Čína pracuje na revoluční výrobě elektrické energie. Ta je ve snech vědců a inženýrů už desetiletí. Vilém Famm ukazuje naději, která z asijské velmoci v tomto ohledu jde.
„Čas od času narazím na další přelomovou informaci o posunu ve vývoji tokamaku ITER, kdy potěšeně hltám novou zprávu v očekávání, že už zítra bude vše fungovat tak, jak má. Nebylo tomu nyní jinak, když jsem narazil na článek Čína dokončila rekordní 582 tunový magnet pro „Umělé slunce“. V závodu o jadernou fúzi chce předběhnout Západ – Novinky.cz,“ píše Vilém Famm a pokračuje:
„Zpráva, při níž se mi zatajil dech. Domnívám se totiž, že nejdůležitější částí řízené termonukleární reakce je její udržení právě v magnetickém poli, vždyť se jedná o teplotu více než 100 milionů stupňů Celsia. Mám právo se domnívat, že pro vědce není již problémem spustit žádanou reakci, ale udržet ji je opravdový problém. Pokud bude nový magnet opravdu funkční, nakonec povede ke kýženému cíli, který je jen zdánlivě blízko přímo na dosah ruky. Nenechme se však mýlit.
Naděje o brzkém vyřešení problému, tedy udržení plazmatu v daném místě, se zdálo na dosah již v roce 1968. Pokud se nemýlím, již tehdy jsem zaregistroval tuhle informaci z filmu Vzpomínky na budoucnost od Ericha von Dänikena. Již tehdy jsme se opájeli iluzí brzkého vyřešení řízené termonukleární reakce. Stále jsme však svědky zítra, zítra pane. Jedná se neustále o malé krůčky, které možná, opravdu možná, pokračují ke zdárnému cíli.
Nyní se však domnívám, že se může jednat o velký krok. Zamysleme se, prosím, nad problémem. Pro vědce zřejmě není problém spustit žádanou reakci, ale hlavní je ji udržet právě a jedině v magnetickém poli. Pokud nový magnet zvládne žádanou situaci, pak budeme u cíle naší cesty. Budeme mít funkční zařízení na výrobu velkého množství elektrické energie.
Současné jaderné elektrárny vyrábějí energii štěpením uranu. Zde se však využívá jaderná fúze spojováním lehkých atomových jader (deuteria a tritia). Vzniká helium, čímž se uvolňuje velké množství energie. Nejsou produkovány emise oxidu uhličitého. Nehrozí nekontrolovatelná reakce známá u štěpných reaktorů.
Čína dokončila toroidální magnet o hmotnosti 582 tun, který slouží k ověřování technologií pro budoucí fúzní reaktory typu tokamak. Chce v příštím desetiletí spustit demonstrační fúzní elektrárnu. Magnet 21x12 metrů ve tvaru písmene D bude vytvářet magnetické pole extrémně silné pro udržení plazmatu zahřátého na více než 100 milionů stupňů Celsia.
Nezdá se vám ta teplota poněkud vysoká?
Ano, správně. Teplota slunce na povrchu je „jen“ 5 500 stupňů Celsia, v jeho středu (jádru) 15 milionů stupňů Celsia. Tohle je obrovský rozdíl. Je otázkou zda není i velkým problémem.
Odborníci říkají, že ne. Tak kde je problém, že nedokážeme vše udržet pod kontrolou? Pokud nebudeme řídit proces tak, aby námi řízená reakce nehořela a nepracovala jako slunce, nemáme v ruce vlastně nic. Prostě potřebujeme stabilní funkční zařízení a to dnes nemáme.
Od roku 1968 uplynulo již 58 let. Jisté pokroky jsou sice zaznamenány, ale vyřešeno nemáme. Jako problém se mi jeví stabilita magnetického pole a pokud nový magnet tohle vyřeší nebo jen posune vývoj dál, brzy uvidíme. Možná za čas se bude muset sestrojit nový magnet, ale nepředbíhejme čas. Doufáme, že se dílo podaří, ale měli bychom uvažovat, jak budeme postupovat ve svém vývoji pokud se tahle cesta ukáže cestou pro nás nedosažitelnou a tedy slepou.
Co pak?
Máme záložní plán? Máme náhradní řešení? Neměli bychom se jen upínat k jedné věci, neboť pak se může stát, že lidstvo bude jednoho dne stát před obrovským nedostatkem energie. Opakuji stále jednu věc pořád dokola. Okolo roku 1800 nás byla miliarda a při ní jsme měli zůstat. Lesy jsou přirozenou zásobárnou energie. My bychom si měli jen v klidu sednout a počítat, zda tomu tak opravdu je. Vodní elektrárny jsou svým způsobem obnovitelný zdroj energie. Tam, kde stál vodní mlýn, může být malá elektrárna coby trvalá zásobárna elektrické energie. Nádrž před ní zadrží vodu v noci na výkon přes den, kdy jí více spotřebujeme.
Dnes jsou velmi propagovány obnovitelné zdroje ze slunce či větru. Pokud tyhle zdroje nejsou užitkové bez dotací, pak vězte, že jsou k ničemu. Budujme zkrátka věci s jasnými matematickými závěry, přestaňme s dotačním nesmyslem řízení ekonomiky.
Ostatně soudím, že senát musí být zrušen, nahrazen všeobecným referendem po vzoru Švýcarska.
Mějme záložní plán na energie na 111 %,“ zakončil své zamyšlení Vilém Famm.
Reakce Štěpána Chába
V Číně vyvíjejí, my nemáme čas, válčíme. Případně jdeme cestou likvidace průmyslu i naší ekonomiky. To je vlastně jediné, co ve mně páně Fammův text vyvolal. Lítost, že hledání řešení budoucnosti není vidět v Evropě. Necháváme vše Číně a USA. A mám pocit, jako bychom se vraceli k padesátým letům minulého století, kdy svět poháněly zvrácené nápady a tvrdá ideologie. Třeba teď, Evropská komise chce na dotacích propálit deset miliard euro na výstavbu datacenter pro umělou inteligenci. A díky tomu dohnat a předehnat USA a Čínu. Deset miliard eur, když se dočítáme, že na vývoj se v USA i Číně dávají biliony. Nemluvě pak o tom, že v Číně vyvíjejí nový druh výroby energie, my si všechny zakazujeme. Jak utáhneme takové datacentrum, které žere jako protržené? Člověka až napadá, že je čas na emigraci.
|
Vložil: Vilém Famm