Vilém Famm: Nedostupné bydlení. Vaše dopisy
komentář
20.08.2026
Foto: Pixabay
Popisek: Panelové domy
Otázka bydlení. Z politických proklamací už desítky let zní, že ji vyřeší. Jen když je zvolíme. A když je zvolíme, ukážou, že něco jsou jen předvolební sliby. Dál nemá cenu přemýšlet. Vilém Famm se pozastavil nad stoupajícími cenami bydlení a nedostatkem na trhu s byty.
„Dosáhnout na vlastní bydlení je rok od roku těžší a těžší, alespoň takhle jsem se přesvědčil. Udělejme si tedy takový malý přehled. Začít můžeme faktem, kolik u nás žije Ukrajinců a dalších běženců. Ti všichni musí totiž někde bydlet. Nevím jen, jak se počítají zahraniční dělníci, kteří u nás nejenom pracují, ale i ti někde bydlí,“ napsal Vilém Famm a pokračoval:
„AI mi odpověděl, že 1 131 197 osob. I kdyby bylo číslo poněkud jiné, je již z jeho výše zřejmé velké množství obsazených bytů a tím jejich nedostupnost, z které plyne růst ceny bytu či nájmu, což pro vlastníka je učiněný ráj.
Dnes jsme svědky neustálého růstu cen domů i bytů. Nemyslete, že za socialismu byly ceny bez pohybu. V roce asi 1971 či 1972 nám spolupracovník ve Fatře v Napajedlích ukázal plány domu v hodnotě 200 000 korun. My jsme v roce 1981 obdrželi plány na výstavbu domu ve Strážnici o podobné rozloze za 306 827 korun a 50 haléřů.
Na internetu jsem si našel, že družstevní byt v roce 1981 přišel na 60-80 000 korun. Za těch 300 tisíc bych pořídil 5 bytů v hodnotě 60 tisíc. Dnes bych měl vystaráno. Celá věc by ovšem skončila na faktu v získání jen jednoho bytu v té době. Podobný dům, jako je náš, se před víc než rokem prodával za 7 milionů. Nevím jen za kolik se doopravdy prodal. To jen kam jsme z čásky něco málo přes 300 tisíc přišli dnes.
Mne víc než cena, na jejíž výši se podepisuje i inflace, zajímá možnost pořízení a ten nejlépe vyjádříme násobkem platových průměrů. Ukazatel, který je prostým důkazem pravdy.
Vraťme se k domu za 200 tisíc, v roce 1971 byl průměrný plat 1997 korun. Na pořízení domu bylo zapotřebí 100,15 násobku tehdejšího průměrného platu. Náš dům v hodnotě 306 827,50 korun bychom pořídili za průměrnou mzdu roku 1981 - 2733 korun 112.3 x.
Jisté navýšení je zde, ale vysvětlení můžeme hledat i ve faktu, že jsme nesrovnávali stejné domy.
Řekl jsem si, že srovnám byt 2+1.
Praha
1996 0,6 milionu průměrný plat 12 000 korun tj. 50 průměrných platů
2006 2,2 milionu průměrný plat 25 281 korun tj. 87 průměrných platů
2016 4 miliony průměrný plat 34 929 korun tj. 114,5 průměrných platů
2026 8,8 milionu průměrný plat 62 723 korun tj. 140,3 průměrných platů
Informace jsem čerpal od AI. Průměrný plat za rok 2026 bude znám až za rok, takže jsem použil výsledek roku 2025. Násobek na získání bytu bude tedy nižší, ale i tak vidíme, že pořizování bytu se nějak hodně předražuje, a to každých 10 let.
Narazil jsem na video Krutá pravda od Luboše Reka, které se zabývalo i pořizováním bytu (údaje jsem chtěl použít), ale nedokázal jsem ho opět najít. Myšlenka však zůstala a tak AI odpovídá.
Byt 2+1 za 6 500 000 korun. Složíme zálohu 650 000 korun. Od banky si půjčíme 5 850 000 korun. Můžeme předpokládat splácení po dobu 30 let v částce 30 600 korun měsíčně. Tak splatíme bance částku 11 016 000 korun, k tomu musíme přičíst složenou zálohu 650 000 korun a tak se dostaneme k výsledné částce 11 666 000 korun za byt v hodnotě 6 500 000, což je ovšem hodnota v čase pořízení. Kolik bude stát za 30 let, toť otázka. Od roku 1996 z 0,6 milionu na 8,8 milionu dnes se cena zvedla 14,666… násobně. Pokud budeme uvažovat podobně, tak z 6,5 milionu se dostaneme na částku naprosto závratnou 95 329 000 korun (až na tolik by mohla cena vyrůst).
Zanechme takových úvah a raději se podívejme na fakt jiný. Pokud jste byt pronajali za 20 000 měsíčně, pak byste dostali za 30 let 7 200 000 Kč, částku o kterou by se snížilo vaše splácení. Faktem však zůstává růst nájmu v průběhu třiceti let a vy si tak můžete spočítat jejich výši, aby váš byt zaplatil nájemník v co nejvyšší výši. Tohle vám AI ráda udělá.
Pokud jste byt pořizovali pro sebe, pak svými neplacenými nájmy zaplatíte cenu bytu za čas, který se dá zjistit a vy můžete jen posoudit výhodnost této investice.
Za sebe, či spíše za nás, můžeme říci, že naši rodiče pomohli nám když jsme své bydlení stavěli. My tuto štafetu poslali dál. Pomohli jsme svým dětem. Nyní jsou na řadě oni a vy též.
Ostatně soudím, že senát musí být zrušen, nahrazen všeobecným referendem po vzoru Švýcarska.
Pořízení bytu je nejlepší investicí do důchodu na 111 %,“ zakončil své zamyšlení Vilém Famm.
Reakce Štěpána Chába
V poslední době se v médiích jako mouchy nad kravským lejnem rojí články o tom, kterak šikovní majitelé skrovného 1+1 či 1+0,5 udělali ze své krabičky sirek určené k bydlení zámecký ochoz, kde je překvapivě velké množství místa. Celé zástupy lidí by tam šly uskladnit. Na realitních serverech se zase množí nabídky na byty velikosti kumbálu na košťata. Opět, za astronomické ceny, které jeden hypoteční otrok bude splácet desetiletí.
A nakonec je tu poslední věty pana Famma. Byt je nejlepší investicí na důchod. No, možná ano, ale možná je i trochu problém, že bydlení chápeme jako investici a tak se bytových zásob chápou investoři a spekulanti, často i ze zahraničí, a pak se nedostává bytů. On ten svobodný trh má očividně své limity. Stát sice vyhlašuje akci – rozhýbeme bytovou výstavbu – ale velká část nových bytů zase skonči v rukou investorů a spekulantů. Jestli se tím vyřeší i něco jiného, než důchod samotných investorů a spekulantů, nevím. Ale pochybuju.
|
Vložil: Vilém Famm